Jasná favoritka prezidentských voleb na Slovensku. Čaputová má náskok víc než 20 procentních bodů
Slováci mají už jen den na to, aby zjistili, jak si stojí prezidentští kandidáti. Od soboty už budou předvolební průzkumy zakázané. Podle těch posledních se do vedení dostala Zuzana Čaputová, která se během několika týdnu vyšplhala z třetího místa na první a podle čerstvého průzkumu agentury AKO by ji volilo přes 52 procent lidí. Výhra v prvním kole by přitom pro Slovensko paradoxně mohla znamenat ústavní krizi.
Podle průzkumu agentury AKO by občanskou aktivistku Zuzanu Čaputovou volilo přes 52 procent dotázaných, eurokomisaře Maroše Šefčoviče necelých 17 procent a soudce nejvyššího soudu Štefana Harabina přes 11 procent dotázaných. Průzkum si u agentury AKO zadal štáb Čaputové.
Jiný průzkum agentury Focus dopadl podobně: Čaputová v něm získala přes 44 procent. Jedná se ale o průzkumy s pouze 800 respondenty, což není tak vysoké číslo.
Do prvního kola voleb navíc zbývají ještě dva týdny a leccos změnit. Slováci půjdu k volbám v sobotu 16. března, případné druhé kolo se bude konat 30. března.
Před kandidáty je teď ostrá část kampaně. Za Šefčovičem navíc stojí zkušená vládnoucí strana SMER, který vystupuje na akcích i přímo s předsedou strany Robertem Ficem. Harabin pak zkusí mobilizovat nerozhodnuté voliče.
Více než polovina potenciálních voličů Čaputové jsou podle vícerých průzkumů ženy. „Nejdřív získala podporu hlavně v městském prostředí, mezi mladšími lidmi, ale tato vychýlení jsou dnes menší, než to bylo před dvěma týdny a Čaputová posiluje rovnoměrně,“ řekl ve vysílání Radiožurnálu prezident slovenského Institutu pro veřejné otázky Grigorij Mesežnikov.
Jeden z favoritů na prezidenta odstoupil ze slovenských voleb. Vědec Mistrík se vzdal kandidatury
Číst článek
Čaputová podle něj „vytunelovala“ protikandidáty, protože společně s jejím růstem začaly klesat preference protikandidátů – například konzervativců Františka Mikloška nebo Bély Bugára. V úterý se vzdal kandidatury ve prospěch Čaputové jeden z původních favoritů - vědec Robert Mistrík.
Spor o výklad ústavy?
Pokud by se vysoká podpora Čaputové nakonec ve volbách potvrdila a kandidátka získala nadpoloviční polovinu hlasů, nemusí to ale znamenat její zvolení. Slovensko by totiž v tomto případě zřejmě čekal spor o výklad ústavy.
Podle článku 155 se totiž stává vítězem prvního kola ten, kdo získá nadpoloviční většinu platných hlasů oprávněných voličů. Ústavní právníci už dříve vykládali tuto definici jako většinu ze všech lidí, kteří na Slovensku mají oprávnění jít k volbám, a ne pouze těch, kdo se jich zúčastní.
Důvodem má být to, že ústava definuje jako vítěze druhého kola volby jako člověka, který získá největší počet platných hlasů zúčastněných voličů. Slovo „zúčastněných“ ale v definici vítěze prvního kola chybí.
Pokud by taková situace nastala, vznikne řada výkladů. Situaci by v tom případě řešil ústavní soud, ten je ale v tuto chvíli paralyzovaný, protože se nepodařilo zvolit nové soudce, kterých není na rozhodování dostatek.
MORATORIUM NA PRŮZKUMY
Od soboty se už nesní zveřejňovat žádné předvolební průzkumy. Opatření přijalo ministerstvo vnitra za vlády Robert Fica. V televizi a rozhlase se nesmí zmiňovat ani minulé průzkumy – data jakoby neexistovala. Řada sociologů přitom připomíná, že právě v dvoutýdenním období před volbami se voliči definitivně rozhodují o tom, komu dají hlas.
Kdo je v první trojce?
Zuzana Čaputová
Právnička a občanská aktivistka v prosinci 2017 vstoupila do vznikající strany Progresivní Slovensko, loni v lednu se pak stala místopředsedkyní této neparlamentní strany.
Po studiích práv na bratislavské Komenského univerzitě působila v neziskovém sektoru, věnovala se veřejné správě a problematice týraných a zneužívaných dětí. Do roku 2017 spolupracovala s občanským sdružením Via Iuris, které se věnuje posilování právního státu.
V rámci advokacie se věnuje kauzám environmentální povahy - proslavila se dlouholetým bojem proti skládce v Pezinoku, svém bydlišti. Je členkou celosvětové sítě environmentálních právníků ELAW. Čaputová se staví například za zavedení registrovaných partnerství lidí stejného pohlaví.
Maroš Šefčovič
Místopředseda Evropské komise nabídku na prezidentskou kandidaturu přijal od hlavní vládní strany Směr, ke které má blízko. Mimo jiné v roce 2004 vedl kandidátku strany do Evropského parlamentu. Je téměř deset let eurokomisařem.
Předtím, než se stal slovenským eurokomisařem, působil Šefčovič v diplomacii, například pět let jako velvyslanec a stálý představitel Slovenska u EU v Bruselu.
V říjnu 2009 vystřídal v EK Jána Figeľa a převzal oblast školství, vzdělávání, kultury a mládeže. Zůstal i v druhé komisi vedené Josém Barrosem, v níž zastával funkci komisaře pro institucionální vztahy a administrativu, měl na starosti vztahy komise k Evropské radě a parlamentu a stal se místopředsedou Evropské komise. V současné sestavě, která se ujala funkce na podzim 2014, převzal agendu energetické unie.
Štefan Harabin
Soudce nejvyššího soudu (a jeho bývalý předseda) zastával v první vládě Roberta Fica v letech 2006-2009 funkci vicepremiéra a ministra spravedlnosti. Je známý jako obhájce současné politiky Ruské federace v čele s prezidentem Vladimirem Putinem.
Po studiích práv na košické Univerzitě Pavla Josefa Šafaříka začínal soudcovskou praxi v roce 1980 jako justiční čekatel Krajského soudu v Košicích. Soudcem se stal 1. ledna 1983. Od roku 1990 působil na Krajském soudu v Košicích, v roce 1991 byl zvolen za soudce Nejvyššího soudu SR, v letech 1998 až 2003 a pak znovu 2009 až 2014 byl jeho předsedou.
V úřadu ministra spravedlnosti navrhl zrušení speciálního soudu a úřadu speciální prokuratury. V říjnu 2006 během dvou dní odvolal sedm předsedů krajských či okresních soudů.
Harabin se netají oblibou kontroverzního expremiéra Vladimíra Mečiara. „Je tvůrcem naší státnosti a nedovolil prodej našeho majetku do zahraničí,“ řekl v neděli v debatě s protikandidátem Bélou Bugárem ze strany Most-Híd.
