Zahraniční noviny o dvou Češích na Kubě

Naši redaktoři narazili při listování zahraničními novinami na tato témata: případ zadržovaného Ivana Pilipa a Jana Bubeníka, osud opoziční smlouvy mezi ODS a ČSSD, budoucnost Jeruzaléma.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zahraniční média se stále zabývají případem dvou Čechů zadržovaných na Kubě. Slovenský opoziční list Nový deň v článku nazvaném „Jak šel Pilip s Bubeníkem na kubánské zajíce“ k tématu uvádí: Českou republikou „otřásl“ malý diplomatický skandál - na Kubě strčili do basy poslance Ivana Pilipa a studenta Jana Bubeníka. Podle všeho je chytili, když s proticastrovskou opozicí kuli plány na venkově, čtyři sta kilometrů od Havany, zaručeně však ne v pověstné Zátoce sviní. Kubánci je obvinili jako americké agenty a jemně řečeno z toho, že se nenáležitě chovali jako hosté. Mysleme si o Kubáncích, co chceme, ale je jisté, že se projevili jako suverénní stát, přestože jsou jen pár desítek kilometrů od břehů USA a mají americkou základnu na svém území. Oba asi nejsou ve skutečnosti americkými agenty, ani žádnými Jamesi Bondy, ale pouze arogantními a politováníhodnými politickými amatéry, kteří neberou v úvahu, že i v nejameričtějším hotelu by své návštěvníky vyhodili, pokud by nedodržovali pravidla domácího pořádku. Aby se tak nestávalo například v rámci USA jako státu, na jeho velvyslanectvích v zahraničí úzkostlivě kádrují žadatele o víza. Kuba víza přímo marnotratně rozdává, možná až příliš demokraticky, což bylo „osudné“ pro oba návštěvníky.

Německý deník „Frankfurter Allgemeine Zeitung“ poznamenal k opoziční smlouvě mezi ČSSD a ODS, že její přezkoumání, jak to požaduje Klausova ODS, může znamenat počátek jejího konce. Legislativní období končí na jaře 2002 a letošní politický podzim už bude ve znamení volebního boje, kdy budou muset obě strany vystupovat tvrdě proti sobě, aby komunistům a Čtyřkoalici sebrali argumenty pro tvrzení, že si ČSSD a ODS rozdělily stát mezi sebou. Po senátních a krajských volbách,v nichž se ČSSD propadla na čtvrté místo až za komunisty, se vnitřní odpor proti Zemanovi a smlouvě s ODS zdál stále silnější. Při hlasování o novém televizním zákonu se však tzv. opoziční smlouva znovu osvědčila. Ani Zemanovi odpůrci v ČSSD nebyli ochotni riskovat vládní krizi a předčasné volby se značně nejistým výsledkem, píše závěrem německý deník FAZ.

K prvnímu kroku ruského parlamentu k právním jistotám ruských vlastníků půdy poznamenal moskevský list „Vědomosti“:

Experti prorokují boom na trhu s půdou. Ve skutečnosti se v Rusku s půdou a s pozemky už dávno obchoduje, ale zákonné podklady byly stále nedostatečné. Problém byl v tom, že privatizace půdy byla možná jen na základě prezidentských výnosů. Trh s půdou neexistoval ve všech regionech a byl také různě závislý na místních zákonech. Kupující si nikdy nemohl být ničím jist, protože jak výnosy, tak i místní zákony se podle přesvědčení prezidenta nebo nálady toho či onoho guvernéra mohly měnit. Teď tedy ruská Duma toto riziko odstranila, uzavírá deník „Vědomosti“.

Britský „The Guardian“ se zabývá izraelsko-palestinským sporem o Jeruzalém, na který si obě strany činí nárok. Jeruzalém - píše list - stojí nad vší politikou. V bibli je o něm 600 zmínek, je zakotven v židovské tradici a je to její mezník. Je také spojovacím článkem všech Židů. Žádná modlitba není pro ně krásnější a zároveň i tesknější než ta, která připomíná dávný lesk Jeruzaléma a jeho zničení. Teď se v Izraeli rozhoduje o tom, zda bude Jeruzalém rozdělen a zda místa, pod nimiž jsou zbytky Šalamounova a Herodotova chrámu, přejdou pod kontrolu nového palestinského státu.

Jeruzalém - pokračuje „The Guardian“ - je také třetím posvátným místem Islámu, přestože se o něm korán nezmiňuje. Možná je nutné zde připomenout i historii palestinské tragédie. Budoucí Izrael přijal v roce 1947 plán na rozdělení Palestiny, který Arabové odmítli. Zavrhli tím podávanou ruku tehdejšího izraelského premiéra Davida ben Guriona a navíc vyslali šest armád, které měly skoncovat s nově vzniklým izraelským státem. Zemi tehdy opustilo 600.000 Palestinců s tím, že se vrátí, jakmile bude Izrael poražen. „The Guardian“ se domnívá, že by se nejprve měly vyřešit všechny ostatní otázky a ponechat osud Jeruzaléma příští generaci.

Markéta Kaclová, Robert Mikoláš, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme