Zahraniční noviny o dvou Češích na Kubě
Naši redaktoři narazili při listování zahraničními novinami na tato témata: případ zadržovaného Ivana Pilipa a Jana Bubeníka, osud opoziční smlouvy mezi ODS a ČSSD, budoucnost Jeruzaléma.
Zahraniční média se stále zabývají případem dvou Čechů zadržovaných na Kubě. Slovenský opoziční list Nový deň v článku nazvaném Jak šel Pilip s Bubeníkem na kubánské zajíce k tématu uvádí: Českou republikou otřásl malý diplomatický skandál - na Kubě strčili do basy poslance Ivana Pilipa a studenta Jana Bubeníka. Podle všeho je chytili, když s proticastrovskou opozicí kuli plány na venkově, čtyři sta kilometrů od Havany, zaručeně však ne v pověstné Zátoce sviní. Kubánci je obvinili jako americké agenty a jemně řečeno z toho, že se nenáležitě chovali jako hosté. Mysleme si o Kubáncích, co chceme, ale je jisté, že se projevili jako suverénní stát, přestože jsou jen pár desítek kilometrů od břehů USA a mají americkou základnu na svém území. Oba asi nejsou ve skutečnosti americkými agenty, ani žádnými Jamesi Bondy, ale pouze arogantními a politováníhodnými politickými amatéry, kteří neberou v úvahu, že i v nejameričtějším hotelu by své návštěvníky vyhodili, pokud by nedodržovali pravidla domácího pořádku. Aby se tak nestávalo například v rámci USA jako státu, na jeho velvyslanectvích v zahraničí úzkostlivě kádrují žadatele o víza. Kuba víza přímo marnotratně rozdává, možná až příliš demokraticky, což bylo osudné pro oba návštěvníky.
Německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung poznamenal k opoziční smlouvě mezi ČSSD a ODS, že její přezkoumání, jak to požaduje Klausova ODS, může znamenat počátek jejího konce. Legislativní období končí na jaře 2002 a letošní politický podzim už bude ve znamení volebního boje, kdy budou muset obě strany vystupovat tvrdě proti sobě, aby komunistům a Čtyřkoalici sebrali argumenty pro tvrzení, že si ČSSD a ODS rozdělily stát mezi sebou. Po senátních a krajských volbách,v nichž se ČSSD propadla na čtvrté místo až za komunisty, se vnitřní odpor proti Zemanovi a smlouvě s ODS zdál stále silnější. Při hlasování o novém televizním zákonu se však tzv. opoziční smlouva znovu osvědčila. Ani Zemanovi odpůrci v ČSSD nebyli ochotni riskovat vládní krizi a předčasné volby se značně nejistým výsledkem, píše závěrem německý deník FAZ.
K prvnímu kroku ruského parlamentu k právním jistotám ruských vlastníků půdy poznamenal moskevský list Vědomosti:
Experti prorokují boom na trhu s půdou. Ve skutečnosti se v Rusku s půdou a s pozemky už dávno obchoduje, ale zákonné podklady byly stále nedostatečné. Problém byl v tom, že privatizace půdy byla možná jen na základě prezidentských výnosů. Trh s půdou neexistoval ve všech regionech a byl také různě závislý na místních zákonech. Kupující si nikdy nemohl být ničím jist, protože jak výnosy, tak i místní zákony se podle přesvědčení prezidenta nebo nálady toho či onoho guvernéra mohly měnit. Teď tedy ruská Duma toto riziko odstranila, uzavírá deník Vědomosti.
Britský The Guardian se zabývá izraelsko-palestinským sporem o Jeruzalém, na který si obě strany činí nárok. Jeruzalém - píše list - stojí nad vší politikou. V bibli je o něm 600 zmínek, je zakotven v židovské tradici a je to její mezník. Je také spojovacím článkem všech Židů. Žádná modlitba není pro ně krásnější a zároveň i tesknější než ta, která připomíná dávný lesk Jeruzaléma a jeho zničení. Teď se v Izraeli rozhoduje o tom, zda bude Jeruzalém rozdělen a zda místa, pod nimiž jsou zbytky Šalamounova a Herodotova chrámu, přejdou pod kontrolu nového palestinského státu.
Jeruzalém - pokračuje The Guardian - je také třetím posvátným místem Islámu, přestože se o něm korán nezmiňuje. Možná je nutné zde připomenout i historii palestinské tragédie. Budoucí Izrael přijal v roce 1947 plán na rozdělení Palestiny, který Arabové odmítli. Zavrhli tím podávanou ruku tehdejšího izraelského premiéra Davida ben Guriona a navíc vyslali šest armád, které měly skoncovat s nově vzniklým izraelským státem. Zemi tehdy opustilo 600.000 Palestinců s tím, že se vrátí, jakmile bude Izrael poražen. The Guardian se domnívá, že by se nejprve měly vyřešit všechny ostatní otázky a ponechat osud Jeruzaléma příští generaci.