Putin ztratil tvář, teď přijdou čistky. Proč Prigožin couvl z tažení na Moskvu?
Matěj Skalický mluví Ondřejem Soukupem ze zahraniční redakce ČRo
Místo toho, abychom po sobě házeli sekerou, pojďme ji zakopat. Dohodli se Prigožin a Putin. Prý za asistence Alexandra Lukašenka. Skončilo tedy velkolepé tažení na Moskvu fiaskem? Odpovídá Ondřej Soukup ze zahraniční redakce Českého rozhlasu.
Podcast v textu: Tea Veseláková
Hudba: Martin Hůla
Zpravodajský podcast Vinohradská 12 poslouchejte každý všední den od 6.00 na adrese irozhlas.cz/vinohradska12.
Máte nějaký tip? Psát nám můžete na adresu vinohradska12@rozhlas.cz.
Rebelie je zřejmě u konce. Prigožin si rozmyslel pochod na Moskvu, smír mezi ním a Putinem domluvil běloruský diktátor Aleksandr Lukašenko. Překvapilo vás to? Proč právě Lukašenko?
Sice mě to překvapilo, na druhou stranu je jasné, že sám Aleksandr Lukašenko nic nedomlouval. Vystoupil pouze jako prostředník, veřejná tvář té dohody, která umožnila zachovat si tvář všem zúčastněným stranám, a to všem třem, to znamená Prigožinovi, Putinovi, ale i ministerstvu obrany. Můžeme jenom spekulovat, kdo to domlouval. Velmi se hovoří o gubernátorovi Tuly, Ďuminovi, což je mimochodem bývalý bodyguard Vladimira Putina, který má mít blízko k Jevgeniji Prigožinovi. Každopádně tato část skončila. Na druhou stranu, když bych to srovnal třeba s televizními seriály, tak jsme teď viděli pilot.
Nebo první řadu.
Nebo, ale bude to dál pokračovat. Už to asi nebude takhle divoké a řekněme vizuálně a jinak zajímavé, protože kdyby někdo před týdnem řekl, že by se něco mohlo stát to, co se odehrávalo během včerejška, tak by asi byl považován za šílence.
Zase když takovou první řadu nabídnete nějakému filmovému studiu, tak koupí okamžitě, protože to bylo drama se vším všudy. Mimochodem Lukašenko a Putin si telefonovali v sobotu, tak nemohli upéct něco už v tom telefonátu? Skutečně si myslíte, že pan gubernátor byl hlavní postavou, byť trošku ve stínu?
Nemůžu vědět, jak přesně ta jednání probíhala, nicméně jenom z logiky věci Aleksandr Lukašenko nemá takovou váhu v ruském politickém systému, aby sám mohl něco podobného dohodnout. Na druhou stranu díky tomu, že není zapleten do vnitrokremelských bojů, fungoval jako příjemný zprostředkovatel, že nikdo nemůže říct, že konflikt vyhrál ten, nebo onen.
Prigožinovy (ne)dosažené cíle
Mezi Prigožinem a Putinem tedy vznikla jakási dohoda. Prigožin bude žít v Bělorusku, jestli to chápu správně, wagnerovcům nehrozí vězení. Jsou odtajněné závěry dohody, nebo je toto to jediné, co o ní víme?
Máme pouze dva zdroje, jedním je telegramový kanál běloruského prezidenta a druhým je to, co řekl mluvčí Vladimira Putina Dmitrij Peskov. Shodují se na tom, že Jevgenij Prigožin může odejít do Běloruska, upřímně řečeno pochybuju, že by tam zůstal déle než týden, že bojovníci Wagnerovy skupiny nebudou trestně stíháni a ti, kteří se nezúčastnili pochodu na Moskvu, mohou podepsat smlouvu s ministerstvem obrany. Ostatní mohou dělat, co chtějí. Hovořilo se o tom, že v původní verzi dohody Putin také slíbil, že vymění ministerstvo obrany a tak dále, ale to Dmitrij Peskov explicitně odmítl.
Co z toho má Prigožin? Jestli aspoň chtěl mít nějakou záruku, že Vladimir Putin změní vedení ministerstva obrany, jinými slovy vymění lidi, kteří se Prigožinovi nelíbí, on má dlouholeté spory se Šojguem a tak dále, tak co z toho nakonec má?
Především je naživu, abychom to řekli zcela otevřeně. Protože zkusit něco podobného, uprostřed války vzít několik tisícovek ozbrojených lidí, vytáhnout na Moskvu a přežít to, je poměrně majstrštyk. Odhodlal se k tomu v zásadě proto, že byl přesvědčen, že by to dopadlo tak jako tak, že ministerstvo obrany se rozhodlo, že ho zničí, že speciálně wagnerovcům nedodávali dostatečné množství dělostřeleckých nábojů, aby Prigožin ztratil co nejvíce lidí, a tím pádem se stal méně bojeschopný. Vnímal dekret, že musí podepsat smlouvu s ministerstvem obrany, jako nějaké podřízení. A vzhledem k tomu, že jedním z hlavních úkolů Wagnerovy skupiny v letech 2014 a 2015 na Donbasu byla likvidace nepohodlných, příliš nezávislých polních velitelů, tak si asi lze velmi jednoduše představit, že Jevgenij Prigožin měl pocit, že mu jde o krk.
Takže to bylo zvíře zahnané do kouta, agresivní, v tu chvíli si vymyslel vzpouru a v půlce, když adrenalin vyprchal, mu došlo, že to je blbost, a že tedy bude souhlasit s jakoukoliv dohodou, aby přežil?
Myslím, že toto bylo od začátku, že chtěl jasné garance přímo od Vladimira Putina, že bude žít a že jeho skupina nějakým způsobem bude pokračovat, fungovat. Protože zcela zjevně tam byla nějaká vyjednávání už předtím a na rozdíl od toho, jak my často říkáme, že Prigožin je Putinův kuchař, a někdo má pocit, že div, že nemá mobil na ruského prezidenta, tak nemá. Nebyl v osobním kontaktu s Vladimirem Putinem třeba dva roky. Takže toto pro něj je prostě záruka: OK, teď jsem donutil ruského prezidenta, aby se jasně vyjádřil a tyto garance dal. Nemyslím si, že by Jevgenij Prigožin měl pocit nebo někdy reálně plánoval, že by se svými pětadvaceti tisíci bojovníky, z nichž u Moskvy bylo asi tak pět tisíc, dokázal obsadit dvanáctimilionové město. Prigožin je velmi specifický, ale blázen a duševně zaostalý rozhodně není.
Pan gubernátor a pan diktátor Lukašenko pak tedy byly spíš už jenom nastrčené figurky, aby něco domluvili?
On něco podobného chtěl. Dovedu si představit, že původní požadavek byl, dobře, já odejdu jakoby do exilu, ale Šojgu bude odvolán stejně jako náčelník generálního štábu Gerasimov a tak dále. Tam se něco nějakým způsobem dohodlo, a to potom zveřejnil Aleksandr Lukašenko.
Dohoda je tedy taková, že na ministerstvu obrany změny budou?
Ne, v dohodě, přinejmenším tak, jak my o ní víme, nic takového nebude. Víme také, že ruský prezident je velmi neochotný měnit lidi pod tlakem. Pokud jsou někteří jeho spolupracovníci pod kritikou, tak je podrží a třeba za dva měsíce, když už na to všichni zapomenou, je skutečně vyměnění, ale málo kdy to dělá. Byl bych dost překvapen, kdyby byl dnes Šojgu nebo Gerasimov odvolán. Ani je příliš nejde povýšit jinam, tedy vykopnout nahoru, protože z křesla ministra obrany už moc daleko nahoru nedoletíte.
Ale pokud tedy Prigožin získal jenom to, že wagnerovci můžou dál fungovat a on přežije, tak nebyl celý ten puč stejným fiaskem jako propadák z roku 1991, kdy byl puč proti Michailu Gorbačovovi?
Mám hlavně trošku problém s používáním slova puč. Skutečně si nemyslím, že by Jevgenij Prigožin reálně předpokládal, že svrhne ruského prezidenta. Můžeme si o něm myslet, co chceme, ale hloupý člověk to není a věděl, že nemá absolutně jakoukoliv mocenskou základnu a že kremelské elity by ho sežraly během prvního měsíce. Samozřejmě mu nevidím do hlavy, nevím, co přesně mohl chtít, kam až si věřil, ale pochybuji, že by skutečně šlo o státní převrat.
Srovnávat to tedy nejde, dobře. Tak ještě jednu hypotézu: že by toto domluvil Putin s Prigožinem dopředu a šlo o nějakou kouřovou clonu, to si taky nemyslíte? Je to moc šílený scénář?
Hlavně nevidím důvod, k čemu tu kouřovou clonu používat. Byly teorie o tom, že je to pokus nalákání ukrajinské armády do pasti, že Ukrajinci usoudí, že v Rusku se to navzájem mezi sebou mlátí, a proto vrhnou nepřipravené síly do útoku. Nic takového se nestalo. Ani na frontě se nic nezměnilo, nebyly z ní stažené žádné jednotky, které měly být poslány proti Prigožinovi a tak dále. Takže nevidím důvod, proč by se takováto věc mohla organizovat. Naopak, pro všechny zúčastněné strany a zejména pro Vladimira Putina je to těžká rána, co se morálky týče.
Mě napadlo, jestli třeba Aleksandr Lukašenko nemohl s prosíkem přijít za Vladimirem Putinem, že se mu bouří doma v Bělorusku Kalinouského pluk a že by některé wagnerovce včetně Prigožina docela uvítal na svém území.
Bylo by krásné, kdyby to takhle bylo, ale Kalinouského pluk je na straně ukrajinské armády. Bavíme se o několika stovkách lidí a bavíme se o režimu, který byl budován ještě mnohem déle než ten ruský. Aleksandr Lukašenko byl zvolen prezidentem v roce 1994, což také byly poslední svobodné volby, které se v Bělorusku odehrály. Jestliže se o Rusku a jeho současné politické situaci hovoří jako o spálené zemi, tak v tomto ohledu je Bělorusko povrch Marsu. Prakticky všichni lidé, kteří se v roce 2020 nějakým způsobem zapojili do protestů, skončili buďto ve vězení nebo v emigraci, takže pro Lukašenka žádná vnitřní opozice nebo hrozba prakticky neexistuje.
I běloruští vojáci, kteří bojují na straně Ukrajiny proti Rusku, jsou zejména na území Ukrajiny, že? Takže v tuto chvíli může být asi Minsk celkem v klidu.
Bezesporu, jejich příbuzní, kteří zůstali v Bělorusku, jsou různě popotahováni a opět, bavíme se o řekněme tisícovce lidí.
Dohoda očima wagnerovců
Ondřeji, jak to všechno, co se odehrálo o víkendu, a že toho bylo hodně, vnímají samotní wagnerovci? Nejsou naštvaní?
To je věc, kterou moc nevíme. Jenom sledujeme různá internetová fóra, whatsappové chaty, kde jsou třeba oni a jejich příbuzní, telegramové kanály. Je to tam takové rozpruplé. Jsou samozřejmě lidé, kteří říkají, hergot, to jsme měli dotáhnout až do konce, vždyť už jsme byli skoro v Moskvě.
Byli dvě stě kilometrů před Moskvou, ne?
Dokonce myslím, že ty první jednotky asi sto deset kilometrů. Na druhou stranu zejména manželky a matky v těch chatech říkají, zaplať pánbůh, že to neskončilo krveprolitím. Wagnerovci mají nějakou svou velmi pečlivě pěstovanou identitu, že oni jsou ti ostří muži, kteří řeší problémy, a jestli zákon říká něco jiného, tak to je problém toho zákona. Je tam taková kamaráderie veteránů. Ale současně jsou si dobře vědomi, že jsou členy soukromé vojenské společnosti, která jim platí nějaké peníze, a pokud by vystupovali proti zakladateli a majiteli takovéto společnosti, tak asi brzo budou bez výplaty.
Znamená to tedy teď, že se už stahují z měst, která obsadili, totiž Voronež, Rostov, že odjíždějí, já nevím, zpátky na Ukrajinu?
Natáčíme v neděli v poledne a podle všeho už odjeli. Už včera večer byly zveřejněny záběry z toho, jak odjíždějí z Rostova, včetně samotného Jevgenije Prigožina, kterému mimochodem místní obyvatelé uspořádali rozlučku, à la návrat fotbalového klubu po zisku nějaké trofeje, lidé si s ním potřásali rukama a podobně. Ale zdá se, že dnes už nikdo v těch ruských městech není.
Co bude se čtyřmi miliardami rublů, které FSB našla u Prigožina v Petrohradě?
Řekl bych, že budou nějakým způsobem konfiskovány, možná i někým privatizovány, jak to tak občas bývá při zajištění takovýchto sum peněz. Jevgenij Prigožin potvrdil, že to byly jeho peníze a že byly určeny na výplaty rodinám zahynulých wagnerovců. Pravda je, a to víme už delší dobu, že Wagnerova skupina dává jednoznačně přednost hotovosti, včetně toho, že když se vyplácí kompenzace příbuzným za smrt vojáka, tak jim to dávají v igelitkách a radí jim, jak to udělat, aby jim banka, pokud by to chtěli vložit na svůj účet, nezablokovala. Protože v okamžiku, kdy máte účet, na kterém máte běžně deset tisíc, a najednou tam hodíte v hotovosti pět milionů, tak samozřejmě začínají různé otázky. Ale wagnerovci příbuzným říkali, že rozhodně nepřevádějí žádné peníze na účty a pracují jenom s hotovostí. Je to takový modus operandi, který má za cíl především totálně zamaskovat účetnictví.
Konec rebelie?
Teď se vrátíme k věcem, o kterých jsme se bavili na začátku. Skončila tímto víkendem rebelie, která se odehrála v Rusku, nebo co nám ukázalo sobotní, páteční a částečně nedělní dění?
Rozhodně skončila aktivní fáze, nikdo už na Moskvu útočit nebude, přinejmenším co se týče wagnerovců. Nicméně bude zajímavé sledovat následky, tedy co se bude dít s představiteli ministerstva obrany, s veliteli jednotek, z nichž část přešla na stranu wagnerovců, s gubernátory, přes které ty jednotky prošly bez nějakého problému.
Co bude s tím gubernátorem, co domluvil dohodu?
Ruský prezident Vladimir Putin rozhodně nemůže nechat jen tak být fakt, že po velké evropské části Ruska, na stovkách kilometrů se mu pohybovaly tisíce ozbrojených mužů a nikdo z oficiálních ruských silových složek je nedokázal zastavit. Musí něco udělat s tím, že jeden den ráno řekne, že někdo je zločinec a je potřeba ho maximálně a přísně potrestat, a o nějakých deset hodin později říct, on má ale zásluhy na frontě, tak ho necháme odejít do Běloruska. To je totální ztráta tváře a obrovská rána v ruském systému, který je do značné míry postaven nikoli na zákonech, nedej bože institucích, ale na reputaci. Upřímně řečeno nevím, jak z toho bude Kreml hledat cestu ven.
Takže z ringu, ve kterém bojoval Prigožin s Putinem, vychází jako vítěz, kterému rozhodčí dává paži vzhůru ke stropu, právě Prigožin?
Myslím, že ano, zejména vzhledem k tomu, že alternativa prohry by byla s největší pravděpodobností kulka.
Co to pro Putina bude teď znamenat? Oslabil v očích kremelských kruhů, možná i společnosti a zvlášť, já nevím, lidí z oblastí, kterými se prohnali wagnerovci?
Wagnerovci mají určitou podporu, a to právě ukázal Rostov, mezi částí lidí, kteří říkají, my jsme pro válku, chceme být mocní, ale ti zlí korupčníci nad námi nám v tom brání. Do určité míry je to variace na klasickou pohádku Dobrý car, zlí bojaři, ale ti nejodvážnější už zpochybňují i samotného cara. Nicméně bavíme se o zhruba deseti procentech obyvatelstva. Není to nic, co by ohrožovalo kremelský systém, ten je dostatečně robustní a mašinérie i propagandistická dokáže vysvětlit prakticky cokoli. Společnost je hodně atomizovaná, a především do lidí dvacet let cpali, že nemají vůbec žádný vliv na to, co se děje ve státě, že se tomu mají jenom přizpůsobovat, a oni to skutečně dělají.
Ještě poslední věc, abychom to dopověděli. S Putinem bude co? Jaká bude druhá řada tohoto seriálu?
Myslím, že druhá řada budou čistky. Osobně bych si vsadil na to, že Putin bude potřebovat ukázat jak společnosti, ale hlavně elitám, že toto už se nikdy opakovat nebude, že každý, kdo na sekundu zapochyboval, ponese následky a že on je ten, který bude i nadále rozhodovat. Bude si dávat ještě větší pozor na to, co se děje okolo něj, protože tady bylo zjevné, že Kreml nějakým způsobem podcenil přípravy Jevgenije Prigožina na podobné vystoupení. Nedovedu si představit, že by žádné informace o tom neměli. Zjevně došlo k tomu, že někdo řekl, že to jsou jenom řečičky, že se zase něco natočí na Telegram a to bude tak všechno, a k ruskému prezidentovi se to asi pořádně ani nedoneslo, a proto také vypadal v sobotu ráno natolik rozčileně.
Související témata: Vinohradská 12, Ruský vpád na Ukrajinu, Jevgenij Prigožin, Vladimir Putin, Rusko, pokus o puč, vzpoura, wagnerovci, Wagnerova skupina