Vstup Ukrajiny do EU můžeme zastavit později. Bude hodně příležitostí, hrozí Orbán
Maďarsko může zastavit proces vstupu Ukrajiny do Evropské unie později, řekl v pátek podle agentury Reuters maďarský premiér Viktor Orbán. Evropská unie ve čtvrtek na svém summitu rozhodla o zahájení přístupových jednání s Ukrajinou, proti čemuž se Orbánova vláda dlouhodobě staví. Orbán při rozhodování odešel ze sálu a umožnil tak kolegům z dalších evropských zemí věc schválit jednomyslně - tedy za souhlasu všech zúčastněných.
„Na konci procesu může členství Ukrajiny v EU zabránit maďarský parlament,“ řekl Orbán. Rozšíření EU musí vždy schválit parlamenty všech stávajících členských zemí bloku.
Orbán ve veřejnoprávním rozhlase nenechal na pochybách, že Maďarsko v případě potřeby využije svého práva veta. Upozornil, že přijetí Ukrajiny do EU by byl „velmi dlouhý proces a bude asi 75 příležitostí, kdy ho Budapešť může zastavit, pokud se tak rozhodne“.
Nebude to jednoduché, očekává Fiala před summitem EU. Nutná je podle něj jednomyslná shoda
Číst článek
„Dal jsem jasně najevo, že Maďaři nezaplatí za finanční důsledky tohoto rozhodnutí... Bude-li to nutné, Maďarsko zatáhne za ruční brzdu,“ řekl Orbán, podle něhož Ukrajina nesplnila předpoklady pro jednání o členství, a tak pokládá za iracionální, aby EU v těchto jednáních pokračovala.
Agentura Reuters poznamenala, že Orbán, který má za sebou dlouhou historii využívání střetů s Bruselem pro účely domácí politiky, může svou imagí osamělého válečníka oslovit voliče. Ale jeho izolace v bloku 27 členských států nikdy nebyla tak výrazná jako v okamžiku, kdy ostatní lídři ve čtvrtek jednoduše pokračovali v jednání bez něj a navrhli, aby opustil místnost, zatímco oni rozhodnou o přístupových rozhovorech.
Rychlý průlom, který znamená pro Kyjev důležitou vzpruhu během pokračující války s Ruskem, také ukázal meze Orbánovy schopnosti ohýbat rozhodnutí EU po svém. Nacionalistický vůdce však stále může zdržovat budoucí rozhodnutí EU o přístupové cestě Ukrajiny, o rozpočtových otázkách a o dlouhodobé pomoci Ukrajině, dodal Reuters.
Orbán, který je ve funkci od roku 2010, vedl roky spory s Bruselem kvůli otázkám právního státu, protože jeho vláda zpřísnila kontrolu nad soudy a médii, neziskovými organizacemi a akademiky, za což Budapešť zaplatila zmrazením miliard, které pro ni byly určeny ve fondech EU.
Článek pokračuje pod online reportáží.
Kvůli maďarskému vetu se v noci na pátek summit neshodl na revizi dlouhodobého unijního rozpočtu na roky 2021 až 2027, která by zohlednila potřebu dlouhodobé podpory Ukrajiny bránící se ruské agresi a další aktuální potřeby. „Musel jsem vetovat 50 miliard eur na pomoc Ukrajině, vrátíme se k tomu pravděpodobně na mimořádném summitu příští rok,“ řekl v pátek Orbán.
Dodal, že pokud chce Unie rozpočet upravit, „pak by Maďarsko mělo dostat peníze, na které má nárok“, a to „ne čtvrtinu, ani polovinu“.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí podle mluvčího Oleha Nikolenka doufá, že EU se v lednu podaří přimět Maďarsko, aby souhlasilo s poskytnutím 50 miliard eur Kyjevu, jak se na tom už Unie - bez Maďarska - dohodla, uvedla agentura Unian.
Kyjev podal kvůli obilí stížnost na Slovensko, Polsko a Maďarsko, chystá i odvetná opatření
Číst článek
Tento týden Brusel oznámil, že Budapešti uvolnil deset miliard eur (asi 244 miliard korun) ze zmrazených fondů. Stalo se to poté, co Maďarsko v úředním věstníku zveřejnilo další reformy soudnictví. Maďarsko má ovšem kvůli porušování principů právního státu stále zablokováno přibližně 21 miliard eur.
Orbán čelí kritice, že se EU snaží ukrajinskou otázkou vydírat ve snaze dosáhnout uvolnění zmrazených finančních prostředků.
