Radiožurnál se tento týden věnuje inventuře vládních slibů. V seriálu se zaměřuje na to, jaké sliby se menšinové vládě ANO a ČSSD podařilo splnit, a jaké naopak ne. Vychází při tom z programového prohlášení vlády rozděleného do šesti směrů. První díl se věnuje tomu, že si vláda vytyčila začít s reformou státu. Kabinet sliboval vyrovnaný státní rozpočet a také nový zákon o příjmových daních. Jak to dopadlo?

Seriál Praha 12:34 30. srpna 2021 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Stát v roce 2018 hospodařil s přebytkem skoro tři miliardy korun, v roce 2019 už ale skončil ve schodku 28,5 miliardy. Loni, kdy výsledek ovlivnily dopady pandemie koronaviru, vykázal státní rozpočet vůbec největší deficit v historii České republiky - 367 miliard korun.

22:00

Exguvernér ČNB: Rychlé navyšování státního dluhu je problém. Příští vládu čeká obtížný domácí úkol

Číst článek

Letos vláda počítá se schodkem až 500 miliard a na příští rok ministerstvo financí navrhuje schodek 390 miliard.

Resort přitom, po loňském propadu, předpovídá nárůst výkonu ekonomiky. Tento rok o 3,2 % a příští dokonce o 4,2 %. V době očekávaného růstu ekonomiky tak má být schodek vlastně vyšší než během pandemické krize.

Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová tvrdí, že za velikost deficitu nemůžou jen opatření spojená s pandemií, ale třeba i navyšování důchodů nad rámec zákonné valorizace nebo snížení daně z příjmů fyzických osob a zrušení superhrubé mzdy. Jen toto opatření sníží roční příjmy rozpočtu téměř o 100 miliard.

Zrušení suprhrubé mzdy

Zrušení superhrubé mzdy vláda plánovala. U fyzických osob ale navrhovala novou sníženou sazbu daně z příjmu, a sice 19 % z hrubé mzdy a chtěla také zachovat solidární daň zavedením sazby 23 % z hrubé mzdy. Plán se podařil částečně a změny navíc platí jen tento a příští rok.

Nejhorší červencový výsledek od vzniku Česka. Schodek státního rozpočtu stoupl na 279 miliard korun

Číst článek

Fyzických osob se po zrušení superhrubé mzdy dál týká měsíční 15procentní daň, ale jen z hrubého příjmu. A pro lidi, kteří vydělávají nad čtyřnásobek průměrné mzdy, pak platí sazba 23 %. Nahradila původní solidární daň. Kromě toho se o 3000 za rok zvýšila sleva na dani na poplatníka a příští rok vzroste o další 3000 korun.

Zaměstnanci také nově místo stravenek mohou dostávat stravenkový paušál, který nepodléhá odvodům a daním. A od letoška je také novinkou jednotná paušální daň. K té se můžou přihlásit OSVČ, které nejsou plátci DPH a jejich roční příjmy z podnikání nepřesáhnou jeden milion korun.

Boj s lichvou

Vláda si vytyčila za cíl rovněž boj s lichvou, praxe je taková, že lichváři často dělají z lidí účelově podnikatele, a obcházejí tak zákon o spotřebitelském úvěru.

Novela zákona o spotřebitelském úvěru je účinná od roku 2020, zastropovala výši možného úroku. Trestní zákoník ale zůstal beze změny. Lichva je stále trestným činem pouze pokud se prokáže, že někdo zneužil něčí slabosti nebo tísně a uzavřel s ním hrubě nevýhodnou smlouvu.

Podle ministerstva spravedlnosti je potřeba hlavně zvýšit finanční gramotnost lidí a nastavit lepší podmínky oddlužení, ne měnit trestní zákoník.

Možnosti případného oddlužení se za nynější vlády opravdu změnily. V červnu 2019 začala platit insolvenční novela, která říká, že lidi oddlužení splní, pokud splatí věřitelům za tři roky nejméně 60 procent dluhu, nebo za pět let dorovnají aspoň 30 procent dlužné částky. A vláda už také koncem minulého roku schválila zkrácení oddlužení pro všechny fyzické osoby, nejen pro důchodce, z pěti na tři roky, návrh ale musí ještě projednat sněmovna.

Poslanci letos také odhlasovali novelu exekučního řádu, který umožní od roku 2023 zastavit dlouhodobé bezvýsledné exekuce.

Na trhu práce

S tím dostat se z dluhů souvisí situace na trhu práce, vláda slibovala jeho regulaci, nové pracovní síly a posílení motivace lidí k práci.

Od konce července 2020 vstoupila v účinnost vládní novela zákoníku práce, která zavedla například takzvané sdílené pracovní místo třeba pro zaměstnance s dětmi. Jinak se počítá také dovolená - spravedlivěji podle odpracovaných hodin, ne dní. A je jen jeden typ dovolené - za kalendářní rok, respektive její poměrná část.

Nezaměstnanost v červenci zůstala na 3,7 procenta. Vliv na ni podle analytiků má uvolňování opatření

Číst článek

Od letošního ledna vláda také zvýšila minimální mzdu o 600 korun na 15 200. Zvýšila také platy některých státních zaměstnanců a zrušením superhrubé mzdy nechala víc peněz i některým pracovníkům v soukromém sektoru.

Vláda také slibovala posílit hlavně technické školství. Míra nezaměstnanosti v Česku se od roku 2015 snižuje a poslední tři roky je podle evidence úřadu práce dokonce víc volných míst než nezaměstnaných.

Svaz průmyslu a dopravy tvrdí, že se situace zhorší, protože na trh práce přicházejí populačně slabší ročníky a odcházejí ty silnější. S náborem nových zaměstnanců má podle průzkumu společnosti Manpower mezi víc než 700 zaměstnavateli v tuzemském soukromém i veřejném sektoru potíže na 65 % firem.

Na trhu je nedostatek lidí s technickým vzděláním všech úrovní. Mezi nejhůře obsaditelnými pozicemi jsou jak vysoce kvalifikovaní inženýři, IT specialisté, tak i svářeči, technici, mechanici, řidiči nebo účetní. Posílit technické školství a přípravu učňů se tedy alespoň zatím, jak vláda slibovala, nepodařilo.

>

Daniela Vítů Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít