Turecko by mohlo dostat stíhačky, až podpoří vstup Švédska do NATO, navrhuje část senátorů USA
Skupina amerických senátorů chce podpořit vstup Švédska a Finska do Severoatlantické aliance. Chtějí tureckým souhlasem podmínit prodej stíhaček F-16. Ankara přihlášku obou severských zemí blokuje už od května.
29 senátorů zaslalo prezidentu Bidenovi dopis, který zveřejnil novinář agentury Reuters. V dopise vyjadřují znepokojení nad postojem Turecka k přihlášce. Poukazují na to, že Ankara podle nich porušila memorandum o dalším postupu Švédska a Finska.
Severské země podle nich podnikly dostatečné kroky. To znamená, že povolily vývoz zbraní do Turecka, pokusily se vydat některé lidi, které Ankara požadovala.
‚Neřekneme ano jejich žádosti.‘ Turecko blokuje vstup Švédska do NATO, vadí mu protestní pálení koránu
Číst článek
I švédský premiér prohlásil, že už Stockholm udělal všechno, co bylo prakticky možné.
Senátoři říkají, že pokud Ankara své závazky nedodrží a nepovolí vstup Švédska a Finska do Aliance, tak by americký Kongres neměl případný prodej stíhaček F-16 vůbec zvažovat. 29 senátorů je docela dost, takže reálně hrozí, že by návrh přes Senát nemusel projít.
Ankara nechce vstup severských zemí do NATO povolit dlouhé měsíce. Údajně podle Turecka podporují terorismus, konkrétně třeba kurdskou stranu pracujících, a odmítají exportovat zbraně do Turecka. Ankara také požadovala vydání desítek lidí.
Švédsko i Finsko už dříve považovaly tuto stranu za teroristickou, ale podnikly nějaké další kroky, aby Ankaru v tomto směru ujistily. Finsku nakonec Ankara před několika dny vstup umožnila.
Finové nechtějí se vstupem do Severoatlantické aliance čekat na Švédsko
Číst článek
Jenomže v případě Švédska se situace ještě zkomplikovala. Jednak protestem, při kterém Kurdové před stockholmskou radnicí pověsili za nohu figurínu Erdogana jako mrtvolu.
O několik dní, možná týdnů později, se ve Stockholmu před tureckou ambasádou pálil Korán. To pořádal dánsko-švédský politik a aktivista Rasmus Paludan, ale akce byla placená švédským novinářem, který spolupracuje s ruskou státní televizí.
Pak je tady ještě jeden rozměr, o kterém často mluví zejména komentátoři, a to vnitřně politický rozměr Turecka. Blíží se tam volby, v květnu budou prezidentské, v červnu potom parlamentní. Komentátoři odmítnutí označují za součást Erdoganovi předvolební kampaně.
Finské vyčkávání
Finsko má pro vstup větší šanci než Švédsko, ale rozhodlo se vyčkávat. Turecko řeklo, že pokud Finsko bude ochotné vstoupit samostatně, tak jsou připraveni to schválit.
Důvodem, proč Finsko vyčkává, jak potvrdila i tamní premiérka, je politická, ekonomická a hlavně bezpečnostní provázanost obou zemí. Jsou celou dobu ve shodě, spolupracují a dohodly se na tom, že přihlášku podají společně. I když ve Finsku to bylo jasné mnohem dříve.
25:43
Erdogan chce být druhým Atatürkem. Jeho vize nemá s demokracií moc společného, soudí analytička
Číst článek
Jedním z důvodů, proč finská vláda může vyčkávat, je i to, že obě země mají bezpečnostní garance. Na finských hranicích s Ruskem je dlouhodobě až mimořádný klid.
Blíží se ale finské volby a více než polovina Finů je připravená vstoupit do NATO bez Švédů. Takže je otázka, jestli některé ze stran nezačnou ucukávat a pokusí se voličům vyjít vstříc.
Spor o F-35
Spor mezi Spojenými státy a Tureckem o stíhačky není první. Předchozí nebyl o typ F-16, ale F-35, což jsou ještě modernější letouny. Vyjednávání bylo v procesu, v podstatě už byly připravené první stroje na to, že zamíří do Turecka. Jenomže v tu dobu si Turecko koupilo a zařadilo do provozu ruské protiletadlové systémy S-400 navzdory opakovaným varováním Washingtonu.
Stíhačky, které už pomalu měly tureckou vlajku na křídlech, nakonec neodletěly. Spojené státy se bojí o bezpečnost letounů obecně. Provoz obou systémů najednou by mohl odhalit zatím neznámé bezpečnostní problémy, třeba jakým způsobem letouny F-35 sestřelit. O tomto nákupu se dál jedná. Nicméně je nepravděpodobné, že by stíhačky F-35 v dohledné době do Turecka zamířily.
