Bulhaři údajně mučí běžence. Nutí je plavat zpět do Turecka, píše server Balkan Insight
Evropská komise a agentura Frontex si dobře uvědomují závažné porušování lidských práv na bulharsko-tureckých hranicích. Zpravodajský server Balkan Insight na základě interních dokumentů popisuje, jak bulharská policie jedná s běženci a uprchlíky na hranicích.
V srpnu 2022 se na stole Agentury EU pro základní práva (FRA), tedy interního orgánu Evropské unie pro dohled nad dodržováním lidských práv v rámci pohraniční agentury Frontex, objevila závažná zpráva.
Napsal ji nejmenovaný příslušník Frontexu vyslaný na bulharsko-tureckou hranici. Popisuje misi, kterou člen agentury podnikl z vlastní iniciativy, aby zdokumentoval zacházení s běženci a uprchlíky bulharskými pohraničníky.
„Údajně je nechávají nahé a berou jim všechny věci,“ stojí ve zprávě. A žadatelé o azyl jsou „nuceni plavat zpět do Turecka, i když na to nemají schopnosti ani sílu“, cituje server.
Důkazy ale nejsou
Utečenci, především z Blízkého východu, severní Afriky a Asie, jsou běžně označováni jako „Tálibánci“. Podle zprávy je někdy pokoušou policejní psi, jindy si ze střetů s policií odnášejí střelná zranění.
Navzdory četnosti těchto praktik ale běžencům nejsou odebírány otisky prstů a nikdo se jich neptá na základní informace, píše autor dokumentu. Neexistují prý žádné záznamy nebo hlášení o popsaných zásazích, nejsou po nich „žádné stopy“. Člen agentury Frontex, který zprávu napsal, ale vychází z rozhovorů s deseti bulharskými pohraničníky.
USA si po covidu vedou ekonomicky lépe než další bohaté země. Klíčovým faktorem je migrace
Číst článek
Lidé z Frontexu se prý záměrně drží dál od „horkých“ míst, kde obvykle dochází k násilnému vytlačování běženců od hranic. „Bulharští pohraničníci mají instrukce, aby Frontexu nedovolili nic vidět, jinak by museli sepsat úřední záznam,“ popisuje.
Bulharské hlavní ředitelství pohraniční policie na písemný dotaz Balkan Insightu odpovědělo, že nezjistilo žádné informace ohledně „neetického chování“ svých zaměstnanců.
Desítky interních dokumentů agentury Frontex a Evropské komise, které se novinářům podařilo získat na základě svobodného přístupu k informacím, poukazují na závažná pochybení ze strany bulharských orgánů i unijních úředníků. Zdá se, že celá věc byla zametena pod koberec v rámci vstupu země do Schengenu.
Připojení Bulharska a Rumunska do Schengenského prostoru dřív Nizozemsko a Rakousko blokovaly, a to kvůli obavám z nelegálního přistěhovalectví a korupce. Sofie a Bukurešť nakonec loni získaly povolení k částečnému připojení přes letecké a námořní hranice, přičemž rozhodnutí má vstoupit v platnost koncem března.
Sofie dostala ‚příkaz‘
Podle Diany Radoslavové, ředitelky neziskového Centra pro právní pomoc Hlas v Bulharsku, Sofie dostala „příkaz“, co musí udělat, aby získala členství v Schengenu.
„Je to hranice, která musí být prakticky uzavřena,“ uvedla. „Abychom splnili tento pokyn, děláme vše, co je třeba, i za cenu extrémního porušování lidských práv,“ doplňuje Radoslavová.
Státy EU schválily migrační balíček, Česko se zdrželo. ‚Byrokratické a méně ambiciózní,‘ kritizuje vnitro
Číst článek
Agentura Frontex zvýšila svou přítomnost v Bulharsku v rámci společné operace Terra, která byla zahájena na začátku roku 2022.
Tamní ministr vnitra uvedl, že do konce téhož roku Bulharsko zabránilo vstupu 160 tisíc běženců na území Evropské unie. Dalších 165 tisíc „pokusů o nelegální vstup“ se podle resortu podařilo zmařit mezi lednem a říjnem 2023.
Podle Iliany Savové, ředitelky programu pro uprchlíky a migranty Bulharského helsinského výboru, to ale není pravda.
„Na základě našich zdrojů a pravidelných analýz tvrdíme, že tyto osoby byly zadrženy uvnitř země. Nejde tedy o znemožnění vstupu, ale o návrat, a to neformální. Všichni víme, co znamená termín pushback,“ poznamenává Savová.
Podle údajů zpracovaných Bulharským helsinským výborem v rámci třístranné dohody o monitorování a podpoře azylu s agenturou OSN pro uprchlíky a bulharskou pohraniční policií bylo jen v roce 2022 zaznamenáno přes pět tisíc případů údajného vytlačování běženců, které se týkaly více než 85 tisíc lidí.
„Je veřejným tajemstvím, že lidé jsou vytlačováni za hranice,“ cituje Balkan Insight vysokého vládního úředníka. „Existují příkazy,“ doplňuje zdroj, který chtěl zůstat v anonymitě.
Bulharské ministerstvo vnitra tvrdí, že k vytlačování dochází, ale pouze v ojedinělých případech, každý z nich byl navíc prošetřen. Většina obvinění je „nepodložená“, uzavírá server prohlášením ministerstva.
Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Svět ve 20 minutách výše.
