Putin nejedná pod tlakem, Šojgua teď neodvolá. Změny v armádě jsou ale nevyhnutelné, říká analytik

Ruský režim prezidenta Putina ustál o víkendu pokus o vzpouru, za kterou stál Jevgenij Prigožin a jeho Wagnerova armáda. Rychle to začalo, intenzivně to probíhalo, ale zakrátko všechno skončilo. Co to mělo znamenat? Pro speciál Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus odpovídal Pavel Havlíček, analytik výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky.

Rozhovor Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruské ministerstvo obrany ve čtvrtek oznámilo, že ministr Sergej Šojgu navštívil ruské jednotky bojující na Ukrajině

Ruské ministerstvo obrany ve čtvrtek oznámilo, že ministr Sergej Šojgu navštívil ruské jednotky bojující na Ukrajině | Zdroj: Profimedia

Co se to vlastně v Rusku stalo? Mluví se o pokusu o převrat, o pokusu o změny ve vedení armády a ministerstva obrany. Jak to vnímáte vy?
Já si myslím, že to byla kombinace věcí. Všeobecně se o tom referovalo jako o vzpouře, která měla propuknout proti vojenskému vedení Ruské federace. Silné apely ze strany Jevgenije Prigožina zaznívaly zejména směrem k šéfovi generálního štábu Gerasimovovi a také ministru obrany Sergeji Šojguovi.

Ruský ministr obrany Šojgu navštívil vojáky na frontě. ‚Odhalujte plány nepřítele,‘ zněl jeho rozkaz

Číst článek

To byly dvě klíčové postavy, které byly v hledáčku této vzpoury. Koneckonců střet mezi nimi a wagnerovci Jevgenije Prigožina byl to, co stálo v posledních měsících jako ústřední bod.

Na druhou stranu bych řekl, že to není něco, co by přišlo úplně z ničeho nic. Situace se nějakým způsobem vyhrotila na začátku června, kdy wagnerovci odmítli podepsat kontrakty pod ministerstvem obrany a podřídit se tak jeho autoritě. Z toho celá situace vzešla.

Podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena je víkendová vzpoura Prigožina a jeho armády přímým zpochybněním autority prezidenta Vladimira Putina a odhaluje trhliny ve vedení Ruska. Jak moc je podle vás pošramocená Putinova autorita? Vnímají to běžní Rusové?
Já bych řekl, že poměrně zásadním způsobem. Vladimir Putin selhal v té jedné věci, které se má v domácí politice věnovat, a to mediaci konfliktu mezi různými mocenskými skupinami, a to ať už uvnitř silového aparátu, nebo ekonomických skupin oligarchů atd. Toto vždy byla jeho ústřední role a on v tom zásadním způsobem selhal.

A to, co propukalo v ulicích ruských měst, ať už Rostova na Donu, Voroněže, nebo i samotné Moskvy, skutečně připomínalo situace ze srpna 1991, toho srpnového puče, kdy se proháněly tanky v ulicích a byl to velký problém.

Toto působilo psychologicky podobně a nějakým způsobem bylo jasně cítit, že Vladimir Putin nemá situaci pod kontrolou. A to zejména, když on sám v odpoledních hodinách zmizel z Moskvy, odletěl do Petrohradu, stejně jako se do celého světa vydala celá řada vládních představitelů, oligarchů a představitelů režimu.

Nový Prigožin?

Co udělá Putin teď? Co máme čekat? Utáhne jeho režim ještě více šrouby vůči obyvatelům? Obětuje ministra obrany Šojgua, jak chtěl Prigožin?
To teď bude naprosto klíčové, protože jedna věc je dohodnout kompromis s Jevgenijem Prigožinem, který je 200 kilometrů od Moskvy.

Poničené domy, rozbité silnice. Rusko sčítá materiální škody po Prigožinově vzpouře

Číst článek

A druhá věc je, když bude tak říkajíc vyloučen z ruské společnosti, bude muset odejít do Běloruska, jeho wagnerovci budou muset podepsat zmiňované kontrakty s ministerstvem obrany. Situace se diametrálně promění.

Co bude dále probíhat, je velká otázka. Víme, že Vladimir Putin není zvyklý jednat pod tlakem, takže nedokážu si představit, že by teď v tuto chvíli v tento den odvolal a Sergeje Šojgua nebo Valerije Gerasimova.

Nicméně si myslím, že změny ve vedení armády jsou nevyhnutelné a možná toto bude skutečně nějaký spouštěč, který k tomu nakonec povede. Takže myslím si, že to bude něco, co musíme hodně sledovat – ty změny v silových strukturách, ale také to, jak se dále bude vyvíjet situace z jeho okolí, jak moc budou vystupovat elity.

Část se jich přidala na stranu Vladimira Putina, část ale zůstala zticha. A stejně tak v reakci proti wagnerovcům vystoupila vlastně jen jedna z ozbrojených složek, představitelé letectva. Všichni ostatní zůstali takříkajíc nečinně sedět. Takže to je velký prostor pro reflexi, co se vlastně stalo a kdo za to může.

Mohl by být toto začátek Putinova konce? Důkaz toho, že se jeho moc se rozpadá? A když mluvíte o elitách – je v Rusku vůbec mezi elitou nějaká síla, která by byla schopna převzít moc?
Myslím si, že dodnes jsme nečekali ani, že něco podobného přijde ze strany Jevgenije Prigožina. Takže opravdu si myslím, že je důležité uvědomit si, že situaci v Rusku nějakým způsobem dokážeme číst, ale ona je do velké míry i nepředvídatelná a vyvíjí se velmi plynule.

Předpoklady pro to, aby situace bouchla, tam jsou, říká politolog po Prigožinově nepovedeném puči

Číst článek

Takže spokojit se s tím, že Vladimir Putin bude v Rusku nadosmrti a že na další desítky let Rusko zůstane nepřátelským státem, je z mého pohledu špatný soud.

Musíme situaci velmi úzce sledovat a poohlížet se po tom, kdo může být novým Prigožinem. Nemusí to být jenom jedna jediná unikátní situace. Může to být začátek nějakého širšího trendu, kdy elity budou brát moc a sílu do vlastních rukou.

Jak může tato situace v Rusku pomoc Ukrajincům?
Já bych řekl, že zásadním způsobem otevírá příležitost, protože tady funguje nepřímá úměra. Čím více se Rusové zabývají sami sebou, tím méně mají prostoru na to nějakým způsobem aktivně vystupovat na Ukrajině. Takže tady je nepřímá úměra a příležitost pro Ukrajince.

Petr Král, mfk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme