Jižní Amerika čelí největší migrační vlně za 50 let, z Venezuely utekly více než dva miliony lidí
Podle OSN během pár posledních let utekly z Venezuely více než dva miliony lidí. Podle mnohých expertů se tak jedná o největší migrační krizi v regionu v novodobé historii.
Letos během jediného červencového dne překročilo hranici s Kolumbií asi 50 000 Venezuelanů. Tisíce dalších v posledních týdnech utíkají do Peru, Chile nebo na některé z malých ostrovů v Karibiku.
Ekvádor a ostatní státy v regionu by měly více izolovat Venezuelu, vyzývá viceprezident USA Pence
Číst článek
Čísla hovoří jasně: podle posledních odhadů OSN opustilo v posledních letech Venezuelu asi 2,3 milionu lidí, tedy zhruba sedm procent obyvatel.
Současná situace je tak srovnatelná s přílivem migrantů ve Středomoří mezi roky 2015 a 2016.
Obavy z humanitární krize
Přesný počet lze ale pouze odhadovat, protože se čísla rychle mění, navíc ne všichni migranti jsou registrováni.
Venezuelané míří i do Spojených států, Kanady či Španělska. Tam se ale jejich počet zvyšuje dlouhodobě, nejedná se proto o tak prudký nárůst jako v zemích Střední a Jižní Ameriky.
Mapa ukazuje, kam Venezuelané utíkají nejčastěji:
(Data pocházejí ze zprávy OSN a jsou platná k roku 2017 - kromě USA, kde se vztahují na rok 2016.)
Podle Spojených národů jde o alarmující statistiky, které vyvolávají obavy z humanitární krize v celé Jižní Americe.
Eric L. Olson z washingtonského Wilson Center, jenž se situací v Latinské Americe zabývá, dokonce hovoří o nejhorší migrační krizi v regionu za posledních 50 let.
„Tímto obrovským exodem byli postiženi všichni. Jde o otázku enormního regionálního významu - nejen kvůli humanitární krizi, ale také politické situaci ve Venezuele, která sama o sobě vyvolává rostoucí obavy,“ řekl pro server El Nacional.
S miliony pro kousek mýdla. Podívejte se, jak vypadá venezuelská inflace v praxi
Číst článek
Mimořádný stav
Sousední země se s přílivem migrantů vypořádávají různě, hranice většiny z nich ale zůstávají otevřené. Brazílie plánovala hraniční přechody uzavřít, ale tamní nejvyšší soud nařízení okamžitě zrušil s vysvětlením, že pro ně neexistuje důvod.
To Argentina se Venezuelanům snaží vše co nejvíce usnadnit. Už v únoru zjednodušila uznání venezuelského vysokoškolského vzdělání. Kolumbie pro změnu oficiálně registrovaným Venezuelanům umožnila stejný přístup ke zdravotní péči jako místním obyvatelům.
Španělský deník El País upozorňuje na zhoršující se situaci v Ekvádoru. Země ve třech provinciích vyhlásila mimořádný stav. V polovině srpna sem totiž proudilo až 4200 Venezuelanů denně.
Závratná inflace
Venezuelané opouštějí rodnou zemi především kvůli špatné ekonomické situaci. Ta byla hlavním důvodem k odchodu u asi 67 % lidí, připomíná El País.
Madurova kritika
Migrace z Venezuely výrazně vzrostla po roce 2012. Podle Národního průzkumu o životních podmínkách ovšem drtivá většina lidí zemi opustila mezi lety 2016 a 2017. Prezident Maduro ty, kteří ze země prchají, kritizuje. Jeho kritika ovšem pomíjí skutečné pohnutky lidí k odchodu, jimiž jsou násilí, perzekuce ze strany režimu i neustále se zhoršující ekonomická situace.
Venezuelou, které pevnou rukou vládne socialistický prezident Nicolás Maduro, zmítá zřejmě nejhorší inflační krize na světě. V červnu dosáhla inflace závratných 82 700 procent. Chybí základní potraviny a potřeby, je nedostatek léků.
Vláda ohlásila nový balíček opatření, který by měl stále se zhoršující situací učinit přítrž. Mimo jiné došlo k vytvoření nové měny - suverénního bolívaru. Jeho vstup na trh vedl k devalvaci o více než 90 procent, píše El Nacional.
Nejsou cestovní doklady
Před dvěma roky, kdy krize začala, navíc v podstatě přestal fungovat státní úřad identifikace, migrace a cizinců, který má vydávat pasy. Mnoho lidí je tak v zemi de facto uvězněno, protože dokumenty buď nemají, nebo byly nějak znehodnoceny.
Jedinou alternativou, jak je získat, tak zůstávají místní mafie. Ale zatímco běžný cestovní pas stojí v přepočtu asi čtyři koruny, na černém trhu jeho cena vyšplhat až na 110 000 korun.
