Turecká vláda podle místních médií též uvedla, že loni 6. února otřesy na jihovýchodě země zničily 38 900 budov a že 691 tisíc lidí stále žije v několika stovkách provizorních přístřešků, v takzvaných kontejnerových městečkách.

Loňské zemětřesení si vyžádalo také nejméně 5950 mrtvých v sousední Sýrii. Tam ale zasáhlo z velké části oblast, která není pod kontrolou syrské vlády, takže kompletní údaje nejsou k dispozici.

Turecký ministr vnitra Ali Yerlikaya v pátek uvedl, že zemětřesení zasáhlo v Turecku 11 provincií a postihlo oblast o 120 000 kilometrech čtverečních. Dotklo se podle něj 14 milionů lidí.

Dosud se také pohřešuje 148 lidí, včetně 38 dětí, uvedla ve čtvrtek organizace sdružující příbuzné pohřešovaných Demak. Členové sdružení tvrdí, že se jejich blízcí nenašli pod troskami ani v nemocnicích a úřady dotazy rodin nezodpověděly, píše agentura DPA.

Turecké ministerstvo vnitra podle DPA dosud neposkytlo žádné informace o počtu pohřešovaných osob po zemětřesení. Ministryně pro rodinu Mahinur Özdemirová v lednu prohlásila, že se žádné děti nepohřešují a že všechna tvrzení, která hlásají opak, jsou dezinformace. 

Erdoganův nesplněný slib

Prezident Recep Tayyip Erdogan loni v březnu slíbil, že vláda pro lidi zasažené zemětřesením do roka postaví 650 tisíc bytových jednotek. Prohlásil to před květnovými volbami, které pak těsně vyhrál, navzdory tomu, že jeho vláda čelila kritice za pomalou a nedostatečnou pomoc po zemětřesení i za špatné hospodářské výsledky.

Agentura AFP uvedla, že Erdogan tento slib nesplnil. Při sobotní návštěvě města Antakya v provincii Hatay, které otřesy téměř srovnaly se zemí, předal podle ní Erdogan klíče k prvním 7000 bytů ze 46 tisíc, jež mají být v oblasti postižené zemětřesením předány lidem tento měsíc. Prezident uvedl, že do konce roku by mělo takto být předáno asi 200 tisíc bytů.

Místní ale mají stále obavy, co bude dál. „Nenastal žádný návrat k normálu, žádný pokrok, je tu nedostatek pracovních míst a peněz máme málo,“ popsal AFP sedmdesátiletý prodavač zmrzliny Kadir Yeniceli z města Kahramanmaraş, které patřilo k nejvíce zasaženým při loňském zemětřesení.

Turecká vláda si loni po zemětřesení vysloužila kritiku i za takzvané stavební amnestie. Ty udělovaly v minulosti místní úřady, obzvlášť před volbami, stavbám, které nesplňovaly všechny předpisy, ale jejichž majitel úřadům zaplatil. Na sociálních sítích se loni objevilo i video z roku 2019, na němž se Erdogan před tehdejšími místními volbami chlubí, že stavebními amnestiemi „vyřešil problém“ bydlení pro více než 100 tisíc obyvatel provincie Kahramanmaraş.

Organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch v pátek v souvislosti s výročím zemětřesení vyzvala tureckou vládu, aby pohnala k zodpovědnosti za zřícení tisíců budov také vládní a správní úředníky. Za rok byly v Turecku zahájeny kvůli tomuto zemětřesení tisíce soudních řízení, podle Human Rights Watch ale v nich byli obviněni zejména developeři, stavitelé, technici či majitelé budov, ale ne vládní úředníci, starostové či radní, kteří stavební projekty schvalovali.

Začátkem ledna začal ve městě Adiyaman první větší proces týkající se loňského zemětřesení. Obžalováno je v něm 11 lidí, včetně majitele jednoho z místních hotelů, který se při zemětřesení zřítil. Zemřelo tehdy 72 lidí, z toho zhruba polovina byli učitelé a děti ze Severního Kypru, kteří přijeli na volejbalový turnaj.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít