Česká vláda chce s Českou ornitologickou společností vybrat národního ptáka. „Navrhuji, aby to byla kukačka. Objevuje se často v lidové slovesnosti a její povaha mi sedí k Čechům,“ říká Tomáš Grim.
Ornitologové varují před volným pouštěním psů v lokalitě mezi Pístovem a Znojemskou ulicí v Jihlavě. V mokřinách tam totiž na zemi hnízdí čejky chocholaté.
„Pokud jsou ptáčata plně opeřená a zkouší popolétnout, ale nejde jim to, tak jsou takzvaně polovzletná. V určitém věku opustí hnízdo, učí se létat a rodiče je krmí,“ říká šéfka záchranné stanice.
Majitelé hrobů si na ptáky stěžovali. Někteří požadovali podle vedení radnice vykácení aleje. Zástupci města ale zvolili šetrnější způsob boje s hejny špačků.
„Přímo na okraji bývalého rybníka momentálně hnízdní jeřábi popelaví a dokonce se tam o hnízdění pokouší vzácní vodouši rudonozí,“ rozhlíží se Břeněk Michálek ve vznikající rezervaci.
Wahl byl všímavý pozorovatel a při svých procházkách kromě druhového rozložení zvládl vysledovat i specifika jednotlivých ptačích skupin. Wahlova práce položila základy ekologie.
„Rád pozoruji ptáky v jejich přirozeném prostředí. Teď se dívám na tenhle pár čápů. Slyšíte to charakteristické klapání zobáku?“ naznačuje atmosféru Jean-Pierre z východní Francie.
Budky budou vytvořené ze směsi betonu a dřevěných pilin a měly by být i tepelně izolované. Zároveň by měly mít otvor tvarovaný tak, aby ptactvo nemohli ohrožovat predátoři, třeba kočky nebo kuny.
O tučňácích se někdy říká, že vlastně létají ve vodě. Mají neobvykle vyvinuté prsní svaly, tvoří až 30 procent jejich hmotnosti. To je několikrát více než u těch nejvýkonnějších létajících ptáků.
Ředitelství silnic a dálnic nechává sítě instalovat na rozestavěnou úsek Starým Městem na Uherskohradišťsku a Moravským Pískem na Hodonínsku. Sítě budou umístěné na třech úsecích v délce 700 metrů.
„Když zamrznou rybníky v okolí, tak se stahují na tekutou nezamrzlou vodu a tady loví. Během procházky podél Vltavy můžete slyšet, nebo vidět tak třicet ledňáčků,“ komentuje ornitolog.
„Málem jsem spadl ze židle, když jsem ho poznal i díky tomu, že jsem ho vídával v Americe. Padlo taky pár sprostých slov,“ citovala BBC ornitologa Simona Wooda.
.V Evropské unii je držení karbofuranu zakázané od roku 2008 pro jeho přílišnou jedovatost. Několik kapek jedu dokáže usmrtit prakticky jakéhokoliv živočicha.
Hodinu lidé pozorují krmítko nebo strom v parku a zapisují počet jednotlivých ptačích druhů, které se objeví. Data pak pomůžou ochráncům přírody reagovat na případné snižující se počty druhů.
Jeden z největších dravců světa obývá oblast Kamčatky a do střední Evropy jinak vůbec nezalétává. Přesto ho ornitologové i amatérští pozorovatelé pravidelně vídají u Chlumské rybniční soustavy.
Na Šumavě žije v současnosti třicet párů puštíků bělavých. Jde o dlouhověké sovy, které nepotřebují hnízdit každý rok. Ornitology proto přírůstek šesti až devíti mláďat ročně, jak odhadují, těší.
„Modrým trojúhelníkem značíme doupné a jinak významné stromy v lesích,“ říká ornitolog Ivo Hertl. Doupný strom je ten, ve kterém může zahnízdit nějaký živočich, například pták, veverka nebo netopýři.
V Čížkovické cementárně mají sokoli své budky už od roku 2012, za tu dobu se tam vylíhlo 15 mláďat. Letos mohli ptáci podle ornitologa uhynout kvůli nemoci nebo souboji s jiným párem.
Na střední Moravě ornitologové pozorovali volavku vlasatou, lyskonoha ploskozobého a ibise hnědého. Jejich výskyt podle odborníků souvisí s vrcholícím jarním tahem ptactva.
Lucie Výborná vyrazila s biologem, ekologem a ornitologem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Ondřejem Sedláčkem do podvečerních brdských lesů nedaleko Rožmitálu pod Třemšínem.
Sražený pták byl orel mořský, což je chráněný druh. Ačkoliv je úhyn jednoho druhu škoda, vážně neohrozí populaci orlů v Česku, uvedl ornitolog Porkert.
Ke sledování se může přidat kdokoli, není nutné mít se sčítáním ptáků předešlé zkušenosti. Ptáci se sčítají celou jednu hodinu podle toho, jak to komu vyjde.
Členové a příznivci České společnosti ornitologické v ptačí rezervaci Mnišské Louky prořezali náletové dřeviny, pokosili přerostlý rákos a uklidili odpadky.
Ornitolog Jiří Šebestián popisuje, že v posledních letech v jižních Čechách přibyli slavíci i orli mořští. Naopak se přestává dařit rackům chechtavým a zvonkům zeleným.