Ruská státní televize obhajovala v dokumentu invazi do Československa
Jako návrat do starých časů by se dal označit dokument ruské státní televize Rossija 1 oslavně popisující historii Varšavské smlouvy a ospravedlňující invazi do Československa v roce 1968. Film obsahuje řadu lží a propagandistických tvrzení. Okupaci přitom už v minulosti odsoudili ruští prezidenti Boris Jelcin i Vladimíi Putin.
Ústřední část filmu Varšavská dohoda - odtajněné stránky je věnována okupaci Československa v srpnu 1968.
Varšavská smlouva byla podle snímku obranným spojenectvím, bránícím sovětské spojence před "agresivní" Severoatlantickou aliancí. V tomto duchu televize obhajuje i sovětskou invazi, která prý představovala "skutečně vážnou zkoušku sjednocených ozbrojených sil Varšavské smlouvy".
Ruská státní televize odvysílala dokument věnovaný Varšavské smlouvě a okupaci Československa. Obsah filmu přiblížil zpravodaj Martin Dorazín
V dokumentu mluví ruští vojáci, kteří se okupace účastnili. Bývalý četař spojovacího praporu a později komunistický poslanec ruské Státní dumy Jurij Sinělščikov chodí po Praze a ukazuje místa, kde na něj údajně stříleli.
Jeho vzpomínky na "palbu z ručních kulometů a automatických zbraní po sovětských vojácích v shora otevřených transportérech" a "hořící tanky" jsou prostříhány se sovětským propagandistickým filmem z roku 1969 Československo, rok zkoušek. V něm v pražských ulicích hynou potomci osvoboditelů z května 1945.
Odpovědnost za "události roku 1968" film klade na pražskou opozici a její "údernou sílu", Klub 231, sdružující podle Sinělščikova odsouzené esesáky, fašisty a kolaboranty. Podle snímku nešlo o žádné opozičníky, ale spíše o "žoldnéře".
Dokument ruské televize uvedl do souvislostí ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR Oldřich Tůma
"NATO se chystalo vtrhnout do Československa, do Prahy. Byly tam už připravené jednotky," tvrdí ve filmu poslední náčelník štábu sil Varšavské smlouvy z let 1989-90 Vladimir Lobov, který se invaze v roce 1968 zúčastnil jako kapitán. Jeho tankisté podle filmu obsadili pražské mosty, ministerstvo vnitra, generální štáb a další klíčové pozice.
Tyto akce vysvětluje ve snímku ruský "výzkumník dějin Varšavské smlouvy" Vladimir Bruz jako důsledek "socialistického internacionalismu", který stanovoval "povinnost poskytnout příteli pomoc a podporu v případu ohrožení socialistických vymožeností". A podle ruské televize "je nesporným faktem, že se v Praze chystal ozbrojený převrat".
Historik: Návrat k nejhloupějším argumentům propagandy
Podle ředitele Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR Oldřicha Tůmy je film opakováním „nejhloupějších argumentů sovětské propagandy z roku 1968“, například o přípravě ozbrojeného převratu a skladech zbraní, jež sovětská vojska objevila, nebo o přípravách NATO k aktivnímu zásahu v Československu.
„Na některých místech oni opravdu narazili na sklady zbraní, ale byly to sklady zbraní Lidových milicí, které byly uloženy v továrnách a na dalších místech. Čili byly to zbraně takzvané ozbrojené pěsti dělnické třídy, rozhodně nikoliv kontrarevolucionářů. Pakliže se v jednom nebo dvou případech našly nějaké nálezy zbraní ještě před 21. srpnem, tak se zase dobře ví, že to byla provokace připravené sovětskou rozvědkou,“ řekl Tůma.
Připomněl také, že západní země se po celou dobu srpnové krize chovaly naprosto pasivně. „Snažily se naopak nedat nejmenší záminku Sovětům, aby mohli takovou intervenci ospravedlňovat tímto způsobem,“ podotkl.
