Závada, nebo sestřelení? Otázky a odpovědi k hledání viníka za smrt 176 pasažérů ukrajinského letounu
Let PS752 na lince z Teheránu do Kyjeva vzlétl ve středu v 06:12 místního času, o pouhé dvě minuty později se ale stroj zřítil k zemi. Kdo, nebo co stojí za tragédií, kterou nikdo ze 176 pasažérů nepřežil, se stává nejcitlivější otázkou současného mezinárodního dění. Co tvrdí Kanada a Spojené státy, jak reaguje Teherán a může se tragická událost podepsat na dění v Íránu? Přinášíme klíčové otázky a odpovědi.
Co pádu předcházelo?
Let PS752 největších ukrajinských aerolinek Ukraine International Airlines vzlétl z teheránského letiště imáma Chomejního ve středu v 06:12 místního času. O zhruba dvě minuty později se Boeing 737-800 se 167 cestujícími (většina mrtvých měla buď íránský nebo kanadský pas) a devítičlennou posádkou zřítil k zemi.
„Letadlo zmizelo z obrazovek radarů v okamžiku, kdy dosáhlo výšky 8000 stop (asi 2400 metrů). Pilot neodeslal rádiem žádnou zprávu o neobvyklých okolnostech,“ uvedla íránská organizace pro civilní letectví (CAO) v první předběžné zprávě. Z ní zároveň vyplývá, že než se letadlo v plamenech zřítilo, piloti se pokoušeli vrátit zpět na letiště.
Jaká zjištění se objevují v médiích?
Zřícení civilního letadla nad Teheránem vyvolává celou řadu otázek, tou nejpalčivější ale zůstává, co tragédii způsobilo – stála za havárií teprve tři a půl roku starého stroje technická závada, nebo byl letoun (omylem, či dokonce úmyslně) sestřelen? To ukážou až závěry vyšetřování, teorie popisující okolnosti havárie se ale objevují už nyní.
Irák na cestě k vypuzení amerických vojáků. Stažení vojsk by bylo ranou pro USA a dárkem pro Írán
Číst článek
Krátce po havárii některá americká média uvedla, že letadlo mohla zasáhnout íránská protivzdušná obrana a k tomuto vysvětlení se od čtvrtka přiklání i kanadská vláda. Jen několik hodin před tragédií totiž íránská armáda vypálila 16 raket na dvě základny s americkými vojáky v Iráku.
Podle serveru Newsweek stroj zasáhla raketa Tor-M1 ruské výroby, kterých Moskva vyvezla do Íránu nejméně 29. Odvolává se přitom na zdroje z Pentagonu, podle kterých zřejmě šlo o nešťastnou náhodu. Předpokládá se totiž, že v době, kdy letadlo spadlo, byl kvůli útoku na základny v Iráku aktivován íránský protivzdušný systém.
S novými informacemi v pátek přišla i televize CBS, podle které americké zpravodajské služby zachytily signál o zapnutí radaru íránské protivzdušné obrany a americké družice odhalily odpálení dvou protiletadlových raket ze země krátce před zřícením letadla.
List New York Times pak zveřejnil i video, které údajně zachycuje, jak raketa nedaleko teheránského letiště ve vzduchu zasáhla letadlo. Na záběru je vidět malý výbuch poblíž teheránského letiště. Boeing pak podle The New York Times ještě několik minut pokračoval v letu, načež se obrátil zpátky směrem k letišti. Tehdy už přestal vysílat signál, hořel, následně explodoval a zřítil se.
Co kdo říká?
Kanada: Premiér Justin Trudeau ve čtvrtek prohlásil, že má „informace z mnoha zdrojů zejména od našich spojenců a našich vlastních tajných služeb, které naznačují, že letadlo bylo sestřeleno íránskou raketou země-vzduch“ a dodal, že sestřelení možná nebylo úmyslné. Zároveň vyzval k mezinárodnímu vyšetřování, kterého se bude účastnit i Kanada.
USA: Prezident Donald Trump k sestřelení letadla uvedl, že má „pocit, že se letadlu, jež spadlo v Íránu, stalo něco hrozného“ a „někdo tam mohl udělat chybu“. Spojené státy se tak přiklánějí k podobným závěrům jako Kanada. „Někdo říká, že šlo o technický problém, já osobně si myslím, že to nepřipadá v úvahu,“ dodal šéf Bílého domu.
Írán: Představitelé Teheránu se proti spekulacím o možném sestřelení letounu ostře ohrazují a označují je za „psychologickou válku“ namířenou proti Íránu. „Viděli jsme jistá videa. Potvrzujeme, že letoun hořel asi 60 až 70 vteřin. Ale tvrdit, že byl něčím zasažen, by z vědeckého hlediska nebylo správné,“ prohlásil na páteční tiskové konferenci šéf íránské organizace pro civilní letectví Alí Ábedzádeh. Teherán zároveň přizval americkou firmu Boeing k vyšetřování katastrofy.
Ukrajina: Na rozdíl od západních zemí se Ukrajina staví k možnosti sestřelení letadla zdrženlivě. „Verze o zásahu letadla raketou není nevyloučená, ale není ani potvrzená,“ uvedl v pátek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vyzval státy Západu, aby Ukrajině předložily důkazy potřebné k vyšetřování.
Podle tajemníka ukrajinské bezpečnostní rady Oleksije Danilova Kyjev operuje se čtyřmi verzemi – kromě sestřelení raketou je ve hře také teroristický čin, kolize s jiným objektem a exploze motoru z technických důvodů.
Jak vypadá vyšetřování?
Vyšetřování leteckých neštěstí je vždy velice komplikované, v případě ukrajinského letounu zříceného u Teheránu je ale situace o to složitější, že je Írán vystaven tvrdým americkým sankcím – to ztěžuje jak účast na vyšetřování jak pro společnost Boeing, tak pro americké úřady, upozorňuje kanadský list The Globe and Mail.
Posilovna, bazén i autobusové linky. Základně USA, kterou zasáhl Írán, říkali vojáci ‚tábor Koláček‘
Číst článek
Šéf íránské organizace CAO Alí Ábedzádeh nicméně ujistil, že vyšetřovací skupina v souladu s mezinárodními normami navrhla všem zainteresovaným státům – Ukrajině, USA, Kanadě a Švédsku – vyslat k vyšetřování katastrofy své zástupce. Popřel zároveň, že by Írán odmítal předat černé skříňky z havarovaného letadla jiným zemím k dešifrování, anebo že odmítá spolupracovat s USA a firmou Boeing.
Vyšetřovací tým už do Teheránu vyslala ukrajinská vláda. „Naše komise domlouvá s íránskými úřady výjezd na místo katastrofy a hodlá hledat úlomky ruské protiletadlové rakety Tor podle údajů, které byly zveřejněny na internetu,“ oznámil ve čtvrtek Oleksij Danilov. V Íránu jsou podle něj i experti, kteří vyšetřovali sestřelení malajsijského boeingu nad východem Ukrajiny v červenci 2014 s 298 oběťmi.
Zcela zásadní bude rozbor černých skříněk, z nichž jedna zaznamenává údaje o letu a druhá hovory v pilotní kabině. Podle íránské televize byly černé skříňky ukrajinského letadla sice poškozeny, ale zaznamenané údaje o letu se zachovaly. Na závěry si svět ale ještě počká. Jejich rozluštění podle úřadů potrvá jeden až dva měsíce a celé vyšetřování katastrofy jeden až dva roky.
Kdo je mezi 176 obětmi?
Drtivou většinu obětí pádu letadla tvoří občané Íránu a Kanady – konkrétně jde o 82 Íránců, 63 Kanaďanů, 11 Ukrajinců (dva cestující a devět členů posádky), deset Švédů, čtyři Afghánce, tři Brity a podle agentury DPA měli být na palubě i tři lidé, kteří byli v Německu registrováni jako osoby žádající ochranu. Další dva cestující se sice k letu do Kyjeva zaregistrovali, ale na palubu nakonec nenastoupili.
VIDEO: Že Solejmání připravoval útoky proti USA? Jedna paní povídala, míní exministr Schwarzenberg
Číst článek
Mezi oběťmi bylo několik kanadských studentů a profesorů s íránskými kořeny, kteří se po vánočních prázdninách vraceli zpět do škol. Mezi nimi i šestadvacetiletý Mojtaba Abbasnezhad, který studoval na univerzitě v Torontu. Stejnou školu navštěvoval i třiadvacetiletý student medicíny Mohamed Asadi Lari, který byl v Teheránu navštívit rodiče i se svou mladší sestrou – oba při havárii zahynuli. Neštěstí nepřežila ani tříčlenná rodina Arsalaniových včetně jejich roční dcery Kurdiy.
V zahraničních médiích se objevují desítky příběhů lidí, kteří na palubě letadla přišli o život. Americká CNN informovala například o špatné předtuše, kterou před odletem měla Šejda Šadchúová – obyvatelka Toronta, která byla v Teheránu za rodinou.
Podle jejího manžela mu žena dvacet minut před tragédií volala a měla obavy kvůli sílícímu napětí mezi Spojenými státy a Íránem. „Chtěla, abych ji ujistil, že bude všechno v pořádku. Řekl jsem jí, aby se nebála. Že se nic nestane… Odpověděla: ‚Dobře. Říkají mi, abych vypnula telefon. Tak ahoj.‘ A to bylo všechno.“
Jaké mohou být následky na Írán?
Jak upozornila agentura AP, pokud by USA nebo Kanada předložily nezvratné důkazy o tom, že letadlo – i kdyby omylem – sestřelil Írán, mohlo by to mít dramatický dopad na veřejné mínění v Íránu.
Po smrti generála Kásema Solejmáního, kterého minulý týden zabil útok nařízený prezidentem Donaldem Trumpem, se íránská veřejnost semkla kolem vedení země. Případné zveřejnění důkazů o odpovědnosti Teheránu za smrt 176 lidí, hlavně Íránců a Kanaďanů s dvojím občanstvím, by mohlo rychle znovu otevřít trhliny. Veřejnost je dosud rozjitřená zákrokem vlády proti rozsáhlým protestům z konce loňského roku, vyvolaných zhoršující se ekonomickou situací. O život tehdy přišly stovky demonstrantů.
