Repatriace umění, dekolonizace muzeí. Evropa vrací vzácné historické předměty do Afriky. Proč? Proč až teď? O jakém umění je řeč? Jaké kousky na návrat teprve čekají?
„Gratulujeme všem tvůrcům, kteří utvářeli a přispěli k berlínské techno kultuře. Je to významný milník pro celou kulturu a naše radost je nevýslovná,“ uvedla nezisková organizace Rave the Planet.
Novinář Michal Komárek považuje legislativní procesy kolem výstavby za záruku ochrany životního prostředí. Premiérův poradce Štěpán Křeček se nebrání řešení detailů za pochodu.
Historické centrum Oděsy je od ledna letošního roku na seznamu světového dědictví UNESCO. V noci na neděli ruský útok podle Kyjeva poškodil nejvýznamnější pravoslavný chrám ve městě.
Odborníci upozorňují, že přetvářet v kampaních legendární umělecké díla je ošemetné. „Čím více se snažíte předělat něco, co je historické, tím větší bouři vyvoláte,“ varuje marketingový stratég z USA.
Představitelé a zaměstnanci ukrajinských muzeí opakovaně popisují, jak ruští vojáci odváží ze země umělecké předměty. Působí to organizovaně, jako kdyby okupanti věděli, pro co mají jít a kam.
Současné plenění ukrajinských muzeí podle ukrajinských představitelů i expertů není přitom pácháno několika nedisciplinovanými vojáky, ale je útokem na ukrajinskou hrdost, kulturu a identitu.
Kvůli stavbě přehrad už ale komerční voroplavba zanikla. Tradice spojené s ní, jako například řemeslná stavba voru, navigace po řece nebo plavecký slang a písně, jsou ale stále živé.
V Maroku se rozhoduje o zapsání vorařství na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. „Umění zpracování dřeva zažívá v posledních letech renesanci,“ říká ředitel Národního ústavu lidové kultury.
Jak se staví památkáři k instalaci fotovoltaiky na památkově chráněné stavby? Nejsou ochránci kulturního dědictví příliš rigidní? O tom mluví generální ředitelka Národního památkového ústavu.
Organizace UNESCO se zavázala, že Ukrajině dodá vybavení na ochranu kulturního dědictví Oděsy. Bude se jednat o ochranné panely, pytle s pískem, hasicí přístroje, nehořlavé tkaniny a plynové masky.
Plná a intenzivní chuť, sametová, ale taky lehce nahořklá vůně čerstvě namletých pražených kávových zrnek a taky krémová oříškově hnědá pěna. To všechno ve velmi kompaktním podání malého šálku.
Několik desítek Yaganů stále žije, poslední generace ale jazykem mluvit neumí. „S příchodem nových generací se komunita přestala jazyk učit. Byl totiž považovaný za izolovaný.
I když voroplavba, tedy doprava dřeva plavením po řece, jako komerční doprava v souvislosti se stavbou přehrad zanikla, tradice spojené s ní jsou stále živé, uvádí české ministerstvo.
Firma Rautis , která sídlí v podkrkonošské obci Poniklá, je jediná na světě, která podobné ozdoby vyrábí.Tamní skláři používají stejné postupy, jako jejich předchůdci před více než sto lety.
V pravidelném výběru z médií, který sestavil Radiožurnál, se dočtete například o opatřeních, které by měly živnostníkům zpřístupnit platební terminály a omezit tak používání hotovosti.
Česká republika má na seznamu zapsán mužský lidový tanec ze Slovácka Verbuňk, masopustní průvody s maskami na Hlinecku, sokolnictví, jízdu králů na Slovácku a Hané, loutkářství a modrotisk.
Vzácná etiopská koruna z 18. století vrací do vlasti. Jednadvacet let ji ukrýval ve svém bytě v Nizozemsku etiopský politický uprchlík, který nyní usoudil, že je již pro korunu v Etiopii bezpečno.
„Jedná se o opravdu specifickou skupinu památek, zejména památek technických v poměrně velké rozloze hornické krajiny,“ shrnul výjimečnost památek náměstek ministra kultury Vlastislav Ouroda.
O zápis této metody ozdoby textilu známé z 18. století do seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO společně žádalo Česko, Slovensko, Německo, Rakousko a Maďarsko.
V chrámu Džókhang, který patří mezi nejvýznamnější svatyně tibetských buddhistů a nejpopulárnější turistické atrakce tibetské metropole Lhasa, v sobotu vypukl rozsáhlý požár.
Syrskou občanskou válkou trpí miliony lidí, ohrožuje ale i památky, které patří mezi poklady světové historie. Do jejich záchrany se nyní zapojí i české Národní muzeum.
Tradiční mongolský zpěv nebo severokorejské nakládané zelí kimči jsou jen dvě z hned několika nových položek na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Rozhodl o tom výbor organizace, který zasedá v Namibii.
