První slovenská prezidentská televizní debata: bez ostřejších výpadů, s rozdílným pohledem na Evropu

První televizní debata hlavních favoritů přímých prezidentských voleb na Slovensku potvrdila rozdílné názory čtveřice zájemců o nejvyšší politický post v zemi na Evropskou unii. Diskuse v soukromé televizi Markíza se ale obešla bez vzájemných ostřejších výpadů kandidátů.

Bratislava Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Favoritka voleb Zuzana Čaputová i místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič během debaty 5. března 2019 v Bratislavě v Diskusním klubu listu Hospodárske noviny

Favoritka voleb Zuzana Čaputová i místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič během debaty 5. března 2019 v Bratislavě v Diskusním klubu listu Hospodárske noviny | Foto: Martin Mikula | Zdroj: ČTK

Zatímco favoritka voleb Zuzana Čaputová i místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič se označují za kandidáty s proevropskými názory, rezervovaný postoj k EU netají soudce nejvyšší soudu Štefan Harabin a šéf krajně pravicové strany Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko Marian Kotleba.

Tito čtyři kandidáti jsou podle průzkumů nejpopulárnějšími ze 13 zájemců o post hlavy slovenského státu. První kolo voleb bude 16. března.

„Z pohledu imigrace a z pohledu bruselského diktátu mezi panem Šefčovičem a pani Čaputovou není absolutně žádné rozdíl. Oni jsou jednoduše liberálové,“ řekl Kotleba, který zároveň přirovnal Šefčoviče k eurofanatikovi.

Jasná favoritka prezidentských voleb na Slovensku. Čaputová má náskok víc než 20 procentních bodů

Číst článek

Dodal, že jako prezident by stáhl vojáky z cvičení u ruských hranic a z prezidentského paláce by odstranil „okupační vlajky“, kterými Kotleba dlouhodobě označuje vlajky Evropské unie.

Křesťanský kandidát

Harabin se zase označil za jediného křesťanského a národního kandidáta na slovenského prezidenta, v debatě v souvislosti s řešením migrační krize hovořil o snaze bruselských elit dostat migranty na Slovensko.

Právnička a místopředsedkyně neparlamentní strany Progresivní Slovensko Čaputová v debatě řekla, že se zasazuje o proevropskou a proatlantickou orientaci země. Zopakovala, že při žádosti o milost by přistupovala ke každému žadateli stejně.

Eurovolby na Slovensku. Do Evropského parlamentu chce Dubčekův syn i první kosmonaut

Číst článek

Právě ve zmíněné otázce Šefčovič dříve kritizoval Čaputovou, že se podle něj jednoznačně nevyjádřila, zda by udělila milost i úřadujícímu prezidentovi Andreji Kiskovi, pokud by byl stíhán a odsouzen v daňové kauze své firmy. Kiska, který se o znovuzvolení již neuchází, podpořil v prezidentské kampani Čaputovou.

Fico ústavním soudcem?

Šefčovič v televizní debatě opět odmítl odpovědět, zda by jmenoval ústavním soudcem expremiéra a šéfa nejsilnější vládní strany Smer-sociální demokracie (Smer-SD) Roberta Fica. Právě Fico nabídl prezidentskou kandidaturu Šefčovičovi, kterému Smer-SD financuje i část jeho kampaně. Šefčovič rovněž nekomentoval kauzy Smeru-SD s odůvodněním, že je třeba se dívat do budoucna.

„Kandidatura Roberta Fica je irelevantní. Tuto otázku nikdo nebude řešit, pan Fico nebude (na ústavního soudce) kandidovat,“ tvrdil Šefčovič.

Vydíral Fico Kisku kvůli ústavnímu soudu? Podezření vyšetřuje slovenská policie

Číst článek

Fico se původně ucházel o funkci předsedu ústavního soudu, krátce před únorovou volbou kandidátů na ústavní soudce se ale kandidatury vzdal. Jeho snaha o získání taláru se stala jedním z témat prezidentských voleb.

Nezákonný titul

Kiska i Čaputová se nechali slyšet, že by Fica nevybrali ústavním soudcem ze širšího seznamu kandidátů. Od poloviny února je činnost slovenského ústavního soudu paralyzována, protože většině soudců skončilo funkční období a parlament dosud nezvolil na jejich místo žádné kandidáty.

Soudce Harabin v televizní debatě tvrdil, že Sefčovič, který v minulosti studoval například na Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě, používá titul doktora práv nezákonně. Šefčovič to odmítl a zveřejnil takzvanou nostrifikační doložku, na jejímž základě mu Univerzita Komenského v Bratislavě vzdělání a titul z Moskvy uznala.

Očekává se, že o příštím slovenském prezidentovi rozhodne až druhé kolo přímé volby, které se uskuteční 30. března a do kterého postoupí dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola hlasování.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme