Stovky lidí si v Osvětimi připomněly romský holokaust. ‚Chraňte menšiny,‘ apelují přeživší
Přeživší, aktivisté za práva Romů, politici i veřejnost si v pátek v areálu bývalého koncentračního tábora Osvětim-Březinka připomněli 80. výročí noci, kdy bylo v táboře zavražděno asi 4300 Romů a Sintů ze čtrnácti zemí. Celkem měl takzvaný romský holokaust asi půl milionu obětí a celosvětově si ho lidé připomínají právě 2. srpna.
Ceremoniál se konal přímo na místě, kde před 80 lety stál takzvaný cikánský tábor B II e. V budovách s kapacitou přibližně 300 až 400 lidí se jich často tísnilo až 1200. Ti, kteří se dožili srpna roku 1944, o své životy nakonec přišli v plynové komoře, jejíž základy jsou dodnes rozeznatelné opodál.
V „cikánském táboře“ bylo evidováno přes 20 000 osob, přežili pouze jednotlivci. Celkem bylo v nacisty okupované Evropě během války zabito půl milionu Romů a Sintů.
„Musíme to stále připomínat, aby se mladá generace mohla poučit z našich chyb a chyb minulosti. Aby se historie nemohla opakovat. Stále zažíváme diskriminaci, anticikanismus je stále přítomný a není omezený jen na verbální útoky. Nechceme speciální přístup nucenou integraci ani pomoc. Chceme pouze naše práva a respekt,“ řekl na začátek ceremoniálu předseda Sdružení Romů v Polsku Roman Kwiatkowski.
„Jediná cesta, jak se diskriminace zbavit, je vzdělávání,“ dodal Kwiatkowski, jehož rodinní příslušníci byli na tomto místě zavražděni.
Svědectví přeživších
Na pódiu se svým svědectvím vystoupila i Alma Klasing, která se narodila v Německu do sintské rodiny. „Nikdy jsem tento příběh neříkala před velkým publikem. I proto ho za mě odvypráví příslušnice mladé generace Fatima. Také tím propojíme generaci přeživších s tou dnešní,“ řekla.
3:28
‚Ta hrůza. Nikdo se nevrátil.‘ Nový web mapuje příběhy romského holokaustu a těch, kteří přežili
Číst článek
Její otec byl před válkou odveden do německé armády, Alma se schovávala v lesích se svou matkou a bratrem. „Přes den jsme se schovávali, často pod listy nebo větvemi. V noci jsme hledali úkryt na další noc,“ předčítala za ní mladá žena. Válku ona i celá rodina přežily, z armády se vrátil i odvedený otec.
„Jako Sintové jsme v Německu zažívali ponížení. Nejen já, ale později i moji tři synové. Velmi mě děsí radikálně pravicové strany v Německu i ve zbytku Evropy. Chci vás varovat. Chraňte menšiny a demokracii,“ apelovala.
‚Bojujte proti stereotypům‘
Svědectví připojil i Bolesław Rumanowski. Narodil ve v roce 1932 v Polsku a jeho rodina žila kočovným způsobem. Podle svých slov prožil jednoduché dětství plné svobody. To ale přerušila válka. Podobně jako rodina Almy Klasing se pokoušeli nejdříve schovat, později byli převezeni do „ghetta“, kde žili v „příšerných podmínkách“.
„Válku jsme přežili, ale mnoho našich známých ne. Naším úkolem proto je šířit informace a upozorňovat na památku mrtvých,“ řekl. Apeloval na současnou generaci Romů a Sintů. „Snažte se, bojujte proti stereotypům, učte se, studujte, buďte dobrým příkladem. Bojujte za svá práva a reagujte i na nejmenší náznaky anticikanismu,“ vzkázal.
Ceremoniál zakončil videopozdrav od generálního tajemníka OSN Antonia Guterese. „Nikdy nezapomeneme a budeme dál ctít památku obětí. Romové se stále potýkají s diskriminací a nenávistnými projevy. Tomu se musíme postavit vždy, když se něco takového objeví. OSN je v tom vaším spojencem,“ řekl.
