„Přál bych si, aby se mladí Romové mezi sebou vnímali jako zdroj kolektivní síly. Ať pracují jako kolektiv na budování vyššího stupně odporu,“ řekl v rozhovoru pro iROZHLAS.cz Zeljko Jovanovič.
Ceremoniál se konal přímo na místě, kde před 80 lety stál takzvaný cikánský tábor B II e. Ti, kteří se dožili srpna roku 1944, o své životy nakonec přišli v plynové komoře.
V říjnu 1928 skupina výtržníků z Pobedimi napadla romskou osadu. Pogrom za sebou zanechal zničené domy, zraněné a šest mrtvých, mezi kterými bylo i šestileté dítě. Nikdo ale nic neviděl.
Josef Serinek po šesti týdnech v táboře s dalšími vězni uprchl. Do konce války působil v protinacistickém odboji, kde se proslavil jako Černý partyzán. Jeho příběh připomíná vnuk Zdeněk Serinek.
„Navzdory tomu, že Romové jsou největší etnická minorita v Evropě, tak stále máme problémy v rovném přístupu ke vzdělání, práci a obecně bytí. Samotní Romové často hledají identitu,“ říká režisérka.
Dokud bude převažovat názor, že romské děti by měly automaticky navštěvovat praktické, nejlépe segregované, základní školy a nezpomalovat ostatní spolužáky, nic se nezmění.
„Nejmladší Maxmilián měl v době odjezdu pouhých sedm dnů. Při evidenci získal tetováním na nožičku označení Z-7462. Nejstarší byla Marie Růžičková, které bylo v době příjezdu 91 let,“ říká historička.
Příčinou úmrtí bylo srdeční selhání. Informoval o tom v neděli server Romea.cz. Růžička bojoval za likvidaci vepřína na místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku.
V době normalizace na troskách táborových baráků vyrostla velkovýkrmna prasat. Stát ji vykoupil až v roce 2017. Nový památník vzniká pod patronátem Muzea romské kultury.
Podle autorů je kvůli dlouhé době, která od války uplynula, potřeba se o získání podkladů k vyrovnání pokusit co nejdřív. Na analýzu a nastavení odškodného kabinet ale schválil lhůtu deset let.
Během večera zazní v Praze písně z koncentračních táborů nebo příběhy přeživších, vystoupí taky významné osobnosti romské kultury jako například zpěvák Milan Kroka nebo houslový virtuóz Viliam Didiáš.
Tábor v Letech byl otevřen v srpnu 1940. Stejné zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny tzv. cikánské tábory.