Ruský prezident si pro svůj projev vybral speciální příležitost: slavnostní ceremoniál, během kterého podepsal přivlastnění čtyř ukrajinských území k Rusku. Doněcká a Luhanská lidová republika spolu s Chersonskou a Záporožskou oblastí tento krok měly odhlasovat v zinscenovaných referendech.

Putin krok obhajoval „volbou milionů lidí“. A dodal: „Nic není silnější než vůle lidu. Rusko je nezklame.“

Slova pronášel ve slavnostním sále s pozlacenými lustry a s velkou pompou. Jak pro server iROZHLAS.cz poznamenal politický geograf a odborník na Rusko Michael Romancov, jednalo se o tradiční aranžmá, jakého využívali sovětští vůdci.

„Představa, že Rusko je největší země na světě, se promítá do toho, jakým způsobem jsou podobné ceremoniální záležitosti režírovány. Všechno mělo působit grandiózním, noblesním a zároveň silným dojmem,“ řekl.

„Putin tomu přizpůsoboval i styl řeči. Zejména konec a poslední fráze, zvolání ‚Russia‘. To mělo hřmět celým sálem, aby tím sám sobě a tím pádem i celému Rusku dodal na velikosti,“ přiblížil politolog z Univerzity Karlovy.

Obsah projevu nicméně hodnotil jako nudný a ničím nepřekvapivý. Zmínil, že někdo, kdo sleduje vystupování prezidenta Putina posledních deset let, nemohl slyšet nic nového. „Spíš to byl výtah ze všech jeho projevů. Byl to pelmel jeho oblíbených exkurzů do historie, které sice s historií nemají reálně nic společného, ale budiž,“ podotkl Romancov.

Problém? Západ

Ruský prezident se zaměřil na vyobrazení Západu v čele se Spojenými státy jako toho nejvíce špatného a negativního, co si lze představit. Západ obvinil, že vůči jeho zemi vede hybridní válku, ve které se snaží podřídit si všechny země světa.

Našel v něm také viníka všech globálních problémů. Putin mluvil o západním imperialismu, kolonialismu a otrokářství. „Chtějí z nás udělat kolonii a otroky,“ varoval dokonce. V zápětí nicméně dodal, že to Rusko nikdy nepřijme a on nepřipustí, aby se tak stalo.

Napadal Západ, že v podstatě není suverénní, že většina zemí jsou pouze jakýmisi loutkami Spojených států. „Dokonce použil termín otroci,“ podotkl Romancov. „Evropské elity podle něj trpí tím, že vykonávají pokyny, které jsou jim adresovány z Washingtonu,“ dovysvětlil interpretaci.

Putin obvinil lídry, že jsou odtrženi od svého lidu. Na rozdíl od Ruska, které je podle něj se svým národem silně spjato. Putin prohlásil, že možná díky tomu si je Rusko schopné udržet nejen suverenitu v oblasti politické a vojenské, ale také osobní kulturní cítění.

Projev vygradoval tím, že kritizoval a zpochybňoval západní hodnoty. „V té fázi to pak sklouzlo k dalšímu oblíbenému Putinově tématu, což je rodina, sexualita a tzv. zdravé fungování společnosti a blaha dětí,“ uvedl odborník z Institutu politologických studií.

Ruský prezident narážel na z jeho pohledu posunuté morální standardy západních zemí, když se ironicky ptal, zda si lidé opravdu přejí místo otce a matky mít „rodiče číslo jedna“ a „rodiče číslo dvě“ a výuku „zvráceností“ ve školách.

Vedení války

Putin odsoudil Spojené státy za užití jaderných zbraní v Japonsku na konci druhé světové války. Podle něj tím údajně vytvořily precedens. „Nepochybně tím chtěl vyslat signál, že ten, kdo se dopustil toho nejhoršího prohřešku z hlediska způsobu vedení války a použití jaderných zbraní, jsou Spojené státy, a nikoliv Rusko,“ hodnotil pro iROZHLAS.cz Romancov.

Co ale v projevu nezaznělo: jaké zbraně Rusko má a nakolik je podle jeho vůdce pravděpodobné, že by mohlo použít rakety s jadernými hlavicemi. V posledních dnech o tom totiž mluvil například bývalý prezident a současný místopředseda Rady bezpečnosti Dmitrij Medveděv.

„(Putin) nemluvil o tom, že Rusko má zbraně, které ve světě nemají obdoby a ať si na Rusko nikdo netroufá, protože je neporazitelné,“ podotkl politický geograf. „Otázkou je, jestli o tom nemluvil z toho důvodu, že si je vědom, jak hanebně si ruské síly na Ukrajině stojí, nebo jestli to nepoužil jen proto, že chtěl poukázat na to, že největší zločinec v tomto ohledu jsou Američané,“ spekuloval Romancov.

Ruská společnost

Úvodní část projevu věnoval Putin „lidskému kapitálu“, na který se může spolehnout, a je v současnosti jeho největší zbraní. Proslov v Kremlu přišel jen pár dní po vyhlášení „částečné mobilizace“, kterou do bojů na Ukrajině plánuje ruský režim zapojit až 300 tisíc osob.

„Pokud jsem Rus, znamená to, že miluji Rusko,“ řekl Putin. Právě k ruské společnosti se pátečním projevem obracel především.

Ceremonii přihlížel plný sál Putinových podporovatelů – reprezentantů církví, politiky, členů Rady bezpečnosti. Ze záběrů kamer ale bylo zřejmé, že ne pro všechny byla řeč zábavná. Někteří si prohlíželi stropy, jiní zase chvílemi podřimovali.

Podle Romancova si osazenstvo dobře uvědomovalo, že je s ruským prezidentem na jedné lodi. „Ti lidé jsou na Putina zvyklí a zároveň z něj už musí být strašlivě unavení. Putin je u moci už strašně dlouho (22 let – pozn. red.) a řada z nich je tam stejně dlouhou dobu. On už je v zásadě nemůže ničím překvapit,“ podotkl.

Přesto byl páteční projev v něčem jiný. Ne tolik obsahem, ale spíše formou. V posledních měsících ruský prezident promlouval k národu z prostředí své kanceláře, protentokrát zvolil pompéznější prostory. „Potřeboval demonstrovat sepětí,“ mínil Romancov.

„Putin předkládá Rusům představu, že ruská společnost pod jeho vedením je monolitická a že všichni táhnou za jeden provaz,“ komentoval pro iROZHLAS.cz. „Stylizace jiných Putinových projevů vypadá, jako by tam seděl jen na nějaké vrátnici. Kolem něj je spousta telefonů, je tam televizní obrazovka. Ale tady ne,“ všiml si politolog.

„V tomto případě z titulu národního vůdce oslovil ty, kteří národ reprezentují. A oni několikrát během jeho projevu povstali a tleskali. Tím demonstrovali jednotu,“ popsal.

Reflexe ve světě

Západní země už dopředu avizovaly, že anexi ukrajinských území neuznají ani po realizaci tzv. referend. V této souvislosti Romancov zdůraznil, že je třeba celou situaci zasadit do širšího kontextu: „Nejenom Západ, ale nikdo ve světě, kdo je jakýmkoliv způsobem relevantní, neuznal ani Krym. Nikdo nedal najevo, že by chtěl uznat tohle. Není to pouze Západ, ale také Čína nebo Indie.“

Tedy i stálí členové Rady bezpečnosti při OSN jsou zajedno. Respektive poměr je čtyři ku jednomu Rusku. Čína je v tomto ohledu „na straně Západu“.

„Jediní aktéři, kteří uznali svého času Krym, jsou režimy, které jsou na Rusku buďto velmi nebo absolutním způsobem závislé. Tedy Sýrie, Jižní Osetie, Abcházie,“ podotkl politický geograf Romancov.

Ukrajinská reakce na 40 minut dlouhý projev ruského prezidenta byla urychlená přihláška do Severoatlantické aliance.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít