Osvětim||Adam Drda, Mikuláš Kroupa|Historie|Historie Plus
Před 80 lety se odehrála největší masová vražda československých občanů. V noci z 8. na 9. března 1944 zabili nacisté v plynových komorách v Auschwitz-Birkenau 3792 mužů, žen a dětí.
Jméno Šoffr se stalo stigmatem i pro jeho dceru Vlastu, která přesto dokázala s pomocí dobrých lidí vystudovat střední i vysokou školu a po roce 1989 se uplatnit v komunální i vrcholné politice.
V roce 1943 přijel do Bohušovic nad Ohří transport z Německa. Byli v něm staří Židé, zničení dlouhou cestou a ve velmi špatném stavu, posbíraní pravděpodobně po různých starobincích.
Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) by mělo být otevření památníku romského holokaustu v příštím roce příležitostí ke zlepšení vztahů mezi většinovou společností a Romy.
„Nejmladší Maxmilián měl v době odjezdu pouhých sedm dnů. Při evidenci získal tetováním na nožičku označení Z-7462. Nejstarší byla Marie Růžičková, které bylo v době příjezdu 91 let,“ říká historička.
Hana Lustigová přišla na svět 20. června 1924 v židovské rodině v Praze. Vyrůstala s o dva roky mladším bratrem Arnoštem (pozdějším spisovatelem) v Libni.
Hana Hnátová prošla koncentračním táborem v Osvětimi i v Mathausenu. Tam ji osvobodila americká armáda. Po válce se živila jako korespondentka u obchodní firmy a vychovala dvě děti.
V prosinci 1941 nacisté rodinu Löwidtových deportovali do Terezína. Otec Jindřich odjel v září 1944 do Osvětimi. Eva Erbenová tehdy netušila, že ho na nádraží viděla naposledy.
Dosud neznámé deníky jedné z lidických žen se podařilo najít jejím příbuzným v Lidicích. Napsala je hned po válce jako vzkazy své malé dceři. Doufala, že i ona přežila a brzy se znovu setkají.
48:31
Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Před válkou žila v Pardubicích židovská rodina Wernerova. Tatínek prodával gumové podpatky. Maminka se starala o osmiletou Lenku a desetiletého Pavla. Přečtěte si další z Příběhů 20. století.
Sbírka tetovacích razítek z dražby je podle aukční síně jednou ze tří, o jejichž existenci se ví. Jednu má Vojenské lékařské muzeum v Petrohradě, druhou má Státní muzeum Auschwitz–Birkenau.
„Na místo se okamžitě vydali policisté. Prozkoumali místo činu a zjistili, že nápisy byly nejspíše vytvořeny dnes mezi osmou a dvanáctou hodinou,“ uvedla v úterý policejní mluvčí Malgorzata Jurecková.
S pokusy s jedovatým plynem jako prostředkem pro vraždění začal nacistický režim už na podzim 1939. Prvními oběťmi přísně tajného programu s názvem T4 byli pacienti psychiatrických klinik.
Jejím otevřením vyvrcholilo budování památníku na místě, kde byl za druhé světové války takzvaný cikánský tábor. Zemřely v něm stovky Romů a další odtud odjeli transportem do tábora v Osvětimi.
Z rady odešel profesor Krajewski a následoval ho historik Lasota i bývalá zástupkyně ředitele muzea Oleksyová. Všichni označili jmenování expremiérky do rady tohoto muzea za čistě politické.
Před 77 lety vyvraždili nacisté v Osvětimi skoro 4 tisíce československých židů z takzvaného terezínského rodinného tábora. Muže, ženy i děti zplynovali v noci z 8. na 9. března 1944.
49:23
Praha|| Miloslav Lubas, Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Podle šéfredaktora portálu Paměť národa Michala Šmída je svědectví Františka Schnurmachera ojedinělé, mimo jiné také dobou svého vzniku. Nahrávka odhaluje příběh o velikém dramatu rozvětvené rodiny.
Nejdůležitější byla zásmažka, vzpomíná Magda Barnea na transport nacisty. Zažila Osvětim, kde přišla o matku a otce, i Bergen-Belsen. Osvobození ji zastihlo v Terezíně.
Během večera zazní v Praze písně z koncentračních táborů nebo příběhy přeživších, vystoupí taky významné osobnosti romské kultury jako například zpěvák Milan Kroka nebo houslový virtuóz Viliam Didiáš.
Příběhy 20. století Český rozhlas Plus připomíná osudy lidí, kteří zahynuli v tzv. terezínském rodinném táboře. Jednalo se převážně o československé občany, kteří zemřeli v plynových komorách.
Nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau osvobodila sovětská Rudá armáda v sobotu 27. ledna 1945 odpoledne. Ještě tři dny před tím Tomáš Radil nevěděl, jestli přežije.
„Ležela tam nahá žena. Doteď si pamatuji její krásnou tvář. Kolem prsou se jí batolilo děťátko, které plyn nějakým zázrakem neotrávil. Zeptal jsem se staršího spoluvězně, co s ním mám dělat.“
Narodila se v Ostravě, přežila holokaust a od roku 1945 žije v Londýně. Dnes je už 90letá, ale celý svůj profesní život pomáhala traumatizovaným a zraněným dětem, takovým, jakým byla kdysi sama.