180 mrtvých za tři dny. Boje mezi armádou a milicemi v Súdánu pokračují, zdravotníkům dochází materiál
Tři dny trvající boje v Súdánu si vyžádaly již přes 180 obětí na životech a asi 1800 zraněných, uvedl v pondělí večer šéf mise OSN v Súdánu Volker Perthes. Ani jedna ze stran konfliktu podle něj nejeví zájem o příměří. V africké zemi se 45 miliony obyvatel spolu o moc soupeří armáda a polovojenské Jednotky rychlé podpory, které od soboty bojují o kontrolu klíčových míst v metropoli Chartúmu.
K okamžitému ukončení násilí v Súdánu v pondělí mimo jiné vyzvali ministři zahraničí Spojených států a Velké Británie ze summitu skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 v Japonsku.
Generální tajemník OSN António Guterres boje v Súdánu rovněž odsoudil a vyzval súdánské ozbrojené síly a Jednotky rychlé podpory k okamžitému klidu zbraní a zahájení dialogu. Humanitární situace v zemi je podle něj katastrofální.
Boje v Súdánu si podle WHO vyžádaly přes 83 životů a 1126 zraněných. Komplikuje se i zdravotní péče
Číst článek
Světová zdravotnická organizace varovala, že „zásoby, které rozdělila zdravotnickým zařízením před nynější eskalací konfliktu, jsou teď vyčerpány a řada z devíti nemocnic v Chartúmu, které přijímají zraněné civilisty, hlásí nedostatek krve, zařízení pro transfúze, nitrožilních tekutin a zdravotnického materiálu“.
Obě strany konfliktu vyzvala, aby respektovaly neutralitu zdravotnických zařízení a umožnily k nim přístup zraněným. V Chartúmu také docházejí potraviny a pitná voda, upozornil web BBC. Od neděle v Súdánu rovněž nevysílá státní rádio ani televize.
„Situace je velmi proměnlivá,“ řekl šéf súdánské mise OSN Volker Perthes novinářům z Chartúmu po projevu k Radě bezpečnosti. Dodal, že je těžké posoudit, jakým směrem se situace nyní ubírá. Obě strany konfliktu podle něj v tuto chvíli nejeví zájem o příměří.
Mocenský převrat
Súdán se potýká s politickou nestabilitou od jara 2019, kdy po několika měsících masových protivládních protestů armáda s pomocí Jednotek rychlé pomoci svrhla dlouholetého autoritářského prezidenta Umara Bašíra obviněného z válečných zločinů i genocidy. Moc následně převzala dočasná vláda, v níž byli zastoupeni civilisté i vojáci.
Silná střelba, kouř, panika. V Súdánu se střetla armáda a polovojenské jednotky
Číst článek
Armáda měla předloni na podzim moc předat civilistům, místo toho však provedla převrat. Od soboty se pak spory mezi armádou a Jednotkami rychlé podpory vyhrotily natolik, že přerostly v boje. Strany nyní bojují o nadvládu nad strategickými místy především v Chartúmu, ale střety se rozšířily i do dalších částí země.
Súdánská média informovala o náletech, silné střelbě a dělostřeleckých explozích. V čele znesvářených skupin jsou bývalí spojenci, generálové Abdal Fattáh Burhán (velitel armády) a Muhammad Hamdan Dagalo (šéf jednotek, zvaný také Hemeti), kteří společně zorganizovali vojenský převrat, jenž v říjnu 2021 zmařil krátký přechod Súdánu k civilní vládě. Původně se polovojenské jednotky měly s armádou sloučit na základě mezinárodně zaštítěné dohody, která měla zajistit přechod k civilní vládě.
Jednací stůl
Šéf súdánské armády Burhán nyní nařídil rozpuštění polovojenských Jednotek civilní podpory a označil je za povstalce. V rozhovoru se stanicí Sky News uvedl, že je otevřený jednáním, jelikož „každá válka končí u jednacího stolu, i když je protivník poražen“.
Američané oznámili, že v Sýrii zabili vysoce postaveného činitele Islámského státu Džabúrího
Číst článek
Na dotaz, zda armáda jednotky porazí, odpověděl „samozřejmě, dá-li Bůh“. Poznamenal také, že se armáda drží zpátky, aby zabránila civilním obětem na životech v rezidenčních oblastech.
Šéf Jednotek civilní podpory Muhammad Hamdan Dagalo vyzval mezinárodní komunitu k zásahu vůči „zločinům súdánského generála Burhána“, jehož armáda podle něj vede brutální kampaň. Podle analytika BBC Jamese Copnalla armáda patrně cílí na jejich základny.
Nejdůležitějším spojencem súdánské armády je podle agentury Reuters Egypt, Hemeti naopak vybudoval vztahy například se Spojenými arabskými emiráty a Ruskem.
Do Súdánu plánují vyslat mírovou misi Džibutsko, Jižní Súdán a Keňa, není ale jasné, kdy a jak se prezidenti do země budou moci vydat.
