Připravenost protivníka jako klíčový faktor úspěšného prolomení aktuálních pozic. Ukrajinci po krůčkách postupují v okolí Bachmutu, Rusové nicméně pořád zůstávají na místě. Už začala jarní ofenziva? „Čím víc se o tom mluví, tím spíš mají lidi pocit, že ofenziva je rozhodující a že to ukáže,“ říká pro iROZHLAS.cz bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský. Upozorňuje přitom na zrádnost sebenaplňujícího se proroctví.

Analýza Bachmut 6:00 13. května 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Ostře sledovaný zápas o Bachmut nabral obrátky v posledních dnech. Ruské pověření nad městem drží Wagnerova skupina, její šéf Jevgenij Prigožin minulý týden vyhrožoval stažením svých jednotek, což vysvětloval nedostatečným zásobováním od ruského ministerstva obrany.

Munice nakonec dorazila, místo úspěchu wagnerovců se ale rozhýbala ukrajinská část fronty. Vláda v Kyjevě odkazuje na postup jednotek asi o dva kilometry.

Manévrům však předcházela epizoda „telenovely“ mezi Prigožinem a ruským velením. Šéf soukromé paramilitární armády totiž natočil video, ve kterém obhajoval svůj záměr stáhnout své žoldnéře od Bachmutu a za vinu to dával vedení v Kremlu.

⚡️⚡️PMC "Wagner" is leaving #Bakhmut on May 10 due to "shell hunger".

"On May 10, 2023, we are forced to hand over positions to the units of the Ministry of Defense," - mercenary owner Prigozhin. pic.twitter.com/WcDuHDR4pw

— 🪖MilitaryNewsUA🇺🇦 (@front_ukrainian) May 5, 2023

„Video mělo být šokující a evidentně v tomhle zafungovalo. Nevím, jak v Rusku, ale na Západě tomu tak bylo určitě. Je to součást jeho politických her uvnitř Kremlu o to, kdo dostane munici a vybavení. Neumím si představit, že by se Prigožin jen tak stáhnul a odkryl část fronty,“ reagoval Vojtěch Bahenský z Institutu politologických studií při Fakultě sociálních věd na Karlově univerzitě.

Přesto, že šéf wagnerovců vystupuje neohroženě, on ani jeho armáda není nezávislá na ruském státu. Postupovat zcela podle vlastního uvážení pro ně není cesta. Své pohyby musí do určité míry koordinovat s oficiálními ruskými strukturami.

Wagnerova armáda: nezávisle na hierarchii Kremlu si vybudovala významnou pozici v ruském systému

Číst článek

Wagnerovci zůstávají

Výsledkem Prigožinovy výstrahy bylo nakonec dodání munice, o kterou žádal. Jestli ale k jednotkám skutečně doputovala, nebo přišel rozkaz, že se vojáci od Bachmutu nesmí nikam stáhnout, nelze s jistotou tvrdit.

„Pro Prigožina dává smysl pouze to, aby se tvářil, že si munici vynutil. Musí nabrat body pro svou politickou image mocného a schopného,“ připomněl bezpečnostní analytik Bahenský s tím, že si to celé nezaslouží takovou pozornost, jaká se jí dostává. Odráží to totiž pouze dlouho diskutované spory mezi soukromými vojenskými jednotkami a ruským ministerstvem obrany, které lze označit za „pěnu dní“.

Na Západě ale prohlášení rozpoutalo vlnu vášní. „Je zajímavé, že řada lidí, kteří normálně nevěří Rusku ani nos mezi očima, je ochotno uvěřit Prigožinovu prohlášení o stažení z Bachmutu. Jenom proto, že by si moc přáli, aby to byla pravda,“ popisoval pro iROZHLAS.cz Jan Ludvík.

Pokud by se wagnerovci stáhli, stalo by se tak jedině se souhlasem a posvěcením Kremlu za předpokladu, že budou potřebovat rotovat síly. Odborník Ludvík přitom odkazuje na to, že jednotky vystřídala pravidelná armáda na křídlech fronty právě u Bachmutu.

Jarní ofenziva

Průlom v bojích u Bachmutu je vyhlížený jako začátek očekávané jarní ofenzivy, o tom se debatuje dlouhé týdny. Bahenský ale upozorňuje, že může jít o sebenaplňující se proroctví: „Čím víc se o tom mluví, tím spíš mají lidi pocit, že ofenziva je ta rozhodující a že to ukáže.“

Ruská armáda podle Ukrajiny ustoupila u Bachmutu, na některých pozicích až o dva kilometry

Číst článek

Jenže válka nutně nevypadá tak, že útočí jedna nebo druhá strana. Útoky se překrývají a probíhají na jiných místech.

„Část ukrajinských útoků lze vykládat jako začátek přípravných operací, typicky to byly útoky na skladiště paliva. Výrazně to komplikuje pozici ruské armády, třeba pro přepravu rezerv a další protiútoky. Může to být známka prvních příprav na protiofenzivu, ale také nemusí,“ uvedl Bahenský.

Ve čtvrtek i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mírnil přehnaná očekávání Západu od toho, jak by měla ofenziva vypadat, nelze k ní přistupovat jako zásadnímu průlomu, který by zvrátil celou válku.

Kyjev podle něj čeká na další dodávky vojenské pomoci, které mu slíbili západní spojenci. „S tím (co už máme) můžeme jít do akce a myslím, že bychom byli úspěšní. Ale přišli bychom o hodně lidí. To si myslím, že je nepřijatelné. Takže musíme počkat. Pořád potřebujeme o trochu víc času,“ řekl Zelenskyj z Kyjeva v rozhovoru pro BBC.

Odborníci se nicméně shodují, že by Západ rád viděl postup, s očekáváním tak sleduje každý pohyb na frontě a analyzuje, jestli už to není ona jarní ofenziva, při které se využije západní pomoc.

Koncentrace sil

Spíše než mohutný útok se dá očekávat pravděpodobná pomalá eskalace a zaměření se na „slabší místa fronty“. „Aby Ukrajinci zjistili, kde ta slabší místa jsou, provedou menší útoky na různých místech a vysledují reakci, na kolik odporu narazí, z jakých míst Rusové nepálí, kudy by to proniknout šlo a pak některým z těch míst může vést pravděpodobně větší útok,“ popsal možnou taktiku Bahenský.

Klíčové pro to bude koncentrovat síly na bojišti. Právě koncentrace je nutná pro úspěšnost manévrů. Zároveň ale představuje výzvu pro obě válčící strany.

„Úspěšný útok vyžaduje zkoncentrovat síly tam, kde je nekoncentruje protivník, pro což je ideální, aby to ten protivník nezjistil, a to je v dnešním světě o dost těžší, než to bylo dřív,“ upozornil pro iROZHLAS.cz bezpečnostní expert Ludvík.

Pro ilustraci takových útoků je možné jmenovat ofenzivy u Charkova a Chersonu. Postup v obou oblastech byl diametrálně odlišný. Odborníci zpětně hodnotí, že manévry u Chersonu byly pouze zastírací pro úspěch u Charkova, protože tam byly pozice připravené, postup byl doprovázen za cenu velkých ukrajinských ztrát.

Pro ofenzivu je nutná souhra dělostřelectva, ženistů, těžkých sil a pěchoty dohromady. Bahenský zdůraznil: „Všechny efekty jednotlivých druhů sil musí přijít ve správnou chvíli na správném místě, aby dokázaly linii prolomit. Což je velmi těžké a vyžaduje to hodně výcviku, to je něco, co tyhle formace často nedostávají. Čas na jejich výcvik byl poměrně omezený.“

Faktory rozhodování

Zároveň budou obranné linie funkční pouze, pokud v nich někdo bude. Defenziva je pro nedostatečně vycvičené vojáky jednodušší, protože sledují dění ze zákopu a vyčkávají, žádná akce se od nich nutně neočekává.

Muži v Rusku mění pohlaví, aby unikli vojenské službě. Kreml hodlá zasáhnout a zpřísnit legislativu

Číst článek

Ruským esem v rukávu ale mohou být jeho kapacity a vojáci v záloze. „Nikdo neví, kolik jich je a jak dobře jsou vycvičeni. U obou armád gró sil tvoří ‚mobici‘, což jsou lidé, kteří byli čerstvě zmobilizovaní, ale mají za sebou šest měsíců válčení, takže už jsou všichni veteráni, kteří ale nemají kvalitní formální výcvik, nicméně jsou zkušení v tom, co dělali,“ poukázal Ludvík.

Lidské kapacity jsou problém pro obě strany, pro Ukrajinu jsou bolestivější už jen z pohledu velikosti země. Ukrajina má totiž třetinu obyvatel co Rusko. Kromě toho ale může úspěšnost ofenzivy ovlivnit i faktor náhody nebo počasí. Třeba pokud bude pršet, žádná ofenziva nebude, protože by to Ukrajince limitovalo v tom, kudy by mohli vést útok.

„Ukrajinci mohou mít štěstí, že se jim podaří frontu prolomit a poté uspějí, protože ruskou obranu kolem může zachvátit panika. Ale také mohou mít obrovskou smůlu a celá ofenziva se může někde zaseknout, protože někdo špatně vyhodnotí situaci a pošle větší část ukrajinských sil na špatné místo,“ přiblížil reálná rizika odborník z bezpečnostních studií.

Jako příklad obdobného špatného vyhodnocení uvádí Vuhledar. Uhelné město na východě Ukrajiny chtěli Rusové „dobýt za každou cenu“, skončilo to ale fiaskem a vojáci se museli stáhnout.

Psychologická hra

Kolik materiálních zásob a nakolik zbývá ještě motivovaných lidí, kteří budou ochotni jít bojovat na frontu, je jedna velká neznámá na obou stranách barikády. Rusko ani Ukrajina si nemohou dovolit otevřeně přiznat, kde jsou jejich limity.

Ukrajina je v tomto ohledu ve svízelnější situaci. Jak se vyvine ukrajinská ofenziva, totiž určí, jak se Západ postaví k další podpoře a dodávkám zbraní.

Odborník na bezpečnost Ludvík poukazuje na dilema obrany a útoku. „Ani z jedné strany jsme neviděli úspěšnou ofenzívu proti připravenému protivníkovi. Na začátku války Rusko úspěšně postoupilo na jihu, odkud Ukrajina stáhla podstatnou část svých sil a ty, co tam nechala, často z nich vybrala specifické druhy zbraní, které byly potřeba jinde. Zároveň tam došlo k tomu, že vojáci nějakou chvíli nebojovali, nebo někdo dokonce zběhnul,“ připomněl.

„Ukrajina pak mohla provést úspěšnou ofenzívu v Charkovské oblasti, kde obranné linie byly vlastně dost nebráněné, zůstávaly tam pouze vyčerpané jednotky, a když tam nebylo moc obránců a nebyly tam rezervy, dařilo se. Ale nikde, kde rezervy byly, se ofenziva nepovedla, ani jednou a ani z jedné strany,“ podotkl Ludvík pro iROZHLAS.cz.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít