V případu dopadení Adolfa Eichmanna se objevují nové informace
V případu dopadení nacisty Adolfa Eichmanna v Argentině, který byl následně za své zločiny souzen v Jeruzalémě, se i nyní objevují nové poznatky. Podle nich mohlo k jeho odhalení a zatčení dojít už mnohem dříve.
Díky zveřejňování zpráv z německých archivů se nyní dozvídáme, že například německá tajná služba BND věděla, kde se Eichmann ukrývá minimálně o osm let dříve než ho Izraelci dopadli. Deník Bild dnes dokonce zveřejnil Eichmannův dopis tehdejšímu kancléři Adenaurerovi, ve kterém píše, že by se rád vrátil do Německa pod svou identitou a příští generaci podal vysvětlení o pozadí zločinů, které spáchal. Šlo o jakousi absurdní nabídku, že by dějiny vysvětloval ten, kdo se podílel na likvidaci milionů Židů.
Hostem na Rádiu Česko byla německá zpravodajka Českého rozhlasu Klára Stejskalová
S novými informacemi přišel také německý časopis Der Spiegel, podle kterého se tehdejší západoněmecká vláda dokonce snažila ovlivnit proces s tímto nacistickým zločincem. Podle Spiegelu o těchto aktivitách dokonce věděl a angažoval se v nich i tehdejší německý kancléř Konrad Adenaurer. Z jeho popudu dokonce odjel v roce 1961 do Jeruzaléma agent německé rozvědky.
11. května 1960, ve 20 hodin a 5 minut, kráčel ulicí Garibaldi na chudinském předměstí San Fernanda v Buenos Aires nenápadný stárnoucí muž. Najednou se od skupinky lidí, kteří se nedaleko skláněli nad motorem zaparkovaného auta oddělil člověk, jistý Petr Malkin, který na chodce zavolal: „Na okamžik, pane.“ Petr Malkin byl polský Žid, držitel černého pásu v karate a agent izraelské tajné služby.
Oslovený muž si říkal Ricardo Klement, v SS figuroval pod číslem 45326 a realizace takzvaného konečného řešení židovské otázky byla jeho práce.
„Neznal jsem se s ním osobně, působil na mě dojmem slušného, tichého člověka. Nikdy nezapomněl pozdravit, vzpomíná na Adolfa Eichmanna muž, se kterým v ulici Garibaldi natáčel redaktor zahraniční redakce Českého rozhlasu Jiří Hošek.
Jeden ze synů Eichmanna nevydržel tlak neustálých návštěv z celého světa a tak byl dům číslo 14 v Garibaldiho ulici, kde žil organizátor transportů smrti, zbourán. Eichmann junior se přestěhoval jinam.
„Příbytek Eichmannových byl velmi jednoduchý, neměl ani zavedenou elektřinu a vodu,“ říká šéf miniaturní továrny, který se ze své kanceláře díval přes ulici do oken jednoho z nejhledanějších nacistů:
„Kdybych znal Eichmannovu pravou identitu, určitě bych ho býval udal. Příčilo se mi, co dělali lidé jako Adolf Hitler a jemu podobní.“ Stejný názor zastává i další dlouholetý obyvatel Garibaldiho ulice:
„My jsme tehdy vůbec netušili, že tu nějací nacisté jsou, to věděl jen Perón a jeho vláda. Byla to politická záležitost. Nesnášeli jsme tyhle lidi a že tu byli, jsme se dozvěděli až po hodně dlouhé době.“
