Nová afghánská realita: nefunkční úřady, lidé bez peněz, úprk mladých. Někteří ale Tálibánu fandí
Už více než týden vládne ulicím afghánského Kábulu radikální hnutí Tálibán. Velkou část veřejnosti od té doby svírá strach, celkově jsou ale ulice hlavního města relativně klidné. S rozpadem bývalé vlády a opětovným návratem Tálibánu k moci však lidé musí řešit i další, životně důležitý problém – jak se v době strmého pádu afghánské ekonomiky uživit. Banky i úřady do značné míry stále nefungují, lidem dochází peníze a nejistota graduje.
Afghánská ekonomika, která byla po desetiletí závislá na zahraniční rozvojové pomoci, nyní zažívá volný pád. Ani týden a půl po obsazení Kábulu Tálibánem banky stále nefungují na sto procent, lidé se tak jen těžko dostávají k hotovosti, zatímco ceny potravin strmě rostou.
Polka evakuovaná českým speciálem z Afghánistánu: Když mi řekli, že může jet i manžel, plakala jsem
Číst článek
„Máme peníze, jsme ale tak chudí, že umíráme. Je to třetí den, co nám docházejí peníze,“ citovala začátkem týdne arabská televize Al-Džazíra Mustafu Hakbína, doučovatele angličtiny z jednoho soukromého kábulského centra, které od pádu Kábulu stále nefunguje.
„V Kábulu jsou zavřené dokonce i kanceláře banky Western Union. Ceny potravin nikdy nebyly vyšší. Dusíme se,“ dodal zoufalý obyvatel afghánského hlavního města.
K posunu došlo až během středy, kdy poprvé od příchodu Tálibánu do města otevřela například Kabul Bank. Ani to ale mnohým Afgháncům nepomohlo dostat se ke svým úsporám. Banky nemají dostatek hotovosti, výběr většího množství peněz proto neumožňují.
Afghánské hlavní město se po příchodu radikálního hnutí ocitlo v jakémsi vakuu, kde se život v mnoha ohledech de facto zastavil. Kromě bank do značné míry nefunguje ani velká část vládních úřadů.
Airbnb nabídne zdarma 20 tisíc lůžek uprchlíkům z Afghánistánu. Ubytovat je chce po celém světě
Číst článek
Jak upozorňuje americký deník The New York Times (NYT), mnozí státní zaměstnanci se po změně režimu odmítají vrátit do práce, protože mají strach z odplaty Tálibánu. Radikální hnutí sice minulý týden vyhlásilo amnestii pro všechny vládní úředníky, mnozí Afghánci ale jejich slibům nevěří a raději zůstávají doma.
Na některých místech mezitím dochází k personálním obměnám, které mají úřady opět vrátit do chodu. „Ti, kteří pracovali pro vládu, o svá místa přišli a Tálibán místo nich jmenuje nové zaměstnance,“ popsal pro NYT Rázik, který pracuje v tamní cestovní agentuře.
Dosazování nových pracovních sil ale probíhá jen velmi pomalu. Afghánce mezitím svírají obavy nejen z dalšího utahování šroubů ze strany Tálibánu, ale také strach z toho, že nebudou schopni se uživit. Jeden z afghánských novinářů pro NYT popsal, že se lidé nemohu dostat ke svým bankovním účtům a nemají si ani od koho půjčit, protože hotovost nemají ani jejich známí.
S vysycháním finančních zdrojů ovšem roste také nezaměstnanost. „Každý den se po ulicích procházejí stovky námezdních a stavebních dělníků a není nikdo, kdo by je zaměstnal. Kábul čelí hluboké krizi chudoby,“ varuje Sajíd, který pracoval jako státní úředník.
Úprk před Tálibánem
Kromě některých potravin, jako je rýže nebo mouka, se zdražování dotklo také cen pohonných hmot. Pocítili to i někteří příslušníci Tálibánu, kteří podle NYT přestávají používat pick-upy, které zabavili afghánské policii. Když už se některé z těchto vozidel objeví na ulici, má na korbě i kolem 15 tálibů, popisuje Rázik.
Ne všichni Afghánci jsou ale s nástupem tálibánské vlády nespokojení.
19:23
S ukrytou pistolí jednal s Tálibánci, aby zachránil lidi. ‚Neustále se střílelo,‘ říká kapitán ochranného týmu
Číst článek
Řidiči kamionů a autobusů podle amerického deníku NYT tvrdí, že afghánské silnice jsou nyní bezpečnější. Pochvalují si hlavně odstranění desítek kontrolních stanovišť, na kterých prý afghánské bezpečnostní složky a milice dříve vymáhaly od projíždějících úplatky. Ty byly nyní nahrazeny jedinou platbou mýtného, která putuje do kasy Tálibánu.
„Jsme s islámským emirátem spokojení… S příchodem Tálibánu se naše problémy vyřešily, už nedochází k žádnému obtěžování a vymáhání úplatků ze strany policie,“ říká 34letý Ruhuláh z centrální provincie Vardak, který je řidičem autobusové linky mezi Herátem a Kábulem.
V Afghánistánu je ale stále velká část těch, kteří mají ze změny režimu strach a ze všech sil se snaží z Afghánistánu utéct. Mnohé proto netrápí ani to, že si nemohou dojít na úřad nebo některých dalších provozoven a podniků.
„Lidé teď mají strach o život. Otevření podniků je ve skutečnosti příliš nezajímá. Školy a vzdělávací centra zůstávají zavřená, studenti se ale v tuto chvíli snaží především o to najít způsob, jak ze země utéct. Je jim jedno, jestli půjdou do školy, nebo ne,“ míní afghánský podnikatel Sajfulláh.
Mladí Afghánci, kteří život pod nadvládou Tálibánu nikdy nezažili, proto každý den odjíždějí autobusy z Kábulu směrem k afghánským hranicím. V tamních hotelech pak čekají na převaděče, kteří je mají dostat z Afghánistánu pryč.
„Autobusy, které jezdí z Kábulu do pohraničních provincií, jsou přeplněné, zpátky se ale vracejí prázdné,“ popisuje bývalý vládní úředník Mohamed. To se odráží i na ceně jízdenek – cesta k hranicím vyjde na dvojnásobek ceny, kterou lidé zaplatí při cestě zpět do Kábulu.
Další tisíce Afghánců se snaží dostat ze země přes kábulské letiště, kde i nadále pokračují evakuace lidí prchajících před režimem Tálibánu. Na letišti tak i deset dní po pádu Kábulu panuje chaos.
Kolaps afghánské měny
S příchodem Tálibánu se v zemi leccos změnilo a panují obavy, že po odchodu všech zahraničních vojáků z Afghánistánu další změny ještě přijdou. Kritická ekonomická situace se ale začíná promítat už dnes.
Hlavní tváří protitálibánského odporu se stal syn afghánské legendy. Kdo je Ahmad Masúd?
Číst článek
Lidé nejenže nemají přístup ke svým úsporám, hodnota afghánské měny afghání navíc prudce klesla a v ohrožení je i rozvojová pomoc ze zahraničí, na které je Afghánistán do značné míry závislý.
Tok peněz do Afghánistánu pozastavily už některé státy v čele s USA, minulý týden navíc zmražení financí určených pro Afghánistán ohlásil Mezinárodní měnový fond a v úterý přistoupila k podobnému kroku také Světová banka.
Navýšení humanitární pomoci pro Afghánce z dosud plánovaných asi 50 milionů na 200 milionů eur (5,1 miliardy korun) naopak přislíbila Evropská unie, pomoc ale hodlá podmínit dodržováním lidských práv v Afghánistánu.
Analytici oslovení britským deníkem The Guardian upozorňují, že stabilitu afghánské měny doposud zajištovalo především obrovské množství amerických dolarů, které do Afghánistánu mířilo ze zahraničí. O tuto pomoc ale země po příchodu Tálibánu začíná přicházet.
21:51
Bezpečnostní analytik: Pákistán bude pragmatický, Írán ale může podpořit protitálibánský odpor
Číst článek
„Afghání měl oporu v letadlech doslova napěchovaných americkými dolary, která pravidelně přistávala v Kábulu… Pokud Tálibán brzy nedostane nějakou finanční injekci, aby tak mohl afghání zachránit, bude to znamenat skutečné riziko devalvace měny, kvůli které si obyčejní lidé v Kábulu těžko koupí i chleba,“ tvrdí odborník Graeme Smith z britského think-tanku Overseas Development Institute.
Také americký deník The New York Times už minulý týden upozorňoval, jak těžké bude pro Tálibán křehkou ekonomiku udržet naživu. Afghánské hospodářství totiž čelilo vážným problémům a oslabování mezinárodní podpory už před nástupem Tálibánu k moci, teď je ale situace ještě dramatičtější.
„Z krátkodobého hlediska to může být katastrofa… Může dojít k úplnému zhroucení měny a finanční krizi, která běžnému obyvatelstvu způsobí mnoho bolesti,“ varoval pro NYT odborník Justin Sandefur z americké neziskové organizace Centrum pro globální rozvoj.
