Českou žalobu proti zbraňové směrnici poprvé řešil evropský soud. Zákazy jsou podle Prahy nepřiměřené
Soudní dvůr Evropské unie poprvé na veřejném slyšení projednal českou stížnost na zbraňovou směrnici, která zakázala některé typy poloautomatických zbraní. Podle české vlády šlo o nepřiměřený zásah do osobního vlastnictví.
Zástupci unijních institucí před Soudním dvorem Evropské unie odmítli české argumenty proti zbraňové směrnici.
Česko žádá její úplné zrušení. Zákazy některých typů poloautomatických zbraní jsou podle Prahy nepřiměřené a zákonodárci prý neměli dostatek informací.
Evropský parlament a Radu Evropské unie se - kvůli směrnici schválené na jaře 2017 - rozhodla zažalovat vláda tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD).
Možné porušení pravomocí
Evropská komise aktualizaci víc než 25 let starých pravidel pro držení zbraní odůvodnila potřebou odstranit její nedostatky a překážky na vnitřním trhu. Skutečným cílem byl však podle Česka boj proti terorismu. Unijní instituce tak mohly překročit své pravomoci.
V Jemenu se bojuje zbraněmi ze Západu, možná i z Česka, tvrdí Amnesty International
Číst článek
Zástupci unijních institucí odmítli, že by zákazy některých typů zbraní byly namíření pouze k přecházení trestné činnosti. Andrea Westerhof Löfflerová zastupující před soudem Radu EU (tedy členské země) uvedla, že hlavním důvodem pro přijetí nových pravidel bylo zachování vzájemné důvěry mezi státy, že lze i nadále bezpečně obchodovat se zbraněmi. Navázání důvěry podle ní bylo podmínkou pro zrušení hraničních kontrol.
Chyběla dopadová studie
Česká republika také poukázala na to, že si Evropská komise nenechala zpracovat dopadovou studii. Europoslanci a členské země tak podle Česka neměli dostatek informací o účincích, které směrnice může mít na legální vlastníky zbraní.
„Když chci dál omezovat obchod se zbraněmi a případně zakazovat určité kategorie zbraní, musím vědět proč. A to ‚proč‘ tady jednoduše chybělo,“ řekl Radiožurnálu náměstek ministra zahraničí Martin Smolek, který Česko u soudu zastupoval.
Žena, která spočítala cenu světového míru: Je obscénní, kolik utrácíme za zbraně
Číst článek
Smolek také napadl nepřiměřený rozsah zákazů. „Kdyby šlo pouze o pohyb zbraní na vnitřním trhu, nezakazovali by zákonodárci celé kategorie zbraní,“ uvedl před soudem. Některé zákazy se týkají milionů zbraní a zásobníků. Stejné typy se přitom podle Smolka objevily pouze u dvou útoků v Evropě.
Poloautomaty
Zástupci unijních institucí u soudu odmítli, že by byl zákaz nepřiměřeně rozsáhlý. Nezasáhne například myslivce, ale podle EU se týká pouze nejvíce nebezpečných typů poloautomatických zbraní, kterými lze v krátkém čase zabít velké množství osob.
U soudu na to poukázal zástupce francouzské vlády, která se ve sporu přidala na stranu Evropské unie. Podle něj si pachatelé teroristického útoku v pařížském Bataclanu záměrně pro větší přesnost vybrali střelbu v poloautomatickém režimu, přestože jejich zbraně umožňovali střílení dávkou.
Zástupci unijních institucí u soudu přiměřenost plošných zákazů obhajovali také rozsáhlým systémem výjimek. Je mezi nimi i „generální pardon“ na všechny držitele zakázaných typů zbraní, kteří si je pořídli do června 2017.
Vláda schválila novelu zákona o zbraních. Zkracuje například platnost některých zbrojních průkazů
Číst článek
Čeští držitelé zbraní ale odmítají, že se jich zákazy nijak nedotknou. „Co se stane, když ten člověk umře? Jeho zbraň nebude možné dědit. Nebo když se porouchá nějaká součástka? Takovou zbraň pak už nepůjde opravit. Výjimka bude prostě na dožití majitele i té zbraně,“ uvedl Bohumil Straka ze sdružení vlastníků zbraní LIGA LIBE.
Rozsudek ještě letos
Spor bude pokračovat vystoupením generální advokátky soudního dvora, která svůj právně nezávazný názor přednese na konci března. Finální rozsudek pak evropská justice vynese zhruba za půl roku. V žalobě se na stranu Česka připojilo také Polsko a Maďarsko.
Sporná směrnice mimo jiné zakázala nové nabývání poloautomatických palných zbraní upravených z automatických, dále poloautomatické zbraně se sklopnou nebo teleskopickou pažbou a také poloautomaty s velkými zásobníky (krátké zbraně se zásobníky nad 20 ran, dlouhé zbraně se zásobníky nad 10 ran). Směrnice také zpřísnila pravidla pro deaktivaci, označování a registrací zbraní.
Většina českých europoslanců hlasovala v roce 2017 proti přijetí směrnice. Při schvalování v Radě EU Českou republiku přehlasovala kvalifikovaná většina zemí EU.
Naprostá většina unijních zemí, včetně Česka, zatím směrnici plně nepřenesla do svých zákonů, přestože zákazy už měly začít platit. Česká republika zatím čeká na výsledek soudu.
