Kam s radioaktivním odpadem z elektráren? Česko a Slovensko by podle Pellegriniho mohly mít společné úložiště
Česká republika a Slovensko podle slovenského premiéra Petera Pellegriniho zvažují, že by mohly vyřešit společně otázku budoucího hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Při příležitosti úterního Evropského jaderného fóra v Praze Pellegrini novinářům řekl, že považuje za neefektivní, aby Česko i Slovensko investovaly miliardy do úložišť samostatně.
Rozhovory Česka a Slovenska by podle Pellegriniho mohly být na úrovni ministrů hospodářství, respektive průmyslu.
Úložiště jaderného odpadu v Jaroměřicích nad Rokytnou nechtějí. Obyvatelé ho v referendu odmítli
Číst článek
„Je to extrémně technicky náročná a drahá záležitost. Proto se nám to jeví, že bychom měli diskutovat, jestli bychom neměli tuto situaci vyřešit společně. Je neefektivní, aby každá z našich zemí samostatně investovala miliardy,“ konstatoval.
Podle českého premiéra Andreje Babiše (ANO) zatím země v této věci nepokročily. „Jsme na tom úplně stejně jako Slováci, budeme to řešit,“ uvedl.
Oba premiéři sdělili, že před jaderným fórem měli čas i na bilaterální jednání. Nejkonkrétnějšími projekty, které podle nich země spojují, jsou debata o společném podniku ČEZ a slovenské společnosti SPP na trhu energetických úspor, příprava nového jaderného zdroje v Jaslovských Bohunicích a vytvoření určitého bateriového řetězce, při možné těžbě lithia v ČR.
Obce a spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti v úterý upozornily, že kvůli tomu hrozí reálné riziko, že by v České republice mohlo být umístěno mezinárodní úložiště.
Případná dohoda se Slovenskem nebo s dalšími zeměmi o uložení vysoce radioaktivních odpadů by podle platformy znamenala, že by se musela zrušit „pojistka“ v atomovém zákoně, kterou je dovoz cizího jaderného odpadu za účelem uložení v ČR zakázán, uvedl v tiskové zprávě mluvčí platformy Martin Schenk.
Geofyzikální data
Výběr možné lokality pro hlubinné úložiště jaderného odpadu v Česku se táhne několik let. Rada Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) na konci ledna opět nerozhodla o snížení počtu vytipovaných míst pro úložiště z devíti na čtyři.
Předseda rady a náměstek ministryně René Neděla tehdy uvedl, že rada chce mimo jiné počkat na geofyzikální data, jež mají být k dispozici příští rok.
Na začátku února končící česká ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO) řekla, že resort chce do konce letošního roku předložit věcný návrh zákona o zapojení obcí do výběru lokality pro budoucí úložiště.
Úložiště radioaktivního odpadu v Jáchymově zůstává v provozu, jeho kapacita je ale téměř naplněna
Číst článek
V polovině února pak odvolala ředitele SÚRAO Jiřího Slováka. Nahradil ho Jan Prachař. Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizují obce a spolky z Platformy proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 32 obcí a měst a 14 spolků.
Tisíce tun vyhořelého paliva
Mezi zvažované lokality pro hlubinné úložiště patří Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a další dvě místa nedaleko jaderných elektráren – Na Skalním u Dukovan a Janoch u Temelína.
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v Česku vzniknout do roku 2065.
Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.
