Londýn povolil Kyjevu použít jeho zbraně v Rusku. Putin opět pohrozil jaderným útokem
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Velká Británie dala souhlas s nasazením jejích zbraní proti vojenským cílům na území Ruské federace. Zelenskyj to uvedl po telefonickém rozhovoru britským premiérem Rishim Sunakem. Ruský prezident Vladimir Putin ve středu uvedl, že Moskva by mohla poskytnout zbraně dlouhého dosahu třetím zemím, které by jimi následně mohly zaútočit na cíle na Západě. Informovala o tom agentura AP.
Rozhodnutí Londýna podle Volodymyra Zelenského oslabí ruské pokusy rozšířit válečnou linii a zachrání lidské životy. V prohlášení na webových stránkách ukrajinského prezidenta se dál píše, že prioritou jsou zbraně s dlouhým doletem a posílení protiletecké obrany.
6:57
Rusku se daří Ukrajinu ‚přestřílet‘. Pomalá pomoc Západu oddaluje podle odborníků konec války
Číst článek
Berlín koncem května také povolil Ukrajině používat ke své obraně zbraně dodané Německem i proti cílům na ruském území. Dlouho očekávaný souhlas vyslovil kancléř Olaf Scholz krátce poté, co americký prezident Joe Biden částečně zrušil zákaz použití amerických zbraní na ruském území, aby je Ukrajina mohla použít při obraně v okolí Charkova. Podobný souhlas v poslední době dala řada dalších západních států.
„To by znamenalo jejich přímé zapojení do války proti Ruské federaci a my si vyhrazujeme právo jednat stejným způsobem,“ řekl Putin na ekonomickém fóru v Petrohradu.
Varoval konkrétně Německo, že pokud Ukrajina použije jím dodané zbraně na území Ruska, bude to představovat „nebezpečný krok“ i kolaps vztahů mezi Moskvou a Berlínem.
„Pokud nyní použijí rakety k úderu na objekty na ruském území, zcela to zničí rusko-německé vztahy,“ řekl s tím, že rozhodnutí Německa představuje „nebezpečný krok“.
Nechybí jim noha, ale frontová linie. Ukrajinka vrací život vojákům, kteří se odmítají vzdát
Číst článek
Německo, které je jedním z největších dodavatelů vojenského materiálu na Ukrajinu, se dlouho k možnosti ukrajinských úderů německými zbraněmi přímo na ruské území stavělo odmítavě. Scholz zdráhavý postoj Berlína vysvětloval obavou z eskalace a zatažení do války.
Z Německem dodaných zbraní pro údery v ruském pohraničí připadají v úvahu mimo jiné samohybné houfnice PzH 2000 a salvové raketomety MARS II. Dodávky střel s plochou dráhou letu Taurus kancléř přes nátlak Kyjeva, domácí opozice i partnerů ze zahraničí odmítá.
Hrozba jadernými zbraněmi
Putin také zopakoval své dlouhodobé tvrzení, že Rusko nebude váhat použít jaderné zbraně, pokud bude ohrožena jeho svrchovanost.
„Z nějakého důvodu si na Západě myslí, že je Rusko nikdy nepoužije,“ řekl novinářům. A dodal, že ruská jaderná doktrína počítá s použitím „všech dostupných prostředků“, pokud bude ohrožena bezpečnost země.
Na otázku ohledně ruských vojenských ztrát Putin odpověděl, že během bojů žádná země takovéto informace nezveřejní. Bez bližších podrobností ale řekl, že ztráty Ukrajiny jsou pětkrát vyšší než ztráty Ruska. Uvedl také, že Ukrajina drží v zajetí více než 1300 ruských vojáků, zatímco v Rusku je přes 6400 ukrajinských válečných zajatců.
Tyto informace nebylo možné nezávisle ověřit. Kyjev naopak tvrdí, že ruské ztráty vojáků i techniky několikanásobně převyšují ukrajinské.
