Nucené sterilizace, antikoncepce i potraty. Čína cíleně snižuje populaci Ujgurů, podle zprávy jde o genocidu
Státní politika kontroly porodnosti se pro téměř jednu a půl miliardy lidí v Číně stala běžnou součástí jejich života, situace v severozápadní oblasti Sin-ťiang je ale s ohledem na masové zadržování muslimské menšiny v převýchovných táborech „obzvlášť závažná“, uvádí nová zpráva amerického think-tanku Jamestown Foundation. Čínské úřady nutí ujgurské ženy podstupovat sterilizace nebo potraty, tvrdí zpráva, podle které jde o akt genocidy.
Praktiky Komunistické strany Číny v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang mají podle zprávy jediný cíl: potlačit rozrůstání muslimské menšiny Ujgurů, a naopak posílit tamní populaci etnických Číňanů, ať už snahou o zvýšení porodnosti, nebo jejich cíleným přesidlováním na území Sin-ťiangu.
Výsledkem jednání o lidských právech v Číně jsou koncentrační tábory pro milion lidí, říká sinolog
Číst článek
„Drakonická opatření, která zavádějí chirurgické metody kontroly porodnosti, umožňují státu zvýšit nebo snížit růst menšinové populace podle přání, podobně jako když otevíráte a zavíráte kohoutek,“ píše think-tank Jamestown Foundation, který se opírá nejen o svědectví ujgurských žen, ale také o čínské vládní dokumenty a oficiální demografická data.
Podle zprávy tak úřady ujgurským ženám často vyhrožují, že pokud nepodstoupí sterilizaci nebo si nenechají voperovat nitroděložní tělísko, které zabrání početí, půjdou do nechvalně známých „převýchovných táborů“, kam jsou kromě Ujgurů posíláni například také Kazaši a Kyrgyzové.
Jak pro iROZHLAS.cz podotýká sinolog Ondřej Klimeš, který se problematice utlačování ujgurské menšiny Pekingem dlouhodobě věnuje, tyto praktiky nejsou problematické jen proto, že jsou „uplatňovány totalitním aparátem na své občany proti jejich vůli“, ale protože je uplatňuje majoritní etnická skupina na skupině minoritní.
„Nejde o ‚plánované rodičovství‘, ale o mocenský nástroj kontroly. Zamezování těhotenstvím a porodům, vynucené potraty a všechny tyto další státem uplatňované nástroje jsou v příkrém rozporu s náboženstvím a kulturou Ujgurů,“ podotýká Klimeš, který působí na Orientálním ústavu Akademie věd.
Praktiky používané na ujgurských ženách jsou podle něj v souladu s dlouhodobou snahou Pekingu „vyřešit ujgurskou otázku jednou pro vždy“, to znamená region více počínštit. Sin-ťiang je totiž pro režim strategicky velice důležitý.
„Je to nejdůležitější část iniciativy Pás a stezka prezidenta Si Ťin-pchinga. Zároveň to je surovinově bohatý region, který je důležitý pro napojení Číny na okolní svět,“ popisuje sinolog a dodává, že těmito praktikami se Peking snaží oblast stabilizovat, posílit nad ním kontrolu a víc ho do Číny integrovat.
‚Chtějí nás nechat vyhynout‘
Jednou z ujgurských žen, kterou čínské úřady přinutily k chirurgickému přerušení vejcovodů, je i matka tří dětí Zumrat Dawutová. Svůj příběh minulý rok popsala pro americký deník Washington Post poté, co se jí spolu s rodinou podařilo dostat do Spojených států.
USA schválily sankce kvůli útlaku Ujgurů. ‚Čínská vláda nemůže jednat beztrestně,‘ řekl Rubio
Číst článek
Stejně jako statisíce dalších Ujgurů i ona strávila několik týdnů zavřená v jednom z internačních táborů v Sin-ťiangu. Byl březen 2018, když jí policie nařídila, aby se dostavila na stanici. Po příchodu ji odvedli do chladného sklepa, svázali jí ruce a nohy kovovým řetězem a dalších 24 hodin vyslýchali.
Další den ji posadili do dodávky a odvezli do tábora. Když se před zraky několika mužů převlékla do přiděleného mundůru, zavedli ji do cely, která byla už tak plná žen. Aby si mohly ve stísněném prostoru vůbec lehnout, musely se přes noc střídat, ve dne pak na přednáškách poslouchaly čínskou propagandu a pěly chválu na prezidenta Si Ťin-pchinga.
V táboře nakonec strávila 62 dní. Pobyt by podle ní byl jistě delší, kdyby její manžel původem z Pákistánu netlačil na pákistánské diplomaty, aby mu pomohli dostat manželku ven. Když tábor opouštěla, dali jí podepsat příslib, že nebude praktikovat islám a nikomu neřekne o dění uvnitř zařízení. Musela také zaplatit pokutu ve výši 2500 dolarů za to, že namísto povolených dvou má děti tři.
Pak přišla nabídka sterilizace – operaci nechtěla, měla ale strach, že pokud odmítne, pošlou ji zpátky do tábora. Operaci nakonec podstoupila 22. října 2018. „Chtějí Ujgury nechat vyhynout,“ řekla tehdy pro WP.
Rodiče po návratu nepoznával
Podle odhadů OSN je v internačních táborech na severozápadě Číny, které Peking zřizuje ve jménu boje proti islamismu, v současnosti zadržován více než jeden milion Ujgurů. Příslušníci muslimských menšin tam podstupují politickou převýchovu, kromě mandarínské čínštiny se učí i znalost čínských zákonů a dějin. Podle svědků, kteří zařízeními prošli, jsou pak nuceni odsoudit islám a slíbit věrnost Komunistické straně Číny.
Jeho rodiče poslali na převýchovu. ‚Čekal jsem pláč, máma místo toho chválí Čínu,‘ říká ujgurský aktivista
Číst článek
„V převýchovných táborech sedí statisíce lidí, policie totálně proměnila mé rodiče a moji blízcí mohou být v nebezpečí, nemám proto jinou možnost než bojovat,“ řekl loni na podzim v rozhovoru pro iROZHLAS.cz Halmurat – finský lékař původem ze Sin-ťiangu. V létě roku 2018 založil lidskoprávní organizaci UyghurAid poté, co se do jednoho z převýchovných táborů dostali i jeho rodiče.
Že se matka s otcem dostali z tábora ven, se Halmurat dozvěděl až od tchána a tchyně, kteří na severozápadě Číny také žijí. Dali mu číslo, na kterém mohl rodiče kontaktovat. S matkou tak mohl promluvit po dvou letech, nebyl to ale telefonát, jaký očekával.
„Bylo to neuvěřitelné. Jsem jejich jediné dítě a máma mě má opravdu ráda, normální reakce by proto podle mě byla taková, že by matka plakala a nemohla by ani vyjádřit, jak moc jsem jí chyběl. Místo toho mi ale sdělila, že je komunistické straně hrozně vděčná, že zorganizovala tenhle skvělý program, a jak jsou s tátou vděční za to, že jsou Číňané,“ popsal první šanci znovu slyšet své rodiče.
Halmurat brzy pochopil, že telefonát neprobíhá z domova jeho rodičů, ale „chladné“ úřednické kanceláře za dozoru příslušníků komunistické strany. Po této zkušenosti se neodvážil rodiče několik měsíců vůbec kontaktovat. Nechtěl je vystavovat stresu, že mu do telefonu řeknou něco, z čeho by pak doma mohli mít problémy.
Tábory v Sin-ťiangu jsou v posledních letech v centru pozornosti lidskoprávních organizací i mezinárodního společenství. Kvůli represím a uzavírání Ujgurů do internačních táborů také americký prezident Donald Trump v červnu podepsal nový zákon navržený Sněmovnou reprezentantů, který mimo jiné požaduje uzavření těchto táborů. Dokument také umožňuje uvalení sankcí vůči čínským představitelům, kteří jsou za utlačování Ujgurů a dalších muslimských menšin v Sin-ťiangu odpovědní.
Páchá Čína genocidu?
Jak ukazují některá svědectví ujgurských žen, nucené sterilizace a zákroky proti otěhotnění často probíhají také přímo v internačních táborech. Kromě listu Washington Post příběhy těchto žen popsala například také agentura AP – na podzim roku 2018 informovala o případu matky trojčat, kterou úřady poslaly do internačního tábora opakovaně. Až od lékařů ve Spojených státech se pak dozvěděla, že byla sterilizována.
Apple, Dell, Nike. Čína posílá Ujgury do továren 83 světových značek na nucené práce
Číst článek
Zpráva amerického think-tanku nyní popisuje, že jde o systematickou politiku čínských úřadů. Podle Jamestown Foundation to naznačují i demografické statistiky, podle kterých přirozený růst populace v Sin-ťiangu dramaticky poklesl – ve dvou největších ujgurských prefekturách se v rozmezí let 2015–2018 snížil dokonce o 84 procent a v roce 2019 dále klesal.
Zpráva rovněž upozorňuje na vládní dokumenty z roku 2019, které plánují „kampaň masové sterilizace žen ve venkovských ujgurských regionech“. Projekt, který má pokračovat i v roce 2020, se údajně zaměřuje hlavně na ženy se třemi a více dětmi, píše zpráva Jamestown Foundation s tím, že naopak populace etnických Číňanů se v regionu cíleně zvyšuje.
„Tato zjištění poskytují dosud nejsilnější důkazy o tom, že pekingská politika v Sin-ťiangu naplňuje jedno z kritérií uvedených v Úmluvě OSN o prevenci a trestání zločinu genocidy,“ uvádí závěr zprávy s odkazem na čl. II Úmluvy, který jako jeden z činů genocidy stanovuje „opatření směřující k tomu, aby se v takové skupině bránilo rození dětí“.
Zjištění uveřejněná ve zprávě amerického think-tanku Čína popřela a označila je za „nepodložená“, píše BBC. Podle Klimeše nicméně čínské praktiky namířené proti Ujgurům naplňují kritéria genocidy i v dalších ohledech.
„Sice primárně nezahrnují zabíjení velkých počtů lidí, ale snaží se zničit ujgurskou identitu pozvolným a skrytým způsobem – potlačováním identity v podobě jazyka, náboženství, kultury, potlačováním intelektuálních a společenských elit, médií a veřejné debaty, propagandou a vymýváním mozků, odebíráním dětí rodinám a jejich umisťováním ve státních sirotčincích, ničením hmotných kulturních artefaktů a dalších nezbytných atributů svébytného národa,“ popisuje sinolog.
„I když Ujguři nejsou masově vyhlazováni, Komunistická strana Číny systematicky pracuje na tom, aby přestali existovat coby svébytná menšina s odlišným způsobem života a myšlení. Čínský režim zkrátka páchá na Ujgurech genocidu,“ dodává Klimeš.
