Ukrajinský ‚Paša Mercedes‘ je na svobodě, miliony na kauci vybrali věřící. Stíhaný je za kolaboraci s Ruskem
Přezdívají mu Paša Mercedes za jeho zálibu v luxusním zboží. Hojně sdílená byla například jeho fotka se šálou Louis Vuitton. Luxusu si ale metropolita Pavlo, duchovní Ukrajinské pravoslavné církve, v poslední době příliš neužil. Strávil ji totiž postupně v domácím vězení a ve vazbě. Na svobodu se dostal až po více než pěti měsících, poté, co za něj byla složena záloha na kauci ve výši 33 milionů hřiven (přes 19,5 milionu korun).
Podle prokuratury ospravedlňoval ruskou agresi a ohrožoval práva a svobody občanů. V obžalobě ho viní konkrétně z toho, že urážel víru Ukrajinců a podporoval nepřátelské postoje vůči nim.
Ukrajinský metropolita Pavlo byl odsouzen k 60 dnům domácího vězení za ospravedlňování ruské agrese
Číst článek
Metropolita Pavlo si naopak myslí, že je stíhaný na „politickou objednávku“. Údajně ho totiž chtějí potrestat také za „kolaboraci s Ruskem“, které se měl dopustit, když při jednom ze svých kázání proklel ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, což popírá.
Dále Pavlo tvrdí, že nikdy nestál na straně agresora, je proti invazi a Ukrajina je jeho vlast. Jak ovšem poznamenala agentura UNIAN, Rusko ve svých prohlášeních nikdy explicitně za agresora neoznačil.
Soudce ho každopádně na začátku dubna poslal do domácího vězení, ale jelikož Pavlo komunikoval s jedním ze svědků, v červenci z něj zamířil do vazby. Kauci kyjevský soud stanovil na celkem šedesát milionů hřiven (téměř 36 milionů korun) s tím, že pro propuštění stačí zaplatit zhruba polovinu.
A toto pondělí úřady skutečně více než 19,5 milionu korun obdržely. Podle právníka metropolity se na obří částku složilo více než tisíc farníků.
Pavlo poté věřícím poděkoval a popřál jim věčné zdraví a spásu. Svým bratrům z řádu vzkázal, ať jsou jednotní ve víře. „Svými modlitbami pomáháme vojákům (…) Ti, kteří zemřeli, položili svou duši za nás, a není větší lásky než položit duši za své bližní.“
‚Podvratná činnost‘
Nadcházející soud s metropolitou Pavlem je další v řadě více než šesti desítek procesů s představiteli Ukrajinské pravoslavné církve, které prokuratura od začátku ruské invaze na Ukrajinu zahájila. Vinnými ze schvalování a podpory ruské agrese zatím shledala sedm z nich.
Mniši stále odmítají opustit kyjevský klášter. ‚Naše slzy dopadnou na vaši hlavu,‘ pohrozili Zelenskému
Číst článek
Ukrajinská pravoslavná církev, donedávna titulovaná ještě přídomkem „Moskevského patriarchátu“, se v květnu letošního roku se svou moskevskou „hlavou“ rozešla.
Rozhodla se totiž nakonec odsoudit invazi, což je v přímém protikladu s výroky a aktivitami moskevského patriarchy Kirilla, nejvyššího představitele a autority Ruské pravoslavné církve, který je otevřeným podporovatelem vládce Kremlu Vladimira Putina a ruské agrese.
Tajná služba SBU nicméně i přes oficiální odluku varuje před napojením některých duchovních Ukrajinské pravoslavné církve na Rusko a snahu Moskvy skrze ně provádět „podvratnou činnost v náboženském prostředí Ukrajiny“.
V několika jejích klášterech také provedla prohlídky a odnesla si při nich „proruskou a propagandistickou literaturu, která byla používána při studiu v semináři“. Vláda v oficiálním prohlášení dále uvedla, že se Rusko z řad církve snaží rekrutovat špiony.
Pravoslavný rozkol
Kyjev pak na konci loňského roku připravil zákon, který zakazuje činnost náboženských organizací napojených na Moskvu. „Musíme vytvořit takové podmínky, aby žádní aktéři závislí na agresorském státu neměli možnost manipulovat s Ukrajinci a oslabovat Ukrajinu zevnitř,“ uvedl k návrhu prezident Volodymyr Zelenskyj.
Patriarcha Kirill pronesl velikonoční poselství. Ruskou invazi označil za postavení se ‚vládcům temnot‘
Číst článek
Kompletní zákaz Ruskem ovlivňovaných náboženských organizací aktuálně podporuje 66 procent Ukrajinců.
Prohlídky i zákon hlasitě a opakovaně kritizuje zmíněná Ruská pravoslavná církev, která vše označuje za pronásledování duchovenstva i věřících.
K pravoslaví se hlásí přes 70 procent Ukrajinců (země má asi 43 milionů obyvatel). Na Ukrajině ovšem oficiálně působí dvě pravoslavné církve – nezávislá Pravoslavná církev Ukrajiny a právě Ukrajinská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu (podrobnější informace viz box).
K té se nicméně podle průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu z léta 2022 hlásí pouhá čtyři procenta pravoslavných věřících v zemi a po začátku invaze se od ní odloučilo více než dvě stě farností, které se přimkly k Pravoslavné církvi Ukrajiny.
Pravoslavné církve na Ukrajině
Pravoslavná církev Ukrajiny vznikla oficiálně v roce 2018 spojením tří menších náboženských společenství. V čele církve stojí od té doby nově ustanovený kyjevský metropolita a metropolita vší Ukrajiny Epifanij. Pravoslavná církev Ukrajiny má status autokefální církve, což znamená, že je nezávislá a nepodléhá žádné vyšší autoritě. V roce 2023 se církev i kvůli symbolice rozhodla přejít z juliánského na gregoriánský kalendář (mimo jiné tak budou její věřící slavit Vánoce s většinou ostatních křesťanů, oba kalendáře se aktuálně rozcházejí o třináct dnů).
Ukrajinská pravoslavná církev (Moskevského patriarchátu) byla až do května 2022 autonomní odnoží Ruské pravoslavné církve. Větší odliv věřících nastal v roce 2014 po takzvaném Euromajdanu a napadení Donbasu. Část představitelů církve Rusko odsoudila, část ale podpořila donbaské separatisty. Ruskou pravoslavnou církev řídí patriarcha Kirill, dlouholetý spojenec Vladimira Putina (za svou podporu invaze je na několika sankčních seznamech), který jeho vládu například nazval „božím zázrakem“. Ukrajinu považuje za součást Ruska. Potrpí si na luxusní hodinky, jeho majetek se podle odhadů pohybuje v řádu vyšších desítek milionů rublů. Za dob SSSR spolupracoval s KGB.
