Před měsícem vlastizrádce, nyní na summitu s Afrikou. Prigožin přijel zpátky do Ruska
Před měsícem o něm Vladimir Putin hovořil jako o vlastizrádci poté, co vyvolal vzpouru a jeho jednotky málem došly až do Moskvy. V pátek zakladatel žoldácké Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin publikoval fotografie z Petrohradu, kde se během summitu Rusko – Afrika setkává s africkými diplomaty. Kreml se mu zjevně rozhodl odpustit vzpouru, během které wagnerovci sestřelili pět ruských vrtulníků a jedno letadlo.
Jevgenij Prigožin je v Africe velmi aktivní. Dohromady tam působí zhruba v sedmnácti zemích. Ve čtyřech z nich jsou přímo členové Wagnerovy armády, kteří tam fungují jako instruktoři provládní jednotky, a ve dvou případech se i zapojili do boje s místními povstalci.
Nigerská armáda prohlásila Tianiho za novou hlavu státu. Rostou obavy z vlivu wagnerovců v zemi
Číst článek
Na kontinentu má ale i ekonomické zájmy. Kontroluje tam například velký důl na zlato, má vliv okolo těžby diamantů a podobně. Dokonce poskytuje služby svých PR poradců, se kterými konzultují afričtí politici. Učí je mimo jiné třeba to jak pracovat na sociálních sítích.
Převrat v Nigeru
Prigožin má zájem i o Niger, ve kterém tento týden došlo ke státnímu převratu. Jevgenij Prigožin prý označil situaci po svržení nigerijského prezidenta za faktické získání nezávislosti Nigeru. Samotný převrat označil za protifrancouzský.
Prigožin má v Nigeru politické motivace. O tom svědčí třeba i fotky, které ho zachycují společně s obyvateli Afriky, údajně právě z Nigeru, na kterých drželi hesla jako „s Ruskem = přátelství a mír“.
Podle Prigožina jde o konec koloniální minulosti africké země. Šéf wagnerovců byl tedy překvapen, že Sergej Lavrov, ruský ministr zahraničí, vyzval k tomu, aby se vrátil původní svržený prezident.
Nepotrestaný
Prigožin se před měsícem pokusil o státní převrat v Rusku. I přesto ale zatím nedošlo k jeho potrestání. Naopak se v pátek objevily fotografie, které ho zachycují v Petrohradě po boku afrických diplomatů k příležitosti summitu Rusko – Afrika.
Tím se stává výjimkou mezi ostatními ruskými oligarchy, kteří vyjádřili nespokojenost s aktivitami Kremlu. Mezi ty patří třeba Igor Girkin, který podle vlastních slov rozpoutal válku na Donbase v roce 2014.
Na rozdíl od něj ale Prigožin představuje esenci ruského režimu, který spojuje svět organizovaného zločinu a svět tajných služeb. Proto je pro Kreml důležitý člověk, a tudíž i hoden odpuštění věcí, které by nikomu jinému nejspíš projít nemohly.
