Ukrajinská operace v Kurské oblasti vyvolává nedůvěru k Putinovi. I to bylo cílem, soudí reportér
Už přes 30 kilometrů do vnitrozemí Ruska pronikly podle některých zdrojů ukrajinské jednotky. A zatímco Vladimir Putin hrozí tvrdou odvetou, ukrajinský poslanec Oleksij Gončarenko tvrdí, že operace posunula zemi výrazně víc k míru než stovka summitů. „Jediná drsná reakce, která by mohla nastat, je použití jaderné zbraně. Myslím si, že to Rusko neudělá,“ říká novinář a spolupracovník České televize Tomáš Vlach v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.
„Je to dobrý tah,“ komentuje reportér Vlach přítomnost ukrajinských vojáků v Kurské oblasti.
„V první řadě je to určitý impulz pro Rusko, aby se zamyslelo nad tím, co momentálně probíhá. Efektů může být několik. Rusové by mohli stáhnout své síly z fronty na Donbase či v Charkovské oblasti. To už se v nějakém rozsahu děje, tedy alespoň podle zpráv, které přicházejí. Bohužel nejde o stahování z Donbasu, kde má Rusko navrch a kde postupuje, ale jde o síly z Charkovské oblasti,“ popisuje Vlach.
Reportér zároveň přiznává, že se nejedná o zásadní změnu. „V této chvíli to úplně karty nezmění, ale odlehčí to frontě,“ míní.
Podle Vlacha se ukázalo, že ruská obrana a administrativa oblastí, kam Ukrajinci pronikli, na to nebyla připravená a došlo k obrovským zmatkům. Nebyla dostatečně účinně zajištěná evakuace, všude se improvizovalo. „Vyvolává to určitou nedůvěru k Putinovi. A i to bylo cílem operace,“ vysvětluje Vlach.
Kursk je daleko, upozorňuje analytik. Risk s ofenzívou ale může Ukrajincům vyjít, Moskva zaspala
Číst článek
Ruský prezident hrozí tvrdou odvetou. „Jediná drsná reakce, která by mohla nastat, je použití jaderné zbraně. To je to, na co potenciál v tuto chvíli Rusko má a co může udělat. Já si myslím, že to v tuto chvíli neudělá. Protože Západ dal jasně najevo, co se stane, pokud by to udělal,“ míní a dodává, že výhrůžka, že by se poté do konfliktu vložily Spojené státy, stále platí.
Další důsledky použití jaderné zbraně jsou navíc nepředvídatelné. Zřejmě by to znamenalo širší konflikt mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem. Ale toho se Putin podle reportéra bojí, protože dobře ví, že na něco takového nemá dost vojenské síly.
Možnosti mírového jednání
Ukrajina svou operací v Kurské oblasti také zatlačila na Rusko, aby zasedlo k jednacímu stolu a jednalo o míru. Zdálo se, že prezident Zelenskyj už je tak trochu vnitřně smířený s tím, že o část ukrajinského území v rámci plánovaného mírového jednání přijde.
„Já bych si troufl říct, že většina lidí by hlasovala za to územní ústupky nedělat,“ říká reportér.
Pokud by se po dlouhé době bojů ukázalo, že Ukrajina ztratí svá území, tak i přesto má podle Vlacha smysl bojovat.
Ukrajinci mají pod kontrolou 1000 kilometrů čtverečních Kurské oblasti, oznámil velitel armády
Číst článek
„Rozhodně mělo cenu se bránit. Ukrajina ukázala snahu se ubránit a minimálně Rusko velice fatálním způsobem oslabila. A já si troufám říct, že pokud by k něčemu takovému došlo (pokud by se Ukrajina vzdala území, aby byly zachovány životy), tak že my jsme druhý cíl, protože Rusko by mělo ambice,“ varuje.
Rusko by z toho podle něj vyvodilo, že jeho taktika funguje. A v druhém plánu by mohlo zaútočit na Litvu nebo na Polsko. Vlach připomíná, že právě proto je důležité, že Ukrajina má vůli se bránit a že i Evropa je jednotná.
„I když existují excesy typu Viktor Orbán a Robert Fico, není to rozklížení Severoatlantické aliance“ zdůrazňuje.
Na Ukrajině mohou znít výhrady, že Západ nepomáhá dostatečně. „Myslím, že pomoc měla být poskytnuta v určitých ohledech masivněji, což se týká třeba protivzdušných systémů,“ připomíná novinář.
Ruské síly podle analytiků v Doněcké oblasti postoupily. Pokouší se otevřít cestu do Torecka
Číst článek
Do určité míry teď panuje Ukrajině deziluze. Reportér ale připomíná, že když se baví s vojáky, tak vždy vyjadřují vděčnost, že Západ pomáhá.
Úspěchy i nezdary Zelenského
Největším úspěchem Zelenského za dobu konfliktu byl podle Vlacha okamžik, když zůstal v zemi i ve chvíli, kdy nebylo jasné, jestli Rusové už nejsou v centru Kyjeva a jestli nejdou přímo po něm. Přesto měl odvahu zůstat.
„Nejhorší rozhodnutí bylo zavřít si zadní vrátka prohlášením, že nebude jednat s Putinem. Takové prohlášení v době, kdy se Ukrajině dařilo, nebylo prozíravé. Minimálně teď, když k jednání může dojít, tak musí nějak to rozhodnutí obhajovat, revidovat a brát zpět,“ uzavírá reportér.
Je Evropa skutečně jednotná v pomoci Ukrajině a mohl Západ pomoct lépe? V případě, že by skončila válka, má Zelenskyj šanci být znovu zvolen prezidentem a existují jiní kandidáti? Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus v audiu na začátku článku.
