Na Ukrajině skončil školní rok. Prázdniny země využije k budování protileteckých krytů
Ruská invaze na Ukrajinu poničila přes tři tisíc škol. Statistiku vede ukrajinské ministerstvo školství, které také uvádí, že 365 škol je po ostřelování zničených úplně. Pro více než tři sta tisíc žáků tak bude potřeba najít novou školu, do které budou moct v září nastoupit. Ministerstvo proto prosí firmy i neziskové organizace, aby přes letní prázdniny pomohly s tiskem učebnic, nákupem notebooků nebo dobudováním protileteckých krytů.
„Naše děti tu občas bývají i čtyři nebo pět hodin. Dneska vyhlásili poplach pět minut po začátku vyučování,“ popisovala ředitelka jedné z kyjevských škol Katarina Spitkovská na konci února, zatímco se při leteckém poplachu schovávala se svými žáky ve sklepě školy.
Leteckých poplach se v únoru pár dnů před ročním výročím ruské invaze na Ukrajinu ozýval Kyjevem pravidelně. A stejně tak pravidelně odcházeli žáci jedné z kyjevských škol do sklepa, který se postupně proměňoval na protiletecký kryt.
V některých školách s dětmi v krytech pracují psychologové. Žákům, kteří zažili obléhání Kyjeva nebo ruskou okupaci, se totiž vrací traumatické vzpomínky.
Vypráví o nich i dvanáctiletá Anastazie: „Někdy to bylo strašidelné, někdy strašně nebezpečné, ale jindy to bylo úplně normální jako dřív. Strašidelné pro mě byly hlavně rakety a taky pocit, že ruští vojáci jsou nedaleko mého domu a mohli by mě zabít.“
Vyučující se shodují, že čím déle děti v krytu jsou, tím víc z nich pláče nebo chce k rodičům, a přiznávají, že kvalita a vybavení školních krytů se značně liší. Například základní škola s rozšířenou výukou angličtiny v západoukrajinském městě Vinnycja si kryt vybavila díky partnerství se školami v zahraničí. Všechno domlouvala učitelka angličtiny Anna Duchenková.
Bezpěčně a online
Pokud rodiče nechtěli děti do škol posílat, mohli je nechat doma na online výuce podobně jako za covidové pandemie. Teď se k distanční výuce ale připojovali hlavně žáci z míst, kde chodit do školy nebylo bezpečné nebo naopak někteří uprchlíci v zahraničí.
Vojákyně se obávají ruského zajetí, některé u sebe proto nosí granát, popisuje ukrajinská veteránka
Číst článek
A válka ovlivnila i školní osnovy. Na některých školách, jako například na výběrové střední škole ve Vinnycji, rozšířili hodiny branné výuky. Speciální učebnu vybavili moderními maketami granátů, granátometů a dalších zbraní. Klíče od skříně, ve které je několik samopalů, má místní ředitel.
„Máme dvě skupiny. Dívky se učí zdravovědu a chlapci obranu. Ale polovina dívek se rozhodla, že se přidá ke klukům. Učí se, jak ovládat zbraně nebo zacházet s nebezpečnými předměty,“ popsala ředitel školy Vitalij Kozačenko.
Ve městě taky zavřeli poslední dvě třídy, ve kterých se učilo v ruštině.
„Město ale zároveň vypsalo kurzy ukrajinského jazyka. Byly hlavně pro běžence, ale chodilo na ně i hodně Viničanů. Bylo to tak padesát na padesát,“ říká vedoucí místního odboru školství Oksana Jatšenko.
Ukrajinské ministerstvo školství vydalo na podporu škol za války už několik miliard hřiven. Přiznává nicméně, že peníze stále nestačí a bez další pomoci se v září všichni žáci k běžné výuce nevrátí
