Výměna zajatců se ale neobešla bez kritiky. Bylo do ní totiž zařazeno i pět bývalých členů Berkutu, speciálních jednotek, které před pěti lety zasahovaly na kyjevském Majdanu proti demonstrantům. Vězni dodnes čelí podezření, že stáli za smrtí asi stovky protestujících. Proti jejich přidání na seznam vyměněných zajatců se na Ukrajině protestovalo. Několik odpůrců se mimo jiné snažilo zablokovat vazební věznici, kde byli dotyční držení, stejně jako cesty k výměnnému bodu. Podle prezidenta Zelenského bylo zařazení příslušníků Berkutu na seznam podmínkou toho, aby se výměna vůbec uskutečnila, a označil to za politické rozhodnutí.

Ani jedna strana nezveřejnila úplný soupis vyměněných vězňů. Na Ukrajinu se vrátilo celkem 76 lidí, jenom 12 z nich jsou ale podle Kyjeva vojáci. Zbytek tvoří civilisté, uvedla ukrajinská kontrarozvědka SBU. Mezi vězni jsou lidskoprávní aktivisté, novinář, který psal o životě na území pod kontrolou separatistů, nebo lidé, které separatisté obvinili ze špionáže ve prospěch Kyjeva.

Povstalci pak od Kyjeva převzali dohromady 127 zajatců. Větší část skupiny si přebrali separatisté ze samozvané Doněcké republiky, menší část pak ti z takzvané Luhanské lidové republiky. Podle Kyjeva bylo kromě obyvatel těchto vzbouřeneckých regionů mezi předávanými také několik ruských občanů nebo třeba Brazilec odsouzený za účast v bojích.

Priorita Zelenského

Hlavním důvodem, proč dohodnutí výměny vězňů trvalo celé dva roky, bylo zastavení prakticky jakéhokoliv dialogu mezi vládou v Kyjevě na straně jedné a Moskvou a separatisty na straně druhé. Například zmiňovaný summit normanské čtyřky, který se konal v prosinci v Paříži, byl vůbec prvním setkáním vrcholných politiků Ruska a Ukrajiny za víc než tři roky.

Oteplení ve vzájemných vztazích přinesl zejména nástup nového ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v první polovině letošního roku. Zelenskyj označil výměnu zajatců za jednu ze svých priorit už v předvolební kampani. V září letošního roku se uskutečnila výměna mezi Moskvou a Kyjevem. Na svobodu se tehdy dostal třeba ukrajinský režisér Oleh Sencov nebo ukrajinští námořníci zajatí v Kerčském průlivu. Po ní přišla na řadu výměna se separatisty. Na tom, že se má uskutečnit ještě do konce letošního roku, se zástupci obou stran dohodli závazně teprve minulý týden.

Ne všichni zajatci se ale do výměny zapojit chtěli. Jak připustil i prezident Zelenskyj, asi 30 vězňů, kteří měli být vyměněni, předávku odmítli. Přiznali by tím totiž svoji vinu v rámci obvinění, která vůči nim padla, a v budoucnu by se nemohli vrátit na Ukrajinu. V zemi přitom stále žijí jejich příbuzní a rodiny.

Podle agentury Interfax, která se odkazuje na vedení obou separatistických republik, chtěli čtyři z vězňů naopak zůstat na povstaleckých územích. Kolik zajatců ještě obě strany zadržují, není jasné. Neoficiální odhady mluví nejméně o několika desítkách lidí na obou stranách.

Ivana Milenkovičová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít