Obce, u nichž by mohlo být úložiště jaderného odpadu, žádají větší pravomoci

Hlubinné úložiště jaderného odpadu vznikne v Česku až za 50 let, už teď ale jeho výstavba budí vášně. Starostové obcí z vytipovaných lokalit si stěžují, že stát s nimi při plánování skladu vyhořelého paliva nejedná férově. Bojí se například toho, že nemohou odmítnout průzkumné práce, které předcházejí samotné výstavbě. Právě proto dnes předají ministerstvu průmyslu a obchodu svoje požadavky.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jaderná elektrárna Temelín

Jaderná elektrárna Temelín | Foto: Alena Vykydalová | Zdroj: Český rozhlas

„Jednak vadí to, že se tady až donedávna slibovalo, že další etapa, tedy ty průzkumy, budou jen se souhlasem obcí,“ říká Edvard Sequens z ekologického sdružení Calla a pokračuje:

„Tam, kde budou obce souhlasit, tak se půjde do průzkumu. A to dneska ministerstvo přehodnotilo, takže to nám vadí, že na všech lokalitách, přestože se s tím zákonem ještě nic nestalo, nikdo ho nepřijal, tak se mění i ty sliby, které byly dány.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Co vadí obcím, které jednají o úložišti jaderného odpadu, zjišťovala redaktorka Petra Benešová

„Vlastně jižní Čechy pořád poukazují, jaký je to krásný kout naší republiky, a zrovna tady jaderné úložiště, to si nemyslím, že by bylo vhodné. Tento kraj je po stránce hmotné chudý, ale bohatý na krásu. V okamžiku, kdy by tady bylo to úložiště, to všechno se zničí,“ říkají lidé z jihočeského Nadějkova, který patří do jedné z vytipovaných lokalit pro radioaktivní úložiště.

Výstavbu skladu místní jednoznačně odmítají. Podle starosty Zdeňka Černého by ani finanční kompenzace od státu za průzkumné práce, které předcházejí výstavbě, obec nepřijala.

„Je to taková jednorázová částka, která je slibována proto, aby se zlomil náš odpor. A já si naprosto nedokážu představit, že proti něčemu silně vystupuji a využívám všech zákonných prostředků, a přitom beru peníze za to, abych to tu potom třeba později měl,“ vysvětluje.

Protestují i občanská sdružení

Výhrady proti postupu státu mají i některá občanská sdružení z Vysočiny. V lokalitě Kraví hora nedávno požádal státní podnik Diamo o stanovení prvního průzkumného území bez souhlasu obcí. Martin Schenk z občanského sdružení Nechceme úložiště Kraví hora to vidí jako velký problém.

„Ten podraz je již právě na tom ministerstvu průmyslu a obchodu, kteří tvrdili, ne, nepůjdeme přes názory občanů. A když zjistili, že ta vlna odporu se zvedá i v této lokalitě, kde čekali, že to velice rychle proběhne, tak naopak změnili taktiku a ministerstvo zvolilo jiný subjekt, který teď dělá ty další kroky,“ tvrdí.

Starostové a občanská sdružení se proto co nejdříve chtějí dohodnout s ministerstvem, jaký bude další postup státu při budování úložiště. Ministerstvo se jednání nebrání a chce si dnes s obcemi dohodnout pravidla. Pavel Gebauer, ředitel sekce energetiky ministerstva průmyslu, schůzku vítá.

„My očekáváme od schůzky to, že si vyjasníme postup, který společnost Diamo v této záležitosti podniká,“ říká Gebauer. Průzkum lokalit potrvá šest až osm let. Samotný začátek výstavby se pak odhaduje od roku 2050.

Zvažované lokality a zájmová území pro výstavbu budoucího hlubinného úložiště v České republice | Foto: ČTK

Petra Benešová, Kateřina Kozmová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme