Rusko vede dvě války. Jednu proti ukrajinským vojákům, druhou proti civilistům, říká analytik

Po čtvrtečním ruském raketovém útoku v ukrajinském městě Vinnycja hlásí správa regionu nejméně 23 mrtvých včetně tří dětí. Podle ukrajinské armády tři ruské střely s plochou dráhou letu zasáhly kanceláře v centru města. Poškodily obytné budovy v okolí a zdravotní středisko. Vojenský analytik Jiří Vojáček řekl Českému rozhlasu Plus, že Rusko vede válku jak proti vojákům, tak i civilistům.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruské rakety

Po čtvrtečním ruském raketovém útoku v ukrajinském městě Vinnycja hlásí správa regionu nejméně 23 mrtvých (ilustrační foto) | Zdroj: Reuters

Jaký mohli mít Rusové důvod pro útok na tuto oblast Ukrajiny?
Nebyl to v žádném případě důvod vojenský. Rusové v současné době vedou dvě různé války. Jedna je taková ta klasická, kde bojují s ukrajinskými ozbrojenci, partyzány, regulérní ukrajinskou armádou a dobrovolníky.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s vojenským analytikem Jiřím Vojáčkem

A pak je druhá, při které na velké vzdálenosti bombardují civilní cíle. Oni to sice omlouvají tím, že vždycky míří na cíle vojenské, ale vzhledem ke ztrátám na lidských životech se nedá moc předpokládat, že by Rusové zaměřovali lépe nežli dříve.

Také v tom posledním útoku na Vinnycju se spekuluje o tom, že byla použitá střela s plochou dráhou letu typu Ch-22. To je střela z 60. let, která je původně určená proti letadlovým lodím, která rozhodně není určená na bombardování bodových cílů.

Ve střední Ukrajině zasáhly ruské rakety centrum města Vinnycja, zemřelo nejméně 23 lidí

Číst článek

Aktuální útok ve městě Vinnycja byl – aspoň tedy podle ukrajinské armády – veden od Černého moře, údajně z ponorky. Nedávno jsme slyšeli o možném záměru ukrajinského velení znovu získat černomořské pobřeží. Byl by to reálný cíl, nebo velké riziko?
Bylo by to samozřejmě velké riziko a bombardování, které (Rusové) provedli v posledních dnech, jim v tom vůbec nepomůže. Rusům od začátku jde o několik velkých strategických cílů. Šlo jim samozřejmě o Kyjev, o Charkov a o Oděsu a ta je jak ze země, tak z moře velmi dobře opevněná.

To znamená, že pokud by chtěli Oděsu dobýt, tak by museli zkombinovat jak pozemní, tak i námořní útok. Myslím si, že k tomu už nemají vůbec síly už jenom proto, že moře kolem Oděsy je tak zaminované, že někteří západní analytici s trochou nadsázky tvrdí, že by bylo možné po minách přejít z Oděsy až prakticky do Turecka.

Rusko označilo investigativní weby Bellingcat a The Insider za nežádoucí. Mají být bezpečnostní hrozbou

Číst článek

Rusko v uplynulých dnech avizovalo obměnu materiálu na frontě v Donbasu. Ruský prezident mluvil o tom, že si vojáci musí odpočinout. Jak to teď vypadá na východní frontě? Útočí nadále na celou linii?
Ne, určitě ne. Rusové sice přesunuli od dubna do poloviny července v rámci letních odvodů dalších zhruba 135 tisíc vojáků na ukrajinskou frontu. Na druhou stranu s tím, jak přišli do velení staří sovětští generálové, tak neútočí masivně. Útočí jenom na krátkých úsecích fronty, zhruba deseti až patnáctikilometrových, což je úsek, který zabírá zhruba jedna mechanizovaná divize.

Za to ale útočí neustále. Nejsou tam žádné velké prodlevy, a jak máme informace z Ukrajiny, tak například dělostřelecké ostřelování pokračuje. Není den, kdy by na nejdůležitějších částech fronty ostřelování ustalo. To znamená, že se zdá, že Rusové jedou taktiku zničit všechno před svými jednotkami a potom si už jenom vybírat, na který úsek fronty zaútočí.

Úspěchy u Chersonu

Ukrajinská armáda ohlašovala protiútok v Chersonské oblasti. Probíhaly evakuace civilistů odtamtud a ze Záporoží. Jak to tam vypadá a o čem by svědčila taková taktika, pokud je to veřejně ohlášeno předem?
V naší odborné komunitě se řeší dva možné scénáře budoucího vývoje událostí v této části Ukrajiny. Buďto je klamný manévr, aby se Rusové snažili na tuto část Ukrajiny přesunout nějaké další jednotky, které by měly Chersonskou oblast bránit, aby trošku odlehčili východní Ukrajině.

Rusové připravují útok na Slovjansk, tvrdí ukrajinské velení. Není jasné, kdy ofenziva začne

Číst článek

Na druhou stranu je pravda, že pokud někde Ukrajinci můžou zaútočit, tak je to právě Chersonská oblast, protože zde poslední týdny uspěli v několika bitvách a dostali se prakticky až na kraj města Cherson.

Pokud by se jim ho podařilo dobýt, tak by získali velmi důležitý opěrný bod na celé jižní Ukrajině a byl by to jeden z největších úspěchů ukrajinské armády. To znamená, že je pravděpodobné, že se o Cherson budou pokoušet. Ale jestli na něj dají dohromady dostatek sil, to je otázka, protože jich velmi mnoho odčerpává právě intenzivní boj na východní Ukrajině.

Z britských zpravodajských zdrojů jsme před pár dny slyšeli, že Rusko teď má zřejmě poblíž Ukrajiny všechny zálohy – nebo přinejmenším většinu. Vzhledem k určité bojové pauze, o které jsme mluvili, to předpokládám asi není na frontě patrné, ale co by to mohlo znamenat?
Je to velmi pravděpodobné. Ono se to u nás málo ví, ale ruské ozbrojené síly jako celek, včetně letectva a námořnictva, raketových sil atd., mají zhruba milion vojáků. Aspoň to Rusové deklarují. Na druhou stranou pozemní síly nemají víc než nějakých 350 tisíc vojáků a dá se říci, že většina z těchto vojsk již byla nasazená. Právě proto tak také tahají z obyvatelstva další a další zdroje.

Moskva pozastavila firmě LOM Praha oprávnění na opravu ruských vrtulníků. Její činnost to ale neohrozí

Číst článek

Zdá se, že Rusové teď hrají vabank. Je to tak, že už nemají tolik vojáků, které by mohli na Ukrajinu přesunout. To znamená, že se dá předpokládat, že pokud Vladimiru Putinovi zbyly ještě nějaké zbytky rozumného uvažování, tak někdy ve druhé polovině roku by to mohlo obě strany vést k tomu, že by zasedly za jednací stůl a skutečně začaly jednat o nějakém politickém řešení války, protože jedna i druhá strana už jeví značné vyčerpání.

A v Rusku sice zatím Vladimir Putin má podporu, ale jak ukázala válka v Afghánistánu, tak ta podpora nebude trvat věčně. A řekl bych, že jediné, čeho se Vladimir Putin bojí, je, že ho svrhnou jeho vlastní lidé.

Z Ruska jsme zase aktuálně slyšeli, že bude jednat jenom tehdy, když Ukrajina uzná dosavadní ruské územní zisky.
Myslím si, že dřív nebo později bude muset jednat i bez toho, protože úspěchů, kterých ruská armáda na Ukrajině dosáhla, není příliš mnoho.

Martina Mašková, jca Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme