Tisíce Ujgurů prchly do Turecka, kvůli nové dohodě s Čínou jim ale hrozí deportace. Ankara je pod tlakem
Před útlakem čínských úřadů prchly do Turecka tisíce příslušníků ujgurské menšiny, osud těchto lidí se podle lidskoprávních organizací ale může ocitnout v ohrožení. Důvodem je smlouva o vydávání osob uzavřená mezi Ankarou a Pekingem, která se na čínské straně nově dočkala také ratifikace. Turecká vláda nyní čelí sílícímu tlaku, aby dokument smetla ze stolu. Turecká pozice je ale o to složitější, že na druhé straně čelí ekonomickému nátlaku Číny.
Extradiční smlouvu, která by umožnila vydávání osob z Turecka do Číny a naopak, obě země podepsaly už v roce 2017. Od té doby čeká dokument na ratifikaci, mezitím ale utlačování ujgurské menšiny v čínské provincii Sin-ťiang sílí a získává stále větší pozornost světa.
Nové důkazy o nucené práci Ujgurů dostávají módní značky pod tlak. Podílíte se na represích, tvrdí kritici
Číst článek
Symbolem pronásledování Ujgurů se v posledních letech staly zejména internační tábory, kde úřady vězní stovky tisíc příslušníků této muslimské menšiny. Ujgurové tam podstupují politickou převýchovu – kromě mandarínské čínštiny se učí i znalost čínských zákonů a dějin. Vedle toho ale lidskoprávní organizace upozorňují také na problém nucené práce nebo na nucené potraty a sterilizaci ujgurských žen.
Turecko je zemí, která dlouhodobě vystupuje proti utlačování Ujgurů a nabízí příslušníkům tohoto turkického etnika nový domov. Extradiční smlouva ale pro Ujgury v Turecku může znamenat nové nebezpečí. Text úmluvy o vydávání osob mezi Tureckem a Čínou totiž obsahuje plno nejasných klauzulí, které pro Ujgury mohou být potenciálně nebezpečné, varují lidskoprávní organizace.
„Čína může využít velmi nejednoznačné a široké definice činů proti národní bezpečnosti, aby tak požádala o vydání určitých osob do Číny,“ říká pro britský deník The Guardian Leo Lan z organizace China Human Rights Defenders. Pokud Turecko smlouvu ratifikuje, vystaví tím Ujgury vyššímu riziku návratu na čínské území, kde mohou být následně zadrženi nebo mučeni, míní.
Na straně Pekingu se dohoda dočkala formálního schválení minulou neděli, tlak na Ankaru tak opět zesílil. Podle opozice a lidskoprávních aktivistů se dohoda může stát dalším nástrojem čínského pronásledování ujgurské menšiny, vyzývají proto vládu, aby k ratifikaci smlouvy nepřistupovala.
Neztrácíme naději
Turecko je v současné době domovem jedné z největších diaspor Ujgurů na světě – podle odhadů jich v zemi žije zhruba 50 tisíc. Začátkem roku 2019 Ankara dokonce otevřeně vystoupila proti zavírání příslušníků ujgurské menšiny do internačních táborů, které Peking prezentuje jako nástroj boje proti extremismu a terorismu.
Nucené sterilizace, antikoncepce i potraty. Čína cíleně snižuje populaci Ujgurů, podle zprávy jde o genocidu
Číst článek
Jak ale upozorňuje deník The Guardian, v posledních letech se Čína s Tureckem stále více přibližují, a Ankara dokonce nepřímo pomáhá při zadržení Ujgurů, které čínské úřady obvinily z terorismu. Tyto lidi sice Turecko odmítá vracet přímo do Číny, podle kritiků je ale v některých případech posílá do třetích zemí, jako například Tádžikistánu, kde je vydání do Číny snazší. Extradiční smlouva by tuto cestu zcela otevřela.
„Tato smlouva o vydávání osob vyvolá znepokojení Ujgurů, kteří uprchli z Číny a dosud nemají turecké občanství,“ uvedl pro agenturu AFP mluvčí německého Ujgurského světového kongresu Dilxat Raxit.
„Vyzýváme tureckou vládu, aby zabránila tomu, aby se tato smlouva stala nástrojem pronásledování,“ říká ochránce ujgurských práv, podle kterého Peking vyvíjí ekonomický tlak na Turecko a snaží se tak zemi k ratifikaci přinutit.
Už v minulých dnech se přitom objevily zprávy, podle kterých Peking tlačí na Turecko a jeho formální schválení smlouvy také prostřednictvím dodávek vakcíny proti koronaviru. Poté, co se první zásilka očkovací látky od čínské společnosti Sinovac Biotech mířící do Turecka o několik dní opozdila, totiž některá média začala spekulovat, že jde o další formu nátlaku Pekingu.
Apple, Dell, Nike. Čína posílá Ujgury do továren 83 světových značek na nucené práce
Číst článek
Jak ostatně podotýká Guardian, nebylo by to poprvé, co by Čína využila podobných praktik k prosazení diplomatických cílů. Takového nátlaku by přitom mohla využívat i po ratifikaci extradičního zákona, aby si tak zajistila vydání nepohodlných osob zpět na své území.
Podle odborníka z čínského institutu Londýnské univerzity Steva Tdanga je proto klíčové, aby se Ankara zavázala chránit Ujgury žijící na tureckém území a jednala transparentně a v souladu s mezinárodním právem. „Pokud to neudělá, Ujgurové žijící v Turecku se budou obávat o svou bezpečnost,“ říká pro list South China Morning Post.
Samotní Ujgurové, kteří v Turecku našli nový domov, ale věří, že Ankara dokument nakonec formálně neschválí.
„Čínská komunistická strana určitě podnikne nejrůznější kroky, aby k tomu tureckou vládu přinutila, ale nemyslíme si, že smlouva projde. Turecký lid a nevládní organizace se postaví proti… Podle Čínské komunistické strany jsme všichni teroristé, dává tedy turecké vládě smysl, aby nás všechny deportovala? My neztrácíme naději,“ říká pro Guardian ujgurský aktivista Kamer Artis.
