Orbán už irituje i členské státy. Maďarské předsednictví začalo s vervou, hodnotí analytička
Členové maďarské vlády v tomto pololetí předsedají ministerským radám Evropské unie. Jenže po nedávných cestách premiéra Viktora Orbána u jednacího stolu místo svých protějšků potkávají spíše úředníky. Nebývalou reakci zvolila také Evropská komise. Maďarsko se musí vypořádat s „trestem“ za narušení důvěryhodnosti EU. Jaká bude odezva z Budapešti, nastiňuje Pavlína Janebová z Asociace pro mezinárodní otázky.
Maďarské předsednictví se bude konat v době, která nepatří k legislativně nejnabitějším, uklidňovali se evropští politici i odborníci, když v červenci přebírali jednaní Rady EU. Jenže to netušili, že se záhy premiér Viktor Orbán vydá na samozvanou „mírovou misi“.
„Pokud jde o reputační stránku, Maďarsko se do toho pustilo skutečně s vervou. V tomto ohledu si myslím, že negativní očekávání byla překonána,“ hodnotí analytička Pavlína Janebová.
Přestože premiér předsednické země od přijetí Lisabonské smlouvy nepředsedá jednáním, Orbán si to vyložil po svém. Zamířil nejprve do Kyjeva, ale pak také do Moskvy nebo Pekingu. Na oficiální fotografie z cest připnul logo maďarského předsednictví.
To ale nezůstalo bez odezvy. Členské státy reagovaly blokádou takzvaných ministeriád, kam začaly posílat jen úředníky. Ke stejnému kroku se pak přidala i Evropská komise, která navíc zrušila výjezdní zasedání do Budapešti.
„Vidíme relativně neobvyklou míru negativních reakcí. Nejen od institucí – na to jsme v případě Maďarska zvyklí – ale Orbán se svým přístupem čím dál tím víc irituje i členské státy a jejich představitele, kteří se proti němu velmi otevřeně vymezují, zejména v zahraniční politice,“ poukazuje Pavlína Janebová.
Trpělivost došla
Jedná se o zcela novou situaci. Když totiž byly dříve s Maďarskem problémy, třeba kvůli vládě práva, unijní lídři se zdráhali aktivně řešit situaci podle článku 7 a posunout řízení dál. Dělo se tak z obavy, zda by se jim v příštích měsících nemohlo stát něco podobného. Tento ostych ale opadl. Orbánova „mírová mise“ zaběhnutý postup změnila.
„Důvěra členských států vůči Maďarsku dlouhodobě klesá. Jedna věc je stát, který dělá svou autonomní, klidně i asertivní zahraniční politiku. Ale to, co vidíme v případě Maďarska, je absence jakékoliv dobré víry. Maďarsko se stává čím dál víc disruptivním partnerem. Státy dochází na konec své trpělivosti,“ všímá si odbornice na Maďarsko z Asociace pro mezinárodní otázky.
Problém je to kvůli stávající geopolitické situaci. „Když Viktor Orbán cestuje a tváří se, že reprezentuje Evropskou unii, zásadním způsobem tím narušuje její důvěryhodnost,“ zdůrazňuje Pavlína Janebová.
‚Maďaři se zatvrdí‘
Unie nyní nechala vystoupat frustraci, která se střádala minimálně od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Že by ale bojkot maďarských jednání přiměl tamní vládu ke změně, je spíše nepravděpodobné.
„U maďarských vládních politiků dojde k tomu, že se ještě více zatvrdí,“ myslí si analytička. Vychází přitom z více než desetileté rétoriky premiéra Viktora Orbána, který má za zády vládní stranu Fidesz.
„Nejde o to, že by si někdo myslel, že Orbán autenticky reprezentuje Unii – to už si nikdo ze světových lídrů myslet nemůže. Ale jde o to, že oni se potom zpovzdálí dívají na EU, jak je vůbec možné, že se něco takového děje, a navíc, že mu to prochází tak dlouho,“ dodává Janebová.
Proč na Maďarsko neplatí jiné pohrůžky než zmražení unijní fondů? Dají se ještě narovnat vztahy mezi vládou Viktora Orbána a zbytkem EU? Vybudoval si v Patriotech pro Evropu budoucí spojence pro podobné rebelie? Dozvíte se v této epizodě podcastu Bruselské chlebíčky.
