Kvůli viru se vrátili domů, teď nemohou zpět. Cesta do Evropy je pro pracovníky z Ukrajiny složitější než dřív
V polovině března ukrajinská vláda vyzvala své občany pracující v zahraničí, aby se vrátili domů dřív, než se hranice uzavřou. Odhadem dva miliony Ukrajinců, kteří kvůli pandemii koronaviru spěchali z nejrůznějších koutů Evropy za svými rodinami, nyní zůstávají doma bez práce a hledají cesty zpět. Vláda, která by ráda udržela pracovní sílu doma, ale začala uplatňovat přísnější pravidla pro opuštění země, mnozí tak na Ukrajině uvázli.
Karanténní opatření zavedená kvůli šíření covidu-19 způsobila odliv zahraniční pracovní síly, na které jsou evropské státy do značné míry závislé. Řada zemí proto v současnosti řeší, kde sehnat pracovníky pro sklizeň ovoce a zeleniny i dělníky pro mnohá další odvětví.
4:35
Ovoce a zelenina zdražují. Zemědělcům chybí stovky lidí, s problémy se potýkají i dopravci
Číst článek
Podobně jako v případě Česka je pro evropské státy jedním z hlavních zdrojů této pracovní síly Ukrajina, která ale dává stále častěji najevo, že by své gastarbeitery raději viděla doma než v zahraničí.
Jak upozorňuje bruselský server Politico.com, ukrajinská vláda nyní podmínky pro odchod lidí za hranice výrazně zpřísnila, argumentuje přitom snahou chránit lidi před nákazou. K podobnému kroku se kvůli pandemii koronaviru uchylují také ostatní země světa, podle bruselského zpravodajského serveru ale postup úřadů souvisí právě se snahou ukrajinské vlády zastavit odliv pracovní síly a udržet ji doma.
„Chceme zkusit udržet lidi na Ukrajině a vynaložíme pro to veškeré úsilí… Na Ukrajině je spousta práce,“ uvedl v rozhovoru pro list RBK-Ukrajina premiér Denys Šmyhal.
„Nechtějí být svázaní“
Jedním z Ukrajinců, kteří se v době pandemie koronaviru „zasekli“ ve své domovině, je podle Politico.com i 29letý Vjačeslav. Po výzvě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se Vjačeslav vrátil z České republiky, kde pracoval v jednom z pražských skladů farmaceutických přípravků.
26:24
Anektovaný Krym má stovky nakažených i mrtvé, ruská správa ale data tají, říká ukrajinský velvyslanec
Číst článek
Návratu do městečka Nižne Selišče na západě Ukrajiny ale dnes lituje a hledá cesty, jak z Ukrajiny co nejdříve odejít. Možnosti pro odchod se ale tenčí.
„Všichni sedí doma a čekají. Nemůžu se vrátit. Ukrajinská vláda mě podle všeho nechá jít. Říkají, že tu nikoho nedrží, zároveň ale nemůžu odejít, protože nemám dokumenty, kterými bych prokázal, že tam pracuji,“ vysvětluje Ukrajinec.
Zaměstnání v Česku si našel prostřednictvím sítě zprostředkovatelů, kteří lidem ze západní Ukrajiny domlouvají krátkodobou práci a zařídí jim ubytování, výměnou za to si pak od nich berou procento ze mzdy. V takovém případě ale Ukrajinci často nepodepisují ani žádné pracovní smlouvy.
„Nechtějí být nijak svázaní,“ popisuje Vjačeslav důvod, proč tyto smlouvy nepožadují ani samotní Ukrajinci. Mnozí z nich odcházejí do unijních zemí s krátkodobými vízy, které platí tři měsíce, a ušetří si tak dlouhé čekání na zaměstnaneckou kartu.
Prezident volá Ukrajince domů
Lidé z Ukrajiny tvoří největší skupinu zahraničních pracovníků v zemích Evropské unie – nejčastěji jezdí do Česka, Polska a Itálie. Odkud pak posílají zpět na Ukrajinu nemalé sumy peněz, na západní Ukrajině jsou proto takzvaní „zarobitčaně“ neboli „vydělkáři“ vysoce ceněni, a jedna z tamních vesnic jim dokonce postavila pomník, píše Politico.
Jsem přesvědčen, že letní dovolená na Jadranu není iluzí, řekl ministr zahraničí Petříček
Číst článek
Prezident Zelensjkyj to ale vidí jinak. Snaha o návrat Ukrajinců pracujících v zahraničí, kterých jsou dohromady zhruba čtyři miliony, se stala jedním z pilířů jeho volební kampaně. I během svého inauguračního projevu vyzval Ukrajince, aby „přijeli zpět na Ukrajinu – ne ji navštívit, ale vrátit se domů“.
Jeho vláda následně zavedla programy, které mají přilákat pracovníky zpět na Ukrajinu, a to prostřednictvím pomoci malým a středním podnikům nebo rozsáhlými stavebními projekty s cílem vytvořit tisíce pracovních míst.
Platy Ukrajinců nicméně zůstávají nejnižší v Evropě, odliv lidí se tak zastavit nedaří. Situaci navíc zhoršila pandemie koronaviru, kvůli které na Ukrajině přišlo o práci nebo muselo odejít na nucenou dovolenou na dva miliony lidí.
Podle Vjačeslava tak ukrajinští pracovníci budou i nadále mířit za hranice, kde si vydělají i desetkrát tolik co doma, a práce je tam navíc spolehlivější. „Vědí, že tam mají práci dnes a budou ji mít i zítra, zatímco doma se musí po jakékoliv krátkodobé práci neustále poohlížet,“ říká.
Na papíře mohou, realita je jiná
Vidina lépe placeného zaměstnání v zahraničí je pro lidi na Ukrajině lákavá i během pandemie. Agentura Gremi Personal, která do Polska přiváží ukrajinské pracovníky, od začátku dubna vyřídila víc než čtyři tisíce hovorů. Podle zakladatele společnosti Jevgenije Kiričenka se zhruba 67 procent Ukrajinců, kteří kvůli pandemii opustili Polsko, nyní snaží vrátit zpět.
Uzavření hranic ale návratu brání. V dubnu dokonce došlo k tomu, že pracovním migrantům vláda dvakrát zakázala odletět. První skupina měla letět do Finska, ve druhém případě šlo o pracovníky mířící do Velké Británie.
Pandemie zastínila brexit, jednání ale stále drhnou. Británie s EU se řítí k odchodu bez dohody, říká expert
Číst článek
Po devítihodinových průtazích letadlo do Spojeného království nakonec dostalo povolení a vzlétlo. Incidenty nicméně vyvolaly silnou kritiku vlády, která následně vyjasnila své stanovisko – pracovníci mají dovoleno opustit zemi, ale jen v případě, že mají pracovní smlouvu nejméně na tři měsíce, zdravotní pojištění pokrývající i případnou léčbu covidu-19, ubytování a zajištěný odvoz tam a zpátky.
Na papíře tedy Ukrajinci mají možnost kvůli práci vyjet za hranice, ve skutečnosti jsou ale často nuceni zůstávat doma, protože nedokážou kritéria splnit, píše Politico. Nejenže řada z nich nemá pracovní smlouvu delší než na tři měsíce, ale nemají často smluvené ani ubytování a většina je zvyklá cestovat tam a zpět po vlastní ose.
Mluvčí ukrajinské občanské organizace Evropa bez bariér proto tvrdí, že nové nařízení vlády omezuje práva lidí na svobodu pohybu a opuštění země. „Způsobuje to silnou nedůvěru k pokusům vlády regulovat situaci,“ říká pro Politico.
Agentura Gremi Personal nicméně tvrdí, že nařízení vlády dodržuje a všem pracovníkům zajišťuje jak dlouhodobé pracovní smlouvy, tak i zdravotní pojištění. V polovině května tak vypravila první let se 178 pracovníky do Polska, kde musí před nástupem do práce nejprve 14 dní strávit v karanténě. Zprostředkovala lety také do Rakouska a Německa, o příchodu pracovníků do Finska, Dánska, Norska nebo Česka se prý jedná.
Nařízení vlády se mezitím mnozí pracovníci z Ukrajiny snaží obejít. Jak upozorňuje bruselský zpravodajský server Politico, lidé si na sociálních sítích domlouvají odchod ze země nelegální cestou – vytvářejí řetězy aut, které je mají přepravit od jedněch hranic ke druhým, na delší vzdálenosti pak využívají také kamiony.
