Radiožurnál se tento týden věnuje inventuře vládních slibů. V seriálu se zaměřuje na to, jaké sliby se menšinové vládě ANO a ČSSD podařilo splnit, a jaké naopak ne. Vychází při tom z programového prohlášení vlády rozděleného do šesti směrů. Druhý díl se věnuje evropské politice. Kabinet sliboval boj proti migraci, daňovým podvodům nebo to, že bude více vidět. Jak to dopadlo?

Seriál Praha 14:01 31. srpna 2021 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Česká republika se dlouhodobě potýká s nedostatečným zastoupením Čechů na vlivných místech v unijních institucích. V programovém prohlášení se vláda zavázala situaci napravit.

Vůbec poprvé Česko získalo post místopředsedkyně Evropské komise – Věra Jourová (ANO) řídí oblast transparentnosti a právního státu. Andrej Babiš (ANO) nicméně původně usiloval o portfolio v oblasti ekonomiky nebo zahraničního obchodu, což se mu nepodařilo.

Češi stále v oslabení

Vláda následně také aktivně lobbovala v zákulisí ve snaze obsadit místa nejbližších spolupracovníků zahraničních eurokomisařů v takzvaných kabinetech, jejich počet tehdy nicméně nerozšířila. V případě experta na zemědělskou politiku Lukáše Víška, kterého oslovil Frans Timmermans, se naopak lobbování podle diplomatických zdrojů raději zdržela, aby mu svou podporou naopak neuškodila.

Stálá představitelka Česka při Evropské unii: Odhad rozpočtu na české předsednictví je realistický

Číst článek

Česku se také stále nepodařilo obsadit žádné z vlivných úřednických míst generálních ředitelů či jejich zástupců v některé z unijních institucí, dařilo se naopak Slovensku, které v Radě EU získalo post šéfa pro životní prostředí, energetiku a dopravu. Česko posilovalo mimo hlavní instituce, například diplomat Jiří Šedivý se stal ředitelem Evropské obranné agentury.

Nejen Česká republika, ale žádná země východního křídla EU si tentokrát nedokázala vyjednat místo některého ze šéfů unijních institucí, přestože se v zákulisí několik vážných kandidátů objevilo, premiér Babiš se při vyjednávání soustředil na zablokování tzv. spitzenkandidátů a především pomoc Maďarsku v nakonec úspěšné snaze zabránit v nástupu Franse Timmermanse do čela Evropské komise.

Migrace

Premiér Andrej Babiš několikrát prohlásil, že „zrušil kvóty“. Ve skutečnosti byly kvóty od počátku schválené jako dočasné, jednoduše vypršely.

Babišova vláda ale navázala na předchozí kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) v odporu k zvažovaným dalším povinným relokacím, Česku se podařilo přispět k obratu postoje EU k migraci a v červnu 2018 se lídři unijních zemí na summitu vedeném Donaldem Tuskem shodli, že přerozdělování uprchlíků bude nadále už jen dobrovolné.

Pandemie ji omezila, teď migrace do Evropy ožívá. Ve Středomoří přibývá tragických úmrtí

Číst článek

Na druhou stranu se vládě nepodařilo přijít s životaschopnou alternativou k reformě azylové politiky EU. Často opakovaný nápad na vytvoření tzv. hotspotů, tedy migračních center mimo území EU, se v praxi ukázal jako neproveditelný. Reforma unijní migrační politiky dál zůstává zablokovaná a někteří lídři jako řecký premiér Mitsotakis obviňují střední Evropu, že jako černý pasažér zneužívá polohy daleko od hranic, díky které může řešení migrace nechávat právě na zemích jako Řecko.

Evropská unie také reformovala Evropskou pobřežní a pohraniční stráž, výrazně rozšířila počty a vybavení strážníků i jejich pravomoci, stráž od té doby úspěšně zasahovala na řecko-tureckých hranicích nebo nyní v Lotyšsku. Přestože Česko dlouhodobě požadovalo posílení ochrany vnějších hranic, Babiš zpočátku vystupoval proti posílení Evropské pobřežní a pohraniční stráže.

Boj s daňovými úniky?

Česku se podařilo prosadit vznik mechanismu přenesené daňové povinnosti, tzv. reverse charge, se kterým Babiš přišel ještě jako ministr financí a který se měl stát klíčovým nástrojem boje proti podvodům s DPH. Bylo to vůbec poprvé, kdy Česko o své vlastní legislativní iniciativě přesvědčilo všechny státy EU.

Za tvrdé vyjednávací taktiky vysloužilo také kritiku například od bývalého státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy, podle kterého si Česko odvetným blokováním jiných návrhů poškodilo vztahy s dalšími státy.

Paradoxem ale je, že Babišova nástupkyně na ministerstvu financí za hnutí ANO Alena Schillerová přenesení daňové povinnosti nikdy nespustila s argumentem nedostatku času vzhledem k časovému omezení výjimky, reverse charge tak nejspíš zůstane jen na papíře.

Země jako Rumunsko přitom jeho zavedení zvažovaly také v závislosti na tom, jak bude opatření fungovat v Česku.

Budeme více vidět

Andrej Babiš měl ambici promlouvat do nejvyšší evropské politiky a využít k tomu i své jazykové znalosti (domluví se anglicky, francouzsky i německy). V programovém prohlášení vláda slíbila orientovat se hlavně na Paříž a Berlín, premiér Babiš se tam skutečně sešel s Emmanuelem Macronem a Angelou Merkelovou, v praxi se ale Česko dál orientovalo hlavně na spojenectví v rámci V4, v poslední době především pak na Maďarsko.

Z Bruselu přišel varovný dopis: Kontrolujte střet zájmů a svěřenské fondy, jinak pozastavíme dotace

Číst článek

V zákulisí je podle diplomatů Česko aktivní zemí a má přehled, co se děje. Když se ale podíváme na to, kdy bylo o Česku v Bruselu veřejně slyšet nejvíce, pak nešlo o legislativní návrhy.

V Evropském parlamentu to bylo hlavně v souvislosti s Čapím hnízdem a kauzou Babišova střetu zájmů, kterou europoslanci dvakrát odsoudili v rezoluci.

Andrej Babiš také odmítl možnost – stejně jako jiní lídři členských zemí – vystoupit v Evropském parlamentu s projevem o své vizi budoucnosti Evropy. Odůvodnil to tím, že si europoslanci dělají kampaň.

O střetu zájmů a možném zneužívání dotací v Česku psala opakovaně vlivná evropská média jako Financial Times nebo Politico, to naposledy v pondělí. Zprávu předtím přinesl server iROZHLAS.cz. Česko se do evropských médií také několikrát, hlavně na podzim, dostalo jako odstrašující příklad nezvládnutého boje s koronavirem.

Nákup vakcín

Vláda v době vzniku programového prohlášení nemohla předvídat pandemii. Do společné evropské reakce se zapojila mimo jiné kritikou unijního postupu, Česko také na jaře 2020 odmítlo žádost o pomoci Itálii s akutním nedostatkem zdravotníků. Andrej Babiš kritizoval EU také za pomalý start očkování.

Názor na očkování změnilo 45 procent lidí, kteří ho odmítali. Další by uvítali finanční odměnu

Číst článek

Když se však letos na jaře unii vakcíny v masovém množství zajistit podařilo, Česko se dál potýkalo se zaostáváním za zbytkem Evropy. Ukázalo se, že vláda nevyužila možnosti koupit všechny dostupné dávky, předpokládala, že se vakcíny bez ohledu na objem a zaplacenou částku budou rozdělovat rovným dílem.

Začátkem dubna pak skončil vyjednavačským debaklem český pokus situaci napravit a zajistit dodatečné vakcíny. Unijní státy se sice rozhodly pomoci zemím, které nejvíce zaostávají. Česko ale nabídku na 140 tisíc dodatečných vakcín odmítlo při nakonec neúspěšném pokusu získat ještě více.

Čeští vyjednavači se pak odmítli zapojit do pomoci jiným zemím, aby si zajistili alespoň polovinu tohoto množství, dodatečnou pomoc pak země získala od Rakouska a Maďarska.

Pokud jde o mimořádný fond Evropské unie na oživení ekonomiky, Andreji Babišovi se podařilo vyjednat pro Česko výhodnější přepočet pro objem pomoci na úkor zemí jako Itálie nebo Španělsko. Celkem tak Česká republika od EU získá jako nevratný grant na oživení ekonomiky přes 180 miliard korun. Evropská komise si ale stanovila podmínku, že do necelého roku musí Česko odstranit nedostatky v prevenci a řešení střetu zájmů, jinak o tuto částku může přijít, jak psal iROZHLAS.cz zde.

>

Viktor Daněk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít