Po válce se Dubec vrátil do Československa, kvůli perzekucím ale emigroval do Švýcarska. Koncem 90. let se do Česka vrátil a zůstal v moravských Luhačovicích. Své vzpomínky před rokem sdílel s projektem Paměť národa.

„Když jsem ho potkala, tak se krásně oblékl do své uniformy, takže působil velmi důstojně. Ale zároveň byl hrozně zábavný, vtipný, lidský, kamarádský, hned si se mnou potykal a bavil se se mnou naprosto otevřeně. Rozhovor jsme začali točit asi ve dvě hodiny odpoledne a skončili jsme snad v devět večer. V té době byl natolik vitální, že žádné pauzy nepotřeboval, ty pauzy jsem spíš potřebovala já,“ vzpomíná na rozhovor s veteránem a nositelem Řádu Bílého lva Jitka Andrysová.

Aby se Dubec za války vyhnul totálnímu nasazení, vstoupil v roce 1941 do protektorátního vládního vojska.

V roce 1944 v Itálii s několika dalšími vojáky zběhl - nejdříve do hor k italským partyzánům a pak do Švýcarska, kde se přihlásil do československé zahraniční armády. Přes Francii se dostal do Británie, kde byl vybrán pro pilotní výcvik v RAF.

Anna Musilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít