Norsko, které se stalo největším dodavatelem plynu v Evropě a které patří k hlavním světovým producentům ropy, má více než 90 polí pro těžbu těchto energetických surovin, z nichž většina je napojena na síť potrubí v délce asi 9000 kilometrů, píše agentura Reuters.

Störe v pátek řekl, že „s našimi spojenci jednáme o zvýšené přítomnosti“ na moři v oblastech, kde Norsko těží suroviny.

„Souhlasili jsme s tím, že k tomu přispěje Německo, Francie a Británie,“ oznámil premiér Störe s tím, že kolem norské těžební infrastruktury „bude viditelnější vojenská přítomnost“ a ujistil, že nic nenaznačuje, že by Norsku nebo jeho těžební infrastruktuře hrozilo nějaké přímé nebezpečí.

O únicích z plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2, které vedou po dně Baltu z Ruska do Německa, tento týden informovaly dánské a švédské úřady.

Podle Evropské unie i politiků z jednotlivých evropských zemí stojí za poškozením plynovodů úmyslné útoky. Zatím ovšem není jasné, co přesně poškození způsobilo.

„Je samozřejmě důležité zjistit, co se stalo, příčinu úniků plynu,“ řekla v pátek švédská premiérka Anderssonová. „Dohodli jsme se, že policie ve Švédsku, Dánsku a Německu by měla spolupracovat s cílem objasnit, co se stalo,“ dodala.

Ruský prezident Vladimir Putin v pátek obvinil Spojené státy a jejich spojence, že plynovody poškodili oni.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít