Poslední dobou se Turecko naklánělo k Rusku. Vrácení obránců Mariupolu to má vyvážit, popisuje odbornice

Turecko čelí kritice Kremlu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v sobotu vrátil z Istanbulu s pěti ukrajinskými veliteli, kteří bránili Mariupol. Z ruského zajetí se dostali v září při výměně válečných vězňů a měli žít do konce války v Turecku. Podle Ruska Ankara jejich propuštěním porušila dohodu. Lucie Tungul z Katedry politologie a společenských věd Univerzity Palackého Radiožurnálu řekla, že jde o snahu vyvážit vztah s Ukrajinou.

Rozhovor Olomouc Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan | Foto: Umit Bektas | Zdroj: Reuters

Jsou k dispozici bližší informace o tom, proč turecká strana pět ukrajinských velitelů pustila?
Další vysvětlení k tomu od tureckého prezidenta ani vlády nepřišlo. Erdoğan se nechal slyšet, že budou spolupracovat dále na získávání dalších zajatců z Ruska, včetně zajatých krymských Tatarů, kteří jsou v zajetí již od roku 2014. Má se to také vztahovat na unesené ukrajinské děti.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s Lucií Tungul

K tomu, aby si Turecko mohlo zachovat svoji pozici toho, který se snaží vyjednávat mezi oběma zeměmi a má legitimitu u Ukrajiny i Ruska, je potřeba, aby si Ukrajinu o něco více naklonilo, protože toto lavírování se v posledních měsících setkávalo na Ukrajině s opravdu velkým odporem.

Už jsem mluvil o kritice z Ruska směrem k Turecku. Reagovala už na tuto kritiku Ankara?
Myslím, že na ni ani reagovat nebude. Erdoğan bude stále říkat, že se má příští měsíc setkat s Putinem, nejdůležitější bude dohoda ohledně obilí. V posledních měsících totiž – bylo to způsobeno i předvolební kampaní – se Turecko opravdu jakoby více naklánělo k ruské straně a tento krok to má více vyvážit, aby nebylo považováno za tolik proruské.

Dohoda je i v ruském zájmu

Zmínila jste obilnou dohodu, ta aktuální vyprší 17. července. Rusko ji zatím podle toho, co jeho představitelé říkali, nechce prodlužovat. O co bude turecký prezident usilovat? Je třeba ve hře snaha prodloužit dohodu na delší dobu o víc než dva měsíce?
Určitě. On by rád, aby se to prodloužilo alespoň na tři měsíce, protože dvouměsíční lhůty jsou velmi krátké. Že se Rusko vyjadřuje, že nebude usilovat o její prodloužení, se opakuje pravidelně před každým termínem, kdy dohoda vyprší, ale rozhodně není v ruském zájmu, aby vypršela.

Velitel Azova chce znovu do boje proti Rusku. Vojáky přivezl z Turecka český vládní speciál

Číst článek

Nakonec vždy, když se dohoda prodlouží, tak za to Putin Erdoğana velmi chválí.

Jak dosud Turecko ve válce podporovalo Ukrajinu?
Je důležité říct, že podpora Ukrajiny je výrazně starší, než zahájení plné války před rokem a půl. Turecko i v době, kdy byl Západ velmi nejistý v podpoře Ukrajiny po krymské invazi v roce 2014, tak už tehdy vytvářelo strategické aliance s Ukrajinou, podepisovalo strategické dohody, včetně dodávek zbraní na Ukrajinu.

A to v době, kdy například Spojené státy říkaly, že takovéto dodávky zbraní by mohly vést k určité nedůvěře ze strany Ruska. Takže spolupráce je výrazně delší, proto také některé turecké kroky za poslední rok a půl jsou na Ukrajině vyhodnocovány třeba mírněji než některými západními spojenci, protože tam je tato historie.

Je jednoznačné, že Turecko dodává velké množství zbraní Ukrajině. Nejenom zbraní, ale třeba i výbavy pro vojáky. Dále právě to, že se účastní vyjednávání na propuštění vojenských zajatců z Ruska.

Ukrajina si zaslouží stát se členem NATO, prohlásil turecký prezident Erdogan

Číst článek

Turecký podíl na podpoře Ukrajiny je určitě velmi vysoký, ale třeba nepřipojení se k sankcím nebo některé velmi pochvalné věty ze strany Putina vůči Erdoğanovi byly vyhodnocovány Ukrajinci jako problematické, ale zase z tohoto ohledu třeba osvobození azovských zajatců bylo i ukrajinskou veřejností vnímáno extrémně pozitivně. Asi více, než si my uvědomujeme.

V úterý začne summit Severoatlantické aliance ve Vilniusu. Dá se odhadnout, jaké postoje tam Turecko bude zastávat? Dá se třeba očekávat, že tam udělá ústupky ve věci přijetí Švédska do NATO?
V podstatě nevíme, očekávání jsou různá. Je to spojeno i s tím, že Turecko má nového ministra zahraničí, který byl dříve šéfem rozvědky.

Je podstatné, že se na to vždy díváme jen z úhlu tureckého vztahu k NATO, k Evropě, k Západu, ke Spojeným státům, ale turecké zájmy, které se tam bude logicky snažit hájit, jsou spojené s celým jeho okolím. Ať to je situace v Černém moři, v Sýrii, ve východním Středomoří, snaha Saudské Arábie být dominantním hráčem mezi islámskými státy…

To vše se bude promítat do postojů, které bude Turecko zaujímat, rozhodně ale bude v pozici toho, kdo primárně hájí své vlastní zájmy.

Tomáš Pancíř Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme