Ortodoxní Židé neuznávají Izrael. Sionisté jsou prý příčinou hněvu ve světě
Každoroční oslavy izraelské nezávislosti jsou pro určitá společenství dnem smutku - tito lidé pálí vlajky s Davidovou hvězdou a policistům nadávají do nacistů. Takové akce si obvykle spojujeme s radikálními Palestinci. Málo se ale ví o tom, že silné odpůrce má sionismus a židovský stát i mezi samotnými Židy.
Jsou jimi židovští fundamentalisté, kteří z náboženských důvodů odmítají samotnou existenci Izraele.
"Do šestnácti let jsem studoval v ješivě a vůbec nemluvil hebrejsky, ale pouze jidiš. Nejdřív jsem se angažoval v hnutí proti ničení židovských hrobů na stavbách nebo při archeologickém průzkumu. Můj svět byla čtvrť Mea Šearim ohraničená Bar Ilanovou ulicí, kam jsme chodili protestovat proti sobotnímu provozu aut. Pak jsem sám začal organizovat různé demonstrace," řekl Českému rozhlasu Joel Strauss z extrémně uzavřené ultraortodoxní židovského sekty Toldot Aharon, která je součástí střešní organizace Eida Charedit.
Ta patří k náboženským skupinám, která bojují proti existenci Izraele. Nejvíc je slyšet pouliční násilnosti. Například krvavé protesty proti otevření parkoviště o šábesu, které v létě každý týden paralyzovaly Jeruzalém. Hlavní je ale promyšlená ideologie.
Ultraortodoxní Židé a jejich pohled na dnešní Izrael. Příspěvek zpravodaje Břetislava Turečka.
"Eida Charedit neuznává Izraelský stát. Nepřijímáme od vlády žádné peníze, nemáme zdravotní a sociální zabezpečení. Ani naše školy izraelská vláda nepodporuje. Ve chvíli, kdybychom si od nich něco vzali, bylo by to jako úplatek a výraz naší podpory tomuto státu," vysvětluje Strauss.
Židé a Arabové žili v míru
Komunita usazená ve zmíněné čtvrti čerpá pro své početné rodiny hlavně z darů od protisionistických Židů v Americe.
V tiskovinách těchto bojovníků proti Izraeli je možné najít, co jim na jednašedesátileté existenci státu vadí.
"Mezi Židy a Araby byly v Palestině vždy dobré vztahy. Vůdci židovské komunity se řídili principy judaismu a nikdy neprovokovali své nežidovské sousedy. Arabové byli velmi přátelští a typický byl vzájemný respekt. Když se však do Palestiny dostaly sionistické myšlenky, Arabové svůj přístup začali měnit. Doslechli se totiž, že Židé chtějí zabrat jejich zemi a vypudit je," popisují dobu před založením Izraele oficiální materiály organizace.
Eida Charedit vznikla v Palestině právě počátkem minulého století v reakci na příliv sionistů. Měla své vlastní instituce. Disponovala vývařovnami, rabíny a soudy. Jenže nacionalisté ustavili svůj aparát a odpůrce budování Izraele vytlačili na vedlejší kolej.
"Jsou to lidé, kteří odmítají legitimitu Izraele. Dokonce by odmítali i náboženský židovský stát. Podle nich totiž může židovský stát stvořit pouze Mesiáš po svém příchodu. Musí to být dílo Boha a ne člověka," vysvětluje Benjamin Brown z jeruzalémské Hebrejské univerzity.
Tito odpůrci samozřejmě zavrhují i židovské osady a jakékoli omezování původních obyvatel Palestiny. Turecká, britská, ale i arabská vláda by pro ně byla přijatelnější, než vláda Židů.
Podíl na obětech druhé světové války
Další expert profesor Ja'akov Rabkin napsal knihu Století židovské opozice vůči sionismu s podtitulem Hrozba zevnitř. Píše, že věřící Židé kritizující Izraelskou státnost, se především snaží zabránit znesvěcování božího jména.
"Izrael často tvrdí, že vystupuje jménem všech Židů na světě a dokonce i ve jménu judaismu. Tito židé ale mají za to, že musejí veřejnosti a hlavně nežidům vysvětlovat falešnost takových tvrzení. Jejich další přikázání zní bránit lidské životy. Mají za to, že když upozorní na náboženské výhrady k sionismu, ochrání tak Židy před hněvem, který podle nich Stát Izrael ve světě vyvolává. Nechtějí, aby židé byli rukojmími izraelské politiky a jejích důsledků," shrnuje profesor Rabkin ve své studii.
Sami fundamentalisté mají v arzenálu ještě silnější kalibr. Tvrdí například, že za II. světové války sionističtí vůdci preferovali usazování evropských Židů v Palestině před jejich záchranou v jiných státech světa.
Nebýt toho, podařilo by se údajně podle antisionistů zachránit mnohem víc lidí před vyhlazením.
"Existují tři typy. Jsou tu prosionistické skupiny. Sice nikdy otevřeně neřeknou, že podporují stát, ale ve skutečnosti to tak je. Nejvíce ultraortodoxních židů je neutrálních, nevystupují proti státu, ale berou ho jako pouze dočasnou záležitost na cestě k jejich daleko zásadnějším cílům. To je nejpočetnější tábor, čítající stovky tisíc lidí. A pak jsou tu ti opravdu zarytí odpůrci státu, kterých může být několik desítek tisíc," upozorňuje Benjamin Brown z jeruzalémské Hebrejské univerzity.
