Trump preferuje bilaterální vztahy se sobě rovnými. Evropskou unii bude odsouvat stranou, míní Daněk
Evropští lídři zapomínají na kritiku Donalda Trumpa a snaží se na spolupráci hledět pozitivně. Jednání s americkým prezidentem ale budou tvrdá, což připouští například i podporovatel Trumpa maďarský premiér Viktor Orbán. „Není to jeho první prezidentství a lídři lépe vědí, co od Trumpa čekat. Velká část z nich se spoléhala, že nevyhraje,“ podotýká pro Český rozhlas Plus Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku Europeum.
Spojené státy se podle něj dlouhodobě uzavírají stále více do sebe, s Trumpem ale bude tento proces rychlejší a Evropa na to musí reagovat. Daněk připomíná, že už za Trumpova prvního funkčního období se oba kontinenty dostaly na pokraj obchodní války.
„Tehdejší předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker zachránil Evropu tím, že se mu podařilo s Trumpem navázat vztah a přesvědčit ho, aby k těm clům nepřistupoval. Mimo jiné se dohodlo významné zvýšení odběru zemního plynu a sójových bobů ze Spojených států,“ připomíná.
S návrhem dále zvýšit odběr zkapalněného zemního plynu přišla i současná předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. „Správně řekla, že Trump má transakční vnímání mezinárodních vztahů. Když mu nabídneme něco, co může prodat svým voličům, pak může být ochotný se na něčem dohodnout,“ dodává.
Platí také, že Trump preferuje bilaterální vztahy, zatímco mezinárodní instituce v jeho vnímání světa nehrají příliš velkou roli.
„Bude hledat vztahy na sobě rovné úrovni mezi prezidenty a premiéry, ale Evropskou unii se bude v lepším případě snažit odsunout stranou, v horším případě bude mezinárodní instituce podrývat,“ předpovídá analytik.
Mírová dividenda skončila
Neméně důležitou výzvou pro Evropskou unii bude, jak se postaví k případnému americkému utlumení vojenské pomoci Ukrajině, kterou podle Orbána není Unie schopna nahradit.
„Evropa měla už dávno přemýšlet nad tím, jak na sebe vzít větší břímě odpovědnosti. Bohužel se to těžko vysvětluje voličům a je to často voda na mlýn různým Orbánům a dalším podobným silám, které mají odlišný názor na to, jak ukončit válku na Ukrajině. Tady budeme hodně doplácet na naši vnitřní slabost a nejednotu,“ soudí.
Daněk poznamenává, že Trumpovo zvolení často nejvíce přivítali ti, kdo jsou současně nejméně připraveni dělat víc pro evropskou obranu a konkurenceschopnost. Limitujícím faktorem je přitom velikost evropského rozpočtu, který se členské státy zdráhají navýšit – jen v případě Česka by šlo o desítky miliard korun navíc.
Světoví lídři reagují na výsledky amerických voleb. Putin je připraven k dialogu se Spojenými státy
Číst článek
Další prostředky možná bude brzy třeba vynakládat na obranu, protože výdaje ve výši dvou procent HDP se stávají minimem. Daněk přitom poukazuje na názor Trumpova bývalého národního bezpečnostního poradce Johna Boltona, podle kterého nebude Trump váhat s vystoupením z NATO, bude-li mít příležitost, a že míříme ke studenoválečné úrovni zbrojení.
„To v jeho pohledu znamená zdvojnásobení, tedy čtyři procenta. A jsme u nás připraveni vynakládat třeba 160 miliard korun navíc, když je problém sehnat řádově menší peníze na vzdělání a jiné věci? Doby, kdy jsme si v Evropě vybírali mírovou dividendu, skončily,“ uzavírá zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku Europeum.
Poslechněte si celý rozhovor z pořadu Interview Plus v úvodu článku.
