Putina s Lavrovem zařadila na sankční seznam Evropská unie i Spojené státy. Zmrazí jim majetky
Evropská unie schválila zmrazení majetku ruského prezidenta Vladimira Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Po jednání unijních ministrů zahraničí to uvedl lotyšský ministr Edgars Rinkévičs. Také vláda Spojených států se chystá uvalit sankce na oba politiky. Informaci amerických médií potvrdila mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. EU rovněž zahájila přípravu dalšího balíku opatření, která mají ještě zásadněji ochromit ruskou ekonomiku.
Tresty pro oba vrcholné politiky jsou součástí druhého balíku protiruských sankcí, k jehož přijetí ve čtvrtek vyzvali prezidenti a premiéři unijních zemí. Uvalit na ně sankce se pár hodin po EU rozhodly také Spojené státy.
Premiér Justin Trudeau oznámil, že také Kanada uvalí sankce na ruského prezidenta i ministra zahraničí. Trudeau zároveň uvedl, že země podpoří odpojení Ruska od systému SWIFT.
„Schválili jsme návrh, který míří na všechny, kdo mají významnou ekonomickou roli v podpoře Putinova režimu,“ řekl novinářům po jednání šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Česko přestane vydávat víza ruským občanům. Vláda schválila i 300 milionů na humanitární pomoc
Číst článek
Nová opatření podle něj poženou vzhůru ruskou inflaci, nabourají základy průmyslu a povedou k úbytku zahraničních investic. Rusko se za své neospravedlnitelné počínání na Ukrajině musí dostat do mezinárodní izolace, prohlásil Borrell.
Ministři se shodli na zmrazení Putinova a Lavrovova majetku, cesty do EU jim však v zájmu možného diplomatického vyřešení konfliktu nezakázali.
Nečekaný krok papeže Františka. Osobně navštívil ruské velvyslanectví, aby jednal o Ukrajině
Číst článek
„Nebude se ale na ně vztahovat zákaz cest, protože si chceme zachovat možnost vyjednávání s cílem ukončit násilí na Ukrajině,“ řekl novinářům rakouský ministr Alexander Schallenberg.
Další sankce mají omezit ruský přístup ke kapitálu, míří na energetiku, dopravu či obchod. Zasáhnou také 70 procent ruského bankovního trhu.
Mají rovněž mimo jiné znemožnit ruské elitě ukládat peníze v Evropě, zakázat dodávky klíčových součástek ruským rafinériím či omezit přístup Ruska ke klíčovým technologiím. Jedná se o dosud nejtvrdší schválený balík protiruských sankcí.
Pro potrestání Putina a Lavrova se už před jednáním vyslovili například ministři zahraničí Německa, Rakouska či Lucemburska.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve vysílání ruské televize podle agentury TASS prohlásila, že Moskva na unijní sankce proti Putinovi a Lavrovovi odpoví.
„Na sankce odpovíme tak, jako jsme odpovídali pokaždé. Vše ostatní uděláme tak, jak nám to vyhovuje. Už nepovažujeme na nutné nějak se ospravedlňovat či skládat účty,“ poznamenala mluvčí, která se sama ocitla již v prvním balíku sankcí schváleném ve středu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ráno prohlásil, že pokračující ruský útok dokládá nedostatečnost dosud přijatých opatření.
Finsko zvažuje členství v NATO. ‚Bude to mít dalekosáhlé důsledky,‘ hrozí Moskva
Číst článek
Ukrajina stejně jako řada unijních států včetně Česka usiluje o vyřazení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT. Například Německo či Itálie ale tento krok stále blokují mimo jiné kvůli obavám o dodávky ruského plynu, za který by bez systému nebylo jak platit. EU v pátek zadala svým finančním orgánům rychlou analýzu možných dopadů tohoto kroku.
„Žádná z možností není vyloučená,“ řekl Borrell s tím, že v závislosti na vývoji na Ukrajině by SWIFT mohl být součástí dalšího balíku sankcí. Ten již Evropská komise začala připravovat.
