Pád Smeru, úspěch Matoviče a Maďaři bez zastoupení. Pět hlavních událostí voleb na Slovensku
Igor Matovič, kterého představitelé Smeru-SD Roberta Fica označovali za „blázna z Trnavy“, se stává hlavní hvězdou slovenských parlamentních voleb a s největší pravděpodobností také příštím slovenským premiérem. Zatímco Matovič slaví, některé další strany prožívají velké zklamání. Volby do Národní rady Slovenské Republiky totiž přinesly nejedno překvapení – přečtěte si shrnutí pěti nejdůležitějších okamžiků sobotního hlasování.
Konec éry Smeru
Po 14 letech u moci strana Smer-sociální demokracie (Smer-SD) odchází do opozice. Něco takového se ještě před pár lety zdálo zcela nemyslitelné a těsné prvenství si Smer udržoval ještě během předvolebních průzkumů, s blížícím se hlasováním se ale možnost pádu strany expremiéra Roberta Fica stávala stále reálnější. Poslední týdny před volbami se nesly ve znamení rapidního poklesu preferencí Smeru a jeho možnou definitivní porážku naznačil i poslední, neoficiální průzkum vydaný minulou středu.
Nicméně konec éry samotného Roberta Fica, který zemi vedl celkem 12 let, hýbal slovenskou politikou už poslední dva roky. Zlomovým momentem se stala vražda investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho partnery Martiny Kušnírové. Událost, která šokovala slovenskou společnost, ukázala, jak moc je vládní garnitura reprezentovaná Smerem propojená s korupcí a nekalými praktikami slovenského podsvětí.
„V zemi došlo k hrozným věcem, na nichž se jejich strana podílela. Z tohoto důvodu Roberta Fica tak trochu schovávají,“ popsal před volbami pro iROZHLAS.cz politolog Grigorij Mesežnikov. Volby ale ukázaly, že ani strategie Robera Fica upozadit a pověřit na místo něj veřejným reprezentováním Smeru premiéra Petera Pellegriniho u voličů nezabrala, jak strana doufala.
První místo Smeru nepřinesl ani sociální balíček, o který se před volbami strhnul boj mezi dosavadní vládou a opozicí. Zákon o zavedení 13. penze spolu s dalšími návrhy včetně zdvojnásobení sumy dětských přídavků nebo dálnic zdarma se staly terčem kritiky opozice, a vedly dokonce k blokaci jednání Národní rady.
Navzdory nejrůznějším pokusům udržet si přízeň voličů Ficova politická moc neustále slábla, a to i uvnitř strany, kterou před dvaceti lety založil. Úpadek Smeru vyvrcholil sobotními volbami, které přitom strana vyhrávala nepřetržitě od roku 2006. V předchozích volbách v roce 2016 Smer-SD získal 28,28 procenta a o čtyři roky dříve rekordních 44,4 procenta hlasů.
Analýza pokračuje pod online reportáží.
Online reportáž
Slováci rozhodují o složení Národní rady. Dění během volební soboty i sčítání hlasů sledujeme v online reportáži.
SMER ODCHÁZÍ DO OPOZICE. Podle dosavadního premiéra Petra Pellegriniho odchází strana Smer, která byla u moci 14 let, do opozice. „Dalo se předpokládat, že i kdybychom byli vítězi voleb, nebylo by možné sestavit koalici. Dělal jsem, co jsem mohl, ale ta kára, kterou jsem před sebou tlačil, měla stále víc a víc kil,“ řekl v TV Joj. Zmínil také, že ve straně bude muset dojít ke změnám, stále ale podle něj má své místo.
GRATULACE Z ČESKA. Na twitteru už poblahopřál vítězům i český ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček.
KONEČNÉ VÝSLEDKY. Na Slovensku je sečteno 100 procent hlasů. Zvítězilo hnutí OĽaNO, do parlamentu se dostaly i Smer-SD, Sme Rodina, ĽSNS, SaS a Za ľudí.
Foto: iROZHLAS.czKDO VYHRÁL V JEDNOTLIVÝCH SLOVENSKÝCH OKRESECH?
Foto: iROZHLAS.czMATOVIČ BEZ OCHRANKY? Pokud by se šéf OĽaNO Igor Matovič stal premiérem, chtěl by zůstat bez ochranky. „Chtěl bych si to zařídit,“ řekl a přiznal, že neví, jestli je to možné. „Jde mi o ten pocit,“ vysvětlil. Z Trnavy se odstěhovat nechystá.
KDO SE DOSTAL DO PARLAMENTU? Slovenský server Denník N uveřejnil seznam 150 lidí, kteří se i díky preferenčním hlasům dostali do parlamentu.
GRATULACE Z ČESKA. Vítězům slovenských voleb poblahopřál i český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).
JAK ČEŠTÍ POLITICI KOMENTUJÍ VÝSLEDEK SLOVENSKÝCH VOLEB? Představitelé českých opozičních stran mluví v souvislosti s výsledky sobotních slovenských parlamentních voleb o změně. Předseda ODS Petr Fiala, který na nedávném kongresu občanských demokratů vyhlásil plán vystřídat po příštích volbách ve funkci premiéra Andreje Babiše, uvedl, že Matovičovi gratuluje. „Úspěch opozičních sil na Slovensku ukazuje, že změna je možná. Věřím, že nová vláda povede Slovensko správným směrem,“ uvedl na twitteru. Další reakce si můžete přečíst v článku.
KOMENTÁŘ KE SLOVENSKÝM VOLBÁM. „Jednoho vítězství už Igor Matovič dosáhl. Teď bude usilovat o další, když bude muset sestavit příští vládu. Pro něj osobně to bude znamenat, že musí přejít na pomyslnou druhou stranu barikády – od líbivého aktivismu v ulicích a před vilami papalášů k věcné a namáhavé politické práci ve vládě,“ píše v článku komentátorka Českého rozhlasu Kamila Pešeková.
CELOSTÁTNÍ REFERENDA. Igor Matovič během debaty na televizi Markíza řekl, že se mu líbí, že maďarský premiér Viktor Orbán svolává celonárodní referenda. Je to podle něj dobrá tradice. „Když vidím, jak Orbán vládne, mám husí kůži,“ odvětil bývalý prezident Andrej Kiska (Za ľudí).
DALŠÍ KROKY PS/SPOLU. O dalším působení koalice, která se těsně nedostala do parlamentu, se rozhodne zítra. Předsednictva obou stran chtějí jednat v neděli.
„Budeme intenzivně přemýšlet, co dál. V pondělí oznámíme naše další kroky. Zamyslíme se, opravíme věci a budeme i nadále bojovat za takové Slovensko, které si představujeme,“ napsali v prohlášení.
MATOVIČ V ČESKU? Pokud by se Igor Matovič stal premiérem, svou první zahraniční cestu by jako předchůdci vedl do Česku. „Dobré tradice se mají dodržovat,“ řekl šéf hnutí OĽaNO na ČT 24.
ČTYŘKOALICE A ÚSTAVNÍ VĚTŠINA. Předseda hnutí OĽaNO a vítěz slovenských voleb Igor Matovič zopakoval, že by chtěl vytvořit čtyřkoalici se stranami SME Rodina, SaS a ZA ĽUDÍ. Získal by tak ústavní většinu, která by vládě umožnila měnit ústavu. „Bylo by to lepší, i když komplikovanější,“ řekl Matovič.
PRVNÍ JEDNÁNÍ. Igor Matovič ze strany OĽaNO má v plánu se ještě v neděli odpoledne sejít s potenciálními koaličními partnery. Dvě jednání stihne ještě v den vyhlášení výsledků slovenských voleb a třetí v pondělí.
FICO NEODSTOUPÍ. Bývalý slovenský premiér Robert Fico neplánuje odstoupit z čela dosud nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie (Smer-SD) „Rozhodneme se, co uděláme, je to otázka času... Chci vést levicovou stranu,“ řekl Fico, podle něhož Smer má takovou stranou zůstat. Vyloučil, že by uvažoval o přenechání funkce předsedy strany dosluhujícímu premiérovi Peteru Pellegrinimu.
VEDENÍ SNS ODSTUPUJE. Celé vedění SNS dá na nejbližším sněmu svoje funkce k dispozici. Předseda Slovenské národní rady Andrej Danko ale neřekl, jestli poté, co odejde z parlamentu, zůstane v politice.
KOMENTÁŘ ČAPUTOVÉ. „Děkuji všem občanům, kteří se zúčastnili voleb. Svými hlasy potvrdili touhu po změně,“ napsala Čaputová na sociální síti. Dodala, že je připravena na zahájení politických jednání o vytvoření nové vlády a že další svůj postup v této záležitosti oznámí v pondělí.
MATOVIČ PRO ČESKÝ ROZHLAS. Šéf vítězního hnutí Igor Matovič v rozhovoru pro Český rozhlas řekl, že pokud by složil ústavní většinu prosadil by prověrky soudců. „Po vraždě Jána Kuciaka jsme se z mobilu Mariána Kočnera dozvěděli, že si bez problémů dojednával rozsudky. Měl svoje soudce, přes které zařizoval rozsudky na požádání, a záleželo jen na velikosti obálky, jakou poskytl. A nadále mají lidé žít v pocitu, kdo ví, jestli není jeho soudce zaplacen. Ti lidé poté logicky nevěří ve spravedlnost,“ vysvětlil.
SHRNUTÍ:
- Slovenské parlamentní volby vyhrálo hnutí OĽaNO v čele s Igorem Matovičem. Po čtrnácti letech tak skončila u moci strana Smer-SD.
- Do Národní rady se dostalo celkem šest stran. OĽaN získala 25,02 %, Smer-SD 18,29 %, Sme Rodina 8,24 %, Kotleba ĽSNS 7,97 %, SaS 6,22 % a Za ľudí 5,77 %.
- Překvapením voleb bylo, že se do rady nakonec neprobojovalo hnutí PS/Spolu. Pro dvojkoalice je kvórum do Národní rady 7 %, strany Michala Trubara a Martina Beblavého ale dosáhly společně jen 6,96 %. Křesla tak podle Denníku N nedostaly s vůbec nejtěsnějším výsledkem v historii Slovenska.
- Poprvé od roku 1989 nebudou v parlamentu zastoupené strany reprezentující maďarskou menšinu na Slovensku. Za tvrdou porážku lze označit zejména výsledek strany Most-Híd, které se zřejmě stala osudnou dosavadní vládní spolupráce se Smerem a Slovenskou národní stranou.
- Matovič chce nyní jednat se třemi stranami o možné koalici. Pokud by se dohodl s Sme Rodina, SaS i Za ľudí získal by ústavní většinu. Více o jeho povolebních plánech řekl v rozhovoru pro Český rozhlas.
- Strana končícího slovenského premiéra Petra Pellegriniho Smer-SD oznámila, že odchází do opozice. „Dalo se předpokládat, že i kdybychom byli vítězi voleb, nebylo by možné sestavit koalici. Dělal jsem, co jsem mohl, ale ta kára, kterou jsem před sebou tlačil, měla stále víc a víc kil,“ řekl Pellegrini v TV Joj.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, ukončujeme online reportáž k parlamentním volbám na Slovensku. Tématu se budeme dále věnovat v běžném zpravodajství.
Ohromující úspěch Matoviče
Za hlavního vítěze slovenských parlamentních voleb lze v první řadě označit předsedu hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OĽaNO) Igora Matoviče, kterému se jako výbornému marketérovi podařilo využít sílícího odporu některých Slováků proti straně Smer a Robertu Ficovi.
Zatímco na podzim se podpora jeho hnutí pohybovala kolem sedmi procent, ze sobotního hlasování OĽaNO odešlo s celkem 25 procenty hlasů a 53 mandáty – to je o 15 křesel víc, než získal druhý Smer s 18,3 procenta. Matovič tak zabodoval právě u voličů, kteří chtějí změnu. Odklon od Fica však není jediným důvodem, proč volby vynesly do politických výšin právě Matoviče.
Vydavatel zablokoval otázky o Pellegriniho sexuální orientaci. Šéfredaktorka Plus 7 dní podala výpověď
Číst článek
„Igor Matovič je zajímavý zjev slovenské politiky, který po celou dobu svého politického působení tvrdí, že nechce být jako standardní politické strany,“ řekl v polovině února pro iROZHLAS.cz politolog z Univerzity Komenského v Bratislavě Pavol Baboš. Šéf hnutí OĽaNO je podle něj „geniální komunikátor“, který dokáže lidem osvětlit i jinak velice složité korupční kauzy.
„Matovič umí velice srozumitelně sdělit i těžké věci, ať už prostřednictvím obrázků, nebo videí. Pro běžného voliče je proto mnohem srozumitelnější než jiní opoziční lídři,“ míní politolog, podle kterého hnutí oslovuje také konzervativní a mimoměstské voliče – a to včetně těch, kteří by možná jinak hodili hlas krajně pravicové straně Mariana Kotleby, upozorňuje sociolog z Bratislavské mezinárodní školy liberálních studií Michal Vašečka.
„On o sobě mluví jako o obyčejném sedlákovi z Trnavy a funguje to na velké množství lidí. Je konzervativní, často chameleonsky mění témata, to jsou typické charakteristiky populismu. A také stále říká, že je nepolitický politik, který přišel do politiky kontrolovat, což je zábavné, protože je v ní už 10 let,“ popsal Vašečka pro Český rozhlas Plus.
Po sobotním hlasování je zřejmé, že se příštím premiérem stane právě Matovič. Ještě před volbami nechával rozhodnutí, zda se premiérského křesla ujme právě on, otevřené. Během sčítání hlasů ale voličům vzkázal, že se do čela vlády bude chtít osobně postavit.
„Byla by velká ostuda, abych po takovéto obrovské důvěře prchl z bojiště,“ prohlásil Matovič před novináři. Následně dodal, že pokud má koalice prosadit reformy včetně zavedení bezpečnostních prověrek soudců, potřebuje mít ve 150členné sněmovně ústavní většinu, tedy nejméně 90 hlasů.
Za možného kandidáta na spolupráci s OĽaNO byla ještě před volbami označována koalice Progresivní Slovensko/Spolu, která ale skončila těsně pod volebním prahem. Jeho budoucími partnery by se tak mohla stát opoziční strana Svoboda a solidarita a nová strana Za lidi exprezidenta Andreje Kisky. Na tiskové konferenci ale Matovič nevyloučil ani spolupráci ani s Borisem Kollárem, šéfem strany SME Rodina.
Jaký bude Matovič premiér a zda bude případná koaliční vláda pod jeho vedením udržitelná, ukáže teprve čas. „Lidé ukázali, že jim záleží na zemi a že vnímají, že za poslední léta ji Robert Fico unesl. Nyní si ji berou zpět, ačkoliv pod rukama Igora Matoviče se to ještě může lecjak zvrtnout… Matovič dosud jen křičel, protestoval, upozorňoval, co dělají ostatní špatně. Nyní bude muset vládnout,“ napsal Denník N.
Prohra liberální koalice
Zatímco si OĽaNO užívá pozici vítěze voleb, za největšího „smolaře“ hlasování lze označit právě koalici Progresivní Slovensko/Spolu, která potřebovala dohromady získat sedm procent hlasů, vstupenka do parlamentu jí ale jen těsně utekla – získala přesně 6,96 procenta hlasů.
Koalice přitom loni na Slovensku vyhrála volby do Evropského parlamentu a z Progresivního Slovenska vzešla také nynější prezidentka Zuzana Čaputová.
„Koalice stran Progresivní Slovensko a Spolu zažila velební noc jako ze špatného snu. Předvolební průzkumy a ještě také exit polly zveřejněné před půlnocí favorizovaly liberály na slušný volební výsledek,“ komentovala výsledky hlasování televize TA3.
První z odtajněných exit pollů vypracovaný agenturou Focus koalici PS/Spolu přisuzoval 9,7 procenta hlasů, v případě druhého předběžného šetření společnosti Median to pak bylo 8,8 procenta. Práh pro vstup do parlamentu ale nakonec překročit nedokázala.
Nárůst krajní pravice se nekoná
Stranou, na kterou se před volbami upínala velká pozornost nejen na Slovensku, ale také v zahraničí, se stala krajně pravicová Lidová strana Naše Slovensko Mariana Kotleby. Radikální protisystémové uskupení v některých průzkumech dosahovalo i 12 procent hlasů – ukázalo to například šetření zveřejněné agenturou Actly 13. února, které Kotlebovcům přisuzovalo 12,2 procenta.
Anonym zveřejnil další video, která má před volbami zdiskreditovat Kisku. Ten obvinil z antikampaně Fica
Číst článek
„Mají zhruba 12–13% podporu. Je to čistě protisystémová strana a zároveň izolovaná. I když dnešní Smer a SNS s nimi v poslední době dost často hlasují… Je to obrovská korupce, zneužívání moci ze strany Smeru, co jim nahání, troufnu si říct, často i dezorientované voliče,“ uvedl minulý týden v Interview Plus ekonom a bývalý slovenský ministr financí Ivan Mikloš, který stranu Mariana Kotleby označuje za „fašistickou“.
Sociologická šetření ukazují, že Kotlebovci oslovují značný počet mladých voličů, podle Mikloše ale nejde o nic překvapivého. „Mladí vždy inklinují ke krajní levici nebo pravici, to je normální. Ale na Slovensku je to dáno i stavem školství… stavem výuky jakési občanské nauky a co se z novodobých dějin vůbec učí. Oni nic nevědí o 17. listopadu 1989, nic o komunismu, fašismu… Je to jedno s druhým.“
Obavy z nárůstu krajní pravice se ale během sobotních voleb nepotvrdily – s necelými osmi procenty hlasů Kotlebovci skončili čtvrtí za hnutím OĽaNO, stranou Smer a třetím uskupením SME Rodina. Dosáhli tak na podobný výsledek jako v posledních parlamentních volbách v roce 2016, kdy získali 8,04 procenta hlasů. Polepší si ale co do počtu mandátů – zatímco dosud měli křesel 14, nově jich mají obsadit 17.
Maďarské strany bez zastoupení
Volby jsou zklamáním také pro maďarské menšinové strany – poprvé od pádu komunismu v roce 1989 totiž početná maďarská menšina nebude mít ve slovenské sněmovně zastoupení. Za tvrdou porážku lze označit zejména výsledek strany Most-Híd, které se zřejmě stala osudnou dosavadní vládní spolupráce se Smerem a Slovenskou národní stranou.
Ještě v roce 2016 získal Most-Híd 6,5 procenta hlasů, v sobotním hlasování ale dosáhl jen na 2,05 procenta. Dramatický pokles voličů už stál křeslo jednoho z předáků maďarské menšiny Bély Bugára a rezignaci avizoval také předseda Křesťanskodemokratického hnutí (KDH) Alojz Hlina. Hnutí, které vzniklo hned po „sametové revoluci“, se nedostalo do parlamentu už v druhých volbách za sebou.
„Výsledek je velice špatný… Hodně našich voličů na jihu volilo OĽaNO a předpokládám, že budou očekávat pomoc jižním regionům a zastupování jejich menšinových práv,“ prohlásil Bugár.
