Podmínku parlamentního souhlasu podpořila během dvouhodinové debaty část lidoveckých senátorů nebo předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), který připomněl, že to navrhovala vláda.
Ministerstvo řeší možnosti, jak zrychlit stavbu hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Podle návrhu evropské taxonomie by státy s jadernými elektrárnami měly úložiště zprovoznit do roku 2050.
Kriticky se však Söder vyjádřil k plánovanému konečnému úložišti jaderného odpadu v blízkosti společných hranic. Podle něj to zmaří snahy o zachování jedinečného životního a přírodního prostoru.
Podle předsedkyně Úřadu pro jadernou bezpečnost je při jednání o úložištích odpadu potřeba brát obce a komunity jako partnery. Odvolávat se na případné negativní důsledky ale nelze, říká Drábová.
V zúženém seznamu zůstaly dvě lokality na Vysočině, kromě Hrádku i Horka na pomezí Třebíčska a Žďárska. Průzkumné práce by se měly dělat také v lokalitě Janoch u Temelína a Březový potok na Klatovsku.
Správa na přípravě vybudování úložiště jaderného odpadu pracuje už více než 23 let a investovala přes 1,8 miliardy korun. Přitom ale stále není jasné, kde přesně ho stát vybuduje.
Dosud se uvažovalo o devíti lokalitách, počet vytipovaných míst se má podle dřívějších informací snížit k 30. červnu letošního roku. Úložiště má v Česku vzniknout do roku 2065.
Při příležitosti úterního Evropského jaderného fóra v Praze slovenský premiér Peter Pellegrini řekl, že by rozhovory mohly být na úrovni ministrů hospodářství, respektive průmyslu.
V Chanovicích na Klatovsku hledají cestu, jak udržet lidi v obci. Jedná se totiž o lokalitu, která je vybrána jako jedno z míst pro úložiště jaderného odpadu.
Obyvatelé Jaroměřic nad Rokytnou na Třebíčsku se v sobotu vyslovili proti výstavbě hlubinného úložiště použitého jaderného paliva v katastru obce. Výsledek referenda je pro zdejší samosprávu závazný.
V opuštěných prostorách bývalého dolu Bratrství nedaleko Jáchymova začalo pracovat úložiště radioaktivních odpadů v roce 1974. Sklad je v podzemí, které kdysi sloužilo k dolování uranu a stříbra.
Obce z lokality Horka na Vysočině zvažují žalobu na stát. Vadí jim, že ministerstvo průmyslu chce zúžit výběr oblastí pro stavbu hlubinného jaderného úložiště ze sedmi na dvě. Informoval o tom v pátek šéf resortu Jan Mládek z ČSSD.
Ministerstvo průmyslu zúžilo počet vytipovaných míst pro úložiště jaderného odpadu ze sedmi na dvě. Geologické průzkumy se teď budou týkat jen lokalit Kraví hora na Žďársku a Horka pod Velkým Meziříčím. Výběr zúžilo ministerstvo kvůli protestům okolních obcí – v pěti lokalitách se starostové nebo místní obrátili i na soud.
V Bukově na Žďársku vzniká podzemní laboratoř. Pomocí čidel a senzorů napojených na počítače budou vědci hluboko v podzemí zkoumat otřesy, změny napětí v masivu, vznik puklin, posuny na zlomech či působení podzemní vody. Data by měla v budoucnu pomoci při stavbě hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva.
Na sedmi místech v Česku se bude protestovat proti případnému úložišti jaderného odpadu. Společný happening pořádají obce ve všech lokalitách, kde by mohl sklad vzniknout. Mezi nimi jsou tři místa na Vysočině, dvě v jižních Čechách a po jednom v Plzeňském a Karlovarském kraji.
Jáchymov na Karlovarsku bude mít stálou expozici. Část bude vysvětlovat problematiku jaderných úložišť. Město také vystaví velmi vzácné svazky latinské knihovny. Lidé je uvidí v opravených prostorách radnice.
České jaderné elektrárny vyprodukují tisíce tun vysoce radioaktivního odpadu. Už více než deset let ale stát marně hledá lokalitu pro stavbu jeho úložiště. Správa úložišť jaderného odpadu totiž naráží na odpor místních obyvatel, který slavil úspěch v roce 2005, kdy byly dokonce přípravné práce pozastaveny rozhodnutím vlády. Inspiraci pro podobu úložiště Česko hledalo v zahraničí.
Hlubinné úložiště jaderného odpadu vznikne v Česku až za 50 let, už teď ale jeho výstavba budí vášně. Starostové obcí z vytipovaných lokalit si stěžují, že stát s nimi při plánování skladu vyhořelého paliva nejedná férově. Bojí se například toho, že nemohou odmítnout průzkumné práce, které předcházejí samotné výstavbě. Právě proto dnes předají ministerstvu průmyslu a obchodu svoje požadavky.
Některé obce protestují proti způsobu, jakým stát plánuje výstavbu úložišť jaderného odpadu. Nelíbí se jim, že průzkumné práce ve vytipovaných lokalitách by mohly začít i přes odpor místních obyvatel. Zástupci obcí z Vysočiny a Táborska proto dnes jednají v Praze.
Na Vysočině dnes padne zásadní rozhodnutí o stavbě úložiště jaderného odpadu. Bukov na Žďársku se jako poslední obec v lokalitě Kraví hora vyjádří, zda bude spolupracovat na geologických průzkumech. Šest ze sedmi obcí už souhlasí.
