Z toho, co zatím víme, v jaké pozici je v tom nynějším diplomatickém kolotoči Ukrajina nebo sám prezident Zelenskyj?
Když jste zmínila ten termín kolotoč, tak on je asi v takové pozici jako, když vás někdo posadí na kolotoč. A točí s ním s tím, že vám říká, co všechno musíte udělat a splnit, aby se ten kolotoč zastavil. 

My se stejně nedozvíme úplně vše, tak jako jsme se nedozvěděli všechno, o čem jednal Trump s Putinem. Takže to zůstane do značné míry skryto. Ale jeho postavení samozřejmě není úplně ideální. Ale může se změnit, bude to záviset na tom, jestli Rusko bude dál tvrdohlavé, nebo bude ochotno jít k jednáním s nějakými ústupky.

‚Trump je slabý‘

Podle řady komentátorů Trump v pondělí nepochodil, když neslyšel od šéfa Kremlu souhlas s návrhem na plošné třicetidenní příměří, takže v tomto ohledu panuje značná skepse. Má Kyjev ale jinou možnost, než se dál na těch jednáních podílet?
Nemá samozřejmě jinou možnost, protože jedině když přistoupí na ta jednání, tak se něco může pohnout. Ukáže se, do jaké míry je Rusko vůbec ochotno dělat nějaké ústupky. Byť jeho ústupky by měly takové, že se vrátí zpátky do svých hranic, které má legálně mezinárodně uznané a které samo o sobě Rusko uznalo.

To znamená, že Trump evidentně narazil, protože pořád používal jenom cukr a žádný bič. A pokud ano, tak jím jenom tak někde bokem práskl, že by třeba mohl použít nějaké sankce. Tak teď vidí, že Putin ho bere jako nějakého partnera, který sice rád mluví, ale ve skutečnosti neumí být dostatečně tvrdý.

Jak na vás působí ty možné postupné kroky, že Ukrajina teď má poskytnout na základě včerejší (úterní) dohody seznam energetických zařízení, na která by Rusové neměli útočit. Koncem týdne se pak mají v saúdskoarabské Džiddě sejít týmy, které mají podle Zelenského na technické úrovni jednat o zastavení bojů v energetickém sektoru a na moři. Vypadá toto jako klasické postupné jednání o příměří?
Nijak výrazně to tak nevypadá. Na Ukrajině nezůstává moc nepoškozených energetických zařízení, která by dala na seznam, aby na ně Rusko neútočilo.

A na moři je víceméně klid, protože Ukrajina nemá nějaké námořnictvo, respektive používá lodě jiných zemí. A Rusové se před útoky Ukrajinců přesunuli ze Sevastopolu do Novorossijsku, tedy na své území. 

Všechno to připomíná takové hrátky o tom, jak by to příměří mohlo vypadat. Ale zatím to vypadá, že to je takové „jenom příměří“. Pokud má být příměří, tak se vším všudy, ne tak, že nebudou střílet jenom na energetická zařízení a budou dál ničit jiná zařízení včetně nemocnic a podobně. 

Dočasné ztráty

Vypadá to, že zatímco Rusko není tlačeno k nějakým podstatným ústupkům, nebo o tom alespoň nevíme, tak Kyjev bude nucen už v této fázi jednání k nějakým větším nebo menším kompromisům, aby se zdánlivě ta jednání tedy pohnula kupředu...
Tak to vypadá, ale otázkou je, jestli na to Kyjev skutečně přistoupí. Protože Kyjev má nějaké jasné vize toho, co chce.

Chce především zůstat suverénním státem, kterému nebude říkat jeho soused, kdo má vládnout, jak má vládnout, kolik má mít vojáků, jestli se může připojit k nějakému širšímu mezinárodnímu společenství apod...

Takže ono to všechno může nakonec skončit tím, že žádné příměří nebude. S tím možná i Rusové kalkulují, že budou mít možnost dál útočit na Ukrajinu, která ale už nebude podporovaná Spojenými státy. To vypadá v podstatě jako jejich základní cíl k budoucímu jednání s Američany.

Zelenskyj několikrát opakoval, že udělá vždy jen to, co si budou přát občané Ukrajiny. Víme, jaký prostor má teď prezident Zelenskyj pro ty případné dílčí ústupky vůči Rusku, co se veřejného mínění na Ukrajině týče? Jaké jsou nálady v ukrajinské společnosti?
Ukrajinská společnost je strašně široký pojem. Je tam určité procento lidí, kteří by už chtěli zastavit boje i za cenu ztráty území. I přes to, že část území, které Rusové obsadili, zůstane Rusku.

Ale nechtějí se ho vzdát. Chtějí, aby se dojednalo, že je jen dočasně mimo jejich ukrajinskou jurisdikci a počkají na to, jak se to bude v Rusku a ve světě vyvíjet v dalších letech. Vzpomeňme si, že východní Německo bylo také zabráno Ruskem a po čtyřiceti letech se vrátilo zpátky do německé státnosti. Takže toto všechno bude určitě velmi pečlivě zvažováno a Ukrajinci se budou snažit vydolovat co nejvíce takových možností, aby se věci nevyřešily jednou provždy. Uvidíme, jestli se jim to podaří.

Podpora Evropy je silná, ale vidíme, že Američané nemají teď příliš velký zájem investovat dál do války na Ukrajině. Což jenom ukazuje, že ti lidé, kteří říkali, že Američané to všechno rozpoutali, že chtěli Ukrajinu použít proti Rusku, tak se docela dost mýlili.

Evropská unie i třeba Německo jako stát slibují další podporu. Vše se nicméně teď odehrává na linii Washington-Moskva-Kyjev. Jak pravděpodobné je, že by se Evropa zapojila do dalších jednání, jak vyzývá i prezident Zelenskyj?
Zatím tomu tak moc nenasvědčuje. Ale jsem přesvědčen o tom, že když Evropa bude dál tlačit a říkat, že nepřistoupí na to, aby zůstala mimo jednání, tak s nimi budou muset Američané počítat. A pokud to neudělají, tak to bude zásadní rozkol v celém demokratickém světě.

Věra Štechrová, epo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít