V doupných stromech hnízdí ptáci i veverky. Modré trojúhelníky dávají lesníkům vědět, kde nekácet
Ptáci nehnízdí jen v budkách, které jim připravil člověk. V přírodě jsou mnoha druhům bližší otvory ve stromech. Kácením ale takzvané doupné stromy mizí a s nimi například i přirození predátoři polních škůdců. Ornitologové z Vysočiny vymysleli systém, jak ptákům pomoci.
„Modrým trojúhelníkem značíme doupné a jinak významné stromy v lesích,“ říká ornitolog Ivo Hertl. Doupný strom je ten, ve kterém může zahnízdit nějaký živočich, například pták, veverka nebo netopýři.
Na Vysočině je už přibližně osm tisíc stromů označených modrými trojúhelníky. Co to znamená?
V praxi to vypadá tak, že ornitologové podporovaní Krajem Vysočina vytipovávají v lesích doupné stromy, značí je a vkládají do evidence. „Pokud lesní dělníci k tomu stromu přijdou, tak na první dobrou uvidí, že tady nekácet,“ popisuje krajský radní Pavel Hájek.
Pokyn nekácet neplatí pro kůrovcem napadené smrky. „Smrky po dohodě s lesníky neznačíme,“ potvrzuje ornitolog. Značí se ale například i suché stromy nebo jejich torza.
Mapování ptáků
Lesní dělníci mohou také ornitologům pomáhat mapovat druhy ptáků, kteří v doupných stromech hnízdí.
Jak se vábí sovy? Kulíšek má napoleonský komplex, klidně vás napadne, popisuje ekolog
Číst článek
Kromě modrého trojúhelníku je totiž na stromě i číslo. „Lesáci nám zavolají, že třeba ve sto osmičce u Rudolce vyletěla ze stromu sova,“ uvádí příklad ornitolog.
Právě sovy jsou zvlášť u polí velmi důležité a žádané. Jsou totiž predátory drobných polních savců. Znamená to, že zemědělcům pomáhají například s hubením hrabošů.
Ornitologové z Vysočiny jsou ve značení doupných stromů průkopníky v rámci celé republiky. Jen v tomto kraji je dnes modrým trojúhelníkem označených kolem osmi tisíc doupných stromů. Velmi významnou lokalitou je například oblast kolem vrchu Javořice.