Pád Smeru, úspěch Matoviče a Maďaři bez zastoupení. Pět hlavních událostí voleb na Slovensku
Igor Matovič, kterého představitelé Smeru-SD Roberta Fica označovali za „blázna z Trnavy“, se stává hlavní hvězdou slovenských parlamentních voleb a s největší pravděpodobností také příštím slovenským premiérem. Zatímco Matovič slaví, některé další strany prožívají velké zklamání. Volby do Národní rady Slovenské Republiky totiž přinesly nejedno překvapení – přečtěte si shrnutí pěti nejdůležitějších okamžiků sobotního hlasování.
Konec éry Smeru
Po 14 letech u moci strana Smer-sociální demokracie (Smer-SD) odchází do opozice. Něco takového se ještě před pár lety zdálo zcela nemyslitelné a těsné prvenství si Smer udržoval ještě během předvolebních průzkumů, s blížícím se hlasováním se ale možnost pádu strany expremiéra Roberta Fica stávala stále reálnější. Poslední týdny před volbami se nesly ve znamení rapidního poklesu preferencí Smeru a jeho možnou definitivní porážku naznačil i poslední, neoficiální průzkum vydaný minulou středu.
Nicméně konec éry samotného Roberta Fica, který zemi vedl celkem 12 let, hýbal slovenskou politikou už poslední dva roky. Zlomovým momentem se stala vražda investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho partnery Martiny Kušnírové. Událost, která šokovala slovenskou společnost, ukázala, jak moc je vládní garnitura reprezentovaná Smerem propojená s korupcí a nekalými praktikami slovenského podsvětí.
„V zemi došlo k hrozným věcem, na nichž se jejich strana podílela. Z tohoto důvodu Roberta Fica tak trochu schovávají,“ popsal před volbami pro iROZHLAS.cz politolog Grigorij Mesežnikov. Volby ale ukázaly, že ani strategie Robera Fica upozadit a pověřit na místo něj veřejným reprezentováním Smeru premiéra Petera Pellegriniho u voličů nezabrala, jak strana doufala.
První místo Smeru nepřinesl ani sociální balíček, o který se před volbami strhnul boj mezi dosavadní vládou a opozicí. Zákon o zavedení 13. penze spolu s dalšími návrhy včetně zdvojnásobení sumy dětských přídavků nebo dálnic zdarma se staly terčem kritiky opozice, a vedly dokonce k blokaci jednání Národní rady.
Navzdory nejrůznějším pokusům udržet si přízeň voličů Ficova politická moc neustále slábla, a to i uvnitř strany, kterou před dvaceti lety založil. Úpadek Smeru vyvrcholil sobotními volbami, které přitom strana vyhrávala nepřetržitě od roku 2006. V předchozích volbách v roce 2016 Smer-SD získal 28,28 procenta a o čtyři roky dříve rekordních 44,4 procenta hlasů.
Analýza pokračuje pod online reportáží.
Ohromující úspěch Matoviče
Za hlavního vítěze slovenských parlamentních voleb lze v první řadě označit předsedu hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OĽaNO) Igora Matoviče, kterému se jako výbornému marketérovi podařilo využít sílícího odporu některých Slováků proti straně Smer a Robertu Ficovi.
Zatímco na podzim se podpora jeho hnutí pohybovala kolem sedmi procent, ze sobotního hlasování OĽaNO odešlo s celkem 25 procenty hlasů a 53 mandáty – to je o 15 křesel víc, než získal druhý Smer s 18,3 procenta. Matovič tak zabodoval právě u voličů, kteří chtějí změnu. Odklon od Fica však není jediným důvodem, proč volby vynesly do politických výšin právě Matoviče.
Vydavatel zablokoval otázky o Pellegriniho sexuální orientaci. Šéfredaktorka Plus 7 dní podala výpověď
Číst článek
„Igor Matovič je zajímavý zjev slovenské politiky, který po celou dobu svého politického působení tvrdí, že nechce být jako standardní politické strany,“ řekl v polovině února pro iROZHLAS.cz politolog z Univerzity Komenského v Bratislavě Pavol Baboš. Šéf hnutí OĽaNO je podle něj „geniální komunikátor“, který dokáže lidem osvětlit i jinak velice složité korupční kauzy.
„Matovič umí velice srozumitelně sdělit i těžké věci, ať už prostřednictvím obrázků, nebo videí. Pro běžného voliče je proto mnohem srozumitelnější než jiní opoziční lídři,“ míní politolog, podle kterého hnutí oslovuje také konzervativní a mimoměstské voliče – a to včetně těch, kteří by možná jinak hodili hlas krajně pravicové straně Mariana Kotleby, upozorňuje sociolog z Bratislavské mezinárodní školy liberálních studií Michal Vašečka.
„On o sobě mluví jako o obyčejném sedlákovi z Trnavy a funguje to na velké množství lidí. Je konzervativní, často chameleonsky mění témata, to jsou typické charakteristiky populismu. A také stále říká, že je nepolitický politik, který přišel do politiky kontrolovat, což je zábavné, protože je v ní už 10 let,“ popsal Vašečka pro Český rozhlas Plus.
Po sobotním hlasování je zřejmé, že se příštím premiérem stane právě Matovič. Ještě před volbami nechával rozhodnutí, zda se premiérského křesla ujme právě on, otevřené. Během sčítání hlasů ale voličům vzkázal, že se do čela vlády bude chtít osobně postavit.
„Byla by velká ostuda, abych po takovéto obrovské důvěře prchl z bojiště,“ prohlásil Matovič před novináři. Následně dodal, že pokud má koalice prosadit reformy včetně zavedení bezpečnostních prověrek soudců, potřebuje mít ve 150členné sněmovně ústavní většinu, tedy nejméně 90 hlasů.
Za možného kandidáta na spolupráci s OĽaNO byla ještě před volbami označována koalice Progresivní Slovensko/Spolu, která ale skončila těsně pod volebním prahem. Jeho budoucími partnery by se tak mohla stát opoziční strana Svoboda a solidarita a nová strana Za lidi exprezidenta Andreje Kisky. Na tiskové konferenci ale Matovič nevyloučil ani spolupráci ani s Borisem Kollárem, šéfem strany SME Rodina.
Jaký bude Matovič premiér a zda bude případná koaliční vláda pod jeho vedením udržitelná, ukáže teprve čas. „Lidé ukázali, že jim záleží na zemi a že vnímají, že za poslední léta ji Robert Fico unesl. Nyní si ji berou zpět, ačkoliv pod rukama Igora Matoviče se to ještě může lecjak zvrtnout… Matovič dosud jen křičel, protestoval, upozorňoval, co dělají ostatní špatně. Nyní bude muset vládnout,“ napsal Denník N.
Prohra liberální koalice
Zatímco si OĽaNO užívá pozici vítěze voleb, za největšího „smolaře“ hlasování lze označit právě koalici Progresivní Slovensko/Spolu, která potřebovala dohromady získat sedm procent hlasů, vstupenka do parlamentu jí ale jen těsně utekla – získala přesně 6,96 procenta hlasů.
Koalice přitom loni na Slovensku vyhrála volby do Evropského parlamentu a z Progresivního Slovenska vzešla také nynější prezidentka Zuzana Čaputová.
„Koalice stran Progresivní Slovensko a Spolu zažila velební noc jako ze špatného snu. Předvolební průzkumy a ještě také exit polly zveřejněné před půlnocí favorizovaly liberály na slušný volební výsledek,“ komentovala výsledky hlasování televize TA3.
První z odtajněných exit pollů vypracovaný agenturou Focus koalici PS/Spolu přisuzoval 9,7 procenta hlasů, v případě druhého předběžného šetření společnosti Median to pak bylo 8,8 procenta. Práh pro vstup do parlamentu ale nakonec překročit nedokázala.
Nárůst krajní pravice se nekoná
Stranou, na kterou se před volbami upínala velká pozornost nejen na Slovensku, ale také v zahraničí, se stala krajně pravicová Lidová strana Naše Slovensko Mariana Kotleby. Radikální protisystémové uskupení v některých průzkumech dosahovalo i 12 procent hlasů – ukázalo to například šetření zveřejněné agenturou Actly 13. února, které Kotlebovcům přisuzovalo 12,2 procenta.
Anonym zveřejnil další video, která má před volbami zdiskreditovat Kisku. Ten obvinil z antikampaně Fica
Číst článek
„Mají zhruba 12–13% podporu. Je to čistě protisystémová strana a zároveň izolovaná. I když dnešní Smer a SNS s nimi v poslední době dost často hlasují… Je to obrovská korupce, zneužívání moci ze strany Smeru, co jim nahání, troufnu si říct, často i dezorientované voliče,“ uvedl minulý týden v Interview Plus ekonom a bývalý slovenský ministr financí Ivan Mikloš, který stranu Mariana Kotleby označuje za „fašistickou“.
Sociologická šetření ukazují, že Kotlebovci oslovují značný počet mladých voličů, podle Mikloše ale nejde o nic překvapivého. „Mladí vždy inklinují ke krajní levici nebo pravici, to je normální. Ale na Slovensku je to dáno i stavem školství… stavem výuky jakési občanské nauky a co se z novodobých dějin vůbec učí. Oni nic nevědí o 17. listopadu 1989, nic o komunismu, fašismu… Je to jedno s druhým.“
Obavy z nárůstu krajní pravice se ale během sobotních voleb nepotvrdily – s necelými osmi procenty hlasů Kotlebovci skončili čtvrtí za hnutím OĽaNO, stranou Smer a třetím uskupením SME Rodina. Dosáhli tak na podobný výsledek jako v posledních parlamentních volbách v roce 2016, kdy získali 8,04 procenta hlasů. Polepší si ale co do počtu mandátů – zatímco dosud měli křesel 14, nově jich mají obsadit 17.
Maďarské strany bez zastoupení
Volby jsou zklamáním také pro maďarské menšinové strany – poprvé od pádu komunismu v roce 1989 totiž početná maďarská menšina nebude mít ve slovenské sněmovně zastoupení. Za tvrdou porážku lze označit zejména výsledek strany Most-Híd, které se zřejmě stala osudnou dosavadní vládní spolupráce se Smerem a Slovenskou národní stranou.
Ještě v roce 2016 získal Most-Híd 6,5 procenta hlasů, v sobotním hlasování ale dosáhl jen na 2,05 procenta. Dramatický pokles voličů už stál křeslo jednoho z předáků maďarské menšiny Bély Bugára a rezignaci avizoval také předseda Křesťanskodemokratického hnutí (KDH) Alojz Hlina. Hnutí, které vzniklo hned po „sametové revoluci“, se nedostalo do parlamentu už v druhých volbách za sebou.
„Výsledek je velice špatný… Hodně našich voličů na jihu volilo OĽaNO a předpokládám, že budou očekávat pomoc jižním regionům a zastupování jejich menšinových práv,“ prohlásil Bugár.
