‚Mysleli, že neuteču.‘ Zveřejnil videa o mučení vězňů a vyvolal poprask, teď líčí dramatický útěk z Ruska
Videa zachycující mučení vězňů začátkem října rozpoutala skandál přesahující ruské hranice. Média z nejrůznějších koutů světa informovala nejen o drastických nahrávkách, ale také o běloruském programátorovi, díky kterému se důkazy o mučení a znásilňování vězňů dostaly na povrch. Bělorus Sergej Saveljev nyní popisuje dramatické okolnosti emigrace v době, kdy už byl v hledáčku ruských úřadů. „Mysleli si, že se neodvážím utéct,“ říká z Francie.
Na mučení vězňů se v Rusku upozorňuje pravidelně, nedávno zveřejněná videa se ale stala jedním nejrozsáhlejších důkazů, které brutální zacházení s lidmi v trestaneckých koloniích potvrzují.
„Všichni vědí, že uvnitř probíhá bití a znásilňování, nedokážete si ale představit, jak je to hrozné, dokud to nevidíte na vlastní oči,“ říká v rozhovoru pro britskou televizi BBC 31letý Sergej Saveljev, díky kterému se videa z ruských věznic dostala na veřejnost.
Ruskem otřásá mučení vězňů. Drastické záběry odtajnil programátor, který byl jedním z týraných
Číst článek
Celý skandál odstartovalo video, které na začátku října odtajnila nezávislá organizace na obranu práv vězňů Gulagu.net (Gulagu Nět, tedy Ne gulagu, pozn. red.). Na něm je vidět vězeň se spoutanýma rukama a nohama, který je znásilňován pomocí dlouhé tyče, zatímco další muži scénu natáčí a ucpávají oběti ústa.
Podle zakladatele Gulagu.net Vladimira Osečkina bylo video pořízeno ve vězeňské nemocnici pro trestance s tuberkulózou v Saratově v centrálním Rusku, která funguje jako jakási „mučírna“, kam mohou být převezeni vězni ze všech koutů Ruska.
Video ale nebylo zdaleka jediné. Gulagu.net zveřejnil i další nahrávky, kterých má organizace k dispozici kolem tisícovky. Nepocházejí jen ze saratovského zařízení, ale také z věznic v Irkutské a Vladimirské oblasti.
Často velmi drastické nahrávky by se zřejmě nikdy nedostaly na veřejnost nebýt právě běloruského programátora, který v zařízení v Saratovské oblasti strávil pět let. Z vězení ho propustili letos v únoru a hned následující měsíc začal do Gulagu.net zasílat inkriminovaná videa, k nimž se dostal díky znalostem v oblasti informačních technologií.
Vedení trestanecké kolonie si totiž Sergeje Saveljeva najalo na práce spojené se správou elektronických dokumentů a videozáznamů a díky tomu pak měl přístup k datům uloženým ve vězeňských počítačích.
„Viděl jsem jedno video, pak další, třetí, čtvrté, páté a pak jsem se rozhodl, že je začnu kopírovat,“ popisuje pro BBC Bělorus, který se během pobytu ve vězení rozhodl, že si brutální obsah nahrávek nemůže nechat pro sebe.
Videa mířila výš
Saveljev si v saratovské věznici odpykával devítiletý trest za obchodování s drogami. Podle jeho výpovědi pro web Rádia Svobodná Evropa/ Rádio Svoboda (RFE/RL) zatčení předcházela žádost, aby si u sebe ponechal zásilku pro známého, která – jak se později ukázalo – obsahovala drogy.
4:38
Zatýkání, věznění, pronásledování. Zprávy z Ruska jako před mnoha lety
Číst článek
Jakmile dorazil do trestanecké kolonie v Saratově, dozorci ho těžce zbili. „Potřebují tě prostě zlomit, aby ti ukázali, kdo je šéf,“ vysvětluje běloruský programátor. Podle něj je to také hlavní důvod, proč jsou metody mučení tak brutální a kromě bití zahrnují i znásilňování. „Je to to nejkrutější. Okamžitě to zlomí člověka i jeho vůli vzdorovat.“
Začátky byly pro Saveljeva těžké, později měl ale štěstí. Když se dozorci dozvěděli o jeho počítačových schopnostech, dali mu práci ve vězeňské kanceláři a on na nabídku kývl. Jak sám říká, bylo to „mnohem lepší než jen čekat na další jídlo a chodit se sklopenou hlavou“.
Jednou z náplní jeho práce bylo prohlížet si videozáznamy pořízené kamerami, které mají dozorci upevněné na uniformách. Zatímco některé nahrávky vypadaly zcela neškodně a zaznamenávaly například jejich pochůzky po věznici, jiné byly hluboce znepokojivé. Zaznamenávaly totiž brutální mučení, bití a znásilňování vězňů.
Trýzniteli podle něj byli hlavně „speciálně vyškolení“ vězni, jejichž běsnění pak dozorci natáčeli. Saveljev měl za úkol některá z těchto videí smazat, ostatní ale „byla posílaná někam jinam, možná někam výš“, popisuje v rozhovorech.
Běloruský programátor mezitím začal obsah videokamer stahovat na pevné disky a USB. Dařilo se mu to dělat nepozorovaně, jak ale přiznává, po celou dobu měl obrovský strach, že ho chytí.
„Bál jsem se pořád, každý den. Už jen být tam pro mě znamenalo neustálý stres, ale když se pořád jen bojíte, strach postupně otupí. Zvyknete si,“ říká Saveljev pro RFE/RL a dodává: „Byl jsem si dobře vědom toho, že kdyby se někdo dozvěděl, že to všechno nemažu, nedovolili by mi, abych byl z vězení propuštěn.“
Saveljevův útěk z Ruska
Právě s blížím se datem plánovaného propuštění na svobodu si Saveljev začal chystat i soubory, které se mu během pobytu za mřížemi podařilo nashromáždit. Disky s videonahrávkami ukryl nedaleko východu, kudy měl být eskortován z věznice. V den propuštění s nimi skutečně odešel, dozorci ho při odchodu totiž neprohledávali.
‚S takovými médii se lidé bojí mluvit.‘ Ruský novinář popisuje práci pro web s cejchem zahraniční agent
Číst článek
Ještě několik měsíců po svém únorovém propuštění žil Saveljev na ruském území, už od března ale komunikoval se šéfem Gulagu.net a posílal mu videa z mučení vězňů. Netušil, že o jeho počínání ruské úřady ve skutečnosti vědí.
Zlom přišel až v září, když chtěl v Petrohradu přestoupit na letadlo směřující do Novosibirsku. Tam ho zadrželi agenti v civilu a začali ho vyslýchat. Řekli mu, že ho sledují posledních šest měsíců a že vědí o jeho komunikaci s Vladimirem Osečkinem. Vyhrožovali mu, že ho obviní z velezrady a pošlou na desítky let do vězení. Pobyt tam by podle nich ale dlouho nepřežil.
„Nejprve se ke všemu přiznáš a pak tě najdou mrtvého v cele,“ cituje pro BBC slova, která mu sdělili muži v civilu. Nabídli mu ale i druhou možnost – bude spolupracovat při vyšetřování a přizná se, že byl organizací Gulagu.net pověřen, aby shromažďoval důkazy „diskreditující ruskou vězeňskou službu“. V takovém případě by vyvázl jen se čtyřmi lety vězení.
„Ve skutečnosti to ale byla volba mezi životem a smrtí. Vybral jsem si život,“ pokračuje Bělorus, který agenty nakonec přesvědčil, že s nimi bude spolupracovat. Nechali ho tedy odletět do Novosibirsku, po celou dobu s ním ale byli v kontaktu.
„Pravděpodobně si mysleli, že se neodvážím utéct,“ míní Saveljev. Během pravidelných telefonátů pracovníkům ruských služeb napovídal, že si koupil letenky do Minsku s přestupem na moskevském letišti Domodědovo, jak po něm chtěli. Když ale dorazil do ruské metropole, na let Moskva-Minsk nenastoupil. Odešel z letiště a odjel do Běloruska minibusem.
Z Minsku se mu pak podařilo odletět do Turecka, odkud pokračoval do Francie. Do země, kde po útěku z Ruska v roce 2015 žije také Vladimir Osečkin, Saveljev dorazil v sobotu 16. října a požádal francouzské úřady o azyl.
Spolupráce ruské FSB
Na muže, který byl za mřížemi sám terčem bití a který pomohl odhalit záběry z mučení v ruských věznicích, je nyní v Rusku vydán zatykač. Koncem minulého týdne o tom informovala ruská média s odvoláním na záznam ve federální databázi ministerstva vnitra.
Ruské úřady mezitím prohlašují, že pokračují ve vyšetřování toho, co se za zdmi saratovského zařízení a dalších ruských věznic vlastně odehrává. Jen krátce po zveřejnění prvního videa vedení Federální vězeňské služby (FSIN) uvedlo, že pověřilo skupinu pracovníků, aby „věrohodnost informací“ prověřila. Kontrolu nápravných zařízení ohlásila i generální prokuratura a k prověření autenticity záběrů vyzval i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Podle Rádia Svobodná Evropa bylo od začátku října propuštěno také pět vysoce postavených úředníků vězeňské služby, včetně ředitele FSIN pro Saratovskou oblast Alexeje Fedotova. V sedmi případech také bylo zahájeno trestní stíhání a chystají se i nová preventivní opatření. Podle nezávislého ruského deníku Kommersant plánuje horní komora ruského Parlamentu ve spolupráci s úřadem ombudsmana vytvoření návrhu zákona, podle kterého by za mučení v trestaneckých koloniích hrozily trestní postihy.
‚Lituji, že jsem rodiče neobejmul.‘ Vůdci krymských Tatarů hrozí 15 let vězení, svět volá po jeho propuštění
Číst článek
Lidskoprávní aktivisté, šéf Gulagu.net a také samotný Saveljev ale mají jen malou naději, že se podaří dosáhnout jakýchkoliv významnějších změn. Podle nich totiž nejde o selhání jednotlivce, ale systémový problém. K týrání vězňů dochází po celém Rusku, a to z mnoha důvodů – mimo jiné má vězně donutit k tomu, aby se přiznali ke spáchání zločinů nebo aby přistoupili na spolupráci s dozorci.
Jak navíc tvrdí šéf organizace na obranu práv vězňů Osečkin, do mučení je přímo zapletená i vězeňská služba FSIN a ruská tajná služba FSB, které v tomto směru vzájemně spolupracují. To ale ruské úřady odmítají.
Že se situace po propuknutí skandálu nezmění, si myslí například i Alexej Fedjorov z organizace Rus za mřížemi, která vězněným lidem v Rusku poskytuje právní služby i další formy pomoci.
„Jaký druh vyšetřování FSIN v současné době provádí? Zabývá se tím, jak to uniklo – to je vše. Jaké vyšetřování provádí vyšetřovací komise generální prokuratury? Také řeší to, proč se tento rozruch vlastně rozpoutal. Tak vypadá vyšetřování, které v současnosti probíhá,“ uvedl v rozhovoru pro ruskou televizi Nastojaščeje Vremja.
