Jak je na tom Německo s rozpočtem, proč šláplo na dluhovou brzdu?
Dluhová brzda platí v Německu již řadu let jako poučení z tzv. dluhové krize a z obecného konsenzu, který dlouho vládl na německé politické scéně, že je zkrátka třeba hospodařit pokud možno s vyrovnanými rozpočty.

Současná vládní koalice je tvořena třemi stranami, které mají ideologicky velmi rozdílné zázemí. Například dvě levicové strany, Zelení a sociální demokracie, v současné době upozorňují, že je mimořádná krizová situace a že je třeba zvýšit státní výdaje i na úkor porušení dosavadních rozpočtových pravidel, případně prostřednictvím nějaké reformy, té tzv. dluhové brzdy.

Na druhé straně stojí liberální FDP, která odmítá jak zvyšování zadlužení, tak i zvyšování daní. Takže v situaci, kdy se peněz nedostává a Německo je v hospodářské stagnaci, je velmi složité v této politické konstelaci hledat kompromis. 

Jak píše deník Frankfurter Allgemeine Zeitung, to plánované omezení plateb pomoci Ukrajině německou federální vládou kritizovali ve spolkovém parlamentu zástupci opoziční CDU/CSU, ale i vládní SPD. Jakou pomoc chce tedy spolková vláda konkrétně omezit a jakým způsobem?
Podle zpráv, které máme v současnosti dostupné z německých médií, Německo naplánovalo pro tento rok přibližně osm miliard eur podpory pro Ukrajinu, nicméně tyto prostředky byly do značné míry buď vydané nebo směřují k objednávkám, které byly již uzavřeny. 

To znamená, že Německo v současné době nemá prostředky a pravděpodobně je nebude chtít poskytovat ve zbytku roku na další požadavky, se kterými by mohla Ukrajina přijít s ohledem na to, jakým způsobem se válečný konflikt bude dál vyvíjet.

Může peníze pro Ukrajinu ze státního rozpočtu opravdu nahradit financování ze zisků ze zmrazených ruských aktiv? V čem by případně mohl být problém?
Německá vláda na tuto cestu poukazuje jako na možnost, jak novým způsobem získávat prostředky pro Ukrajinu. Mělo by se jednat nejenom o německý postup, ale o celoevropský.

Zda budou tyto peníze stačit bude záležet na tom, jaké potřeby bude Ukrajina mít. Zaznívá celá řada skeptických hlasů, že to zkrátka stačit nebude a že tato opatření mohou být problematická z hlediska mezinárodního práva.

Opozice obviňuje kancléře Olafa Scholze z SPD, že se místo Ukrajiny soustředil na nadcházející zemské volby v Durynsku, Sasku a Braniborsku – tedy na východě Německa. V čem jsou tyto volby pro SPD a koalici zásadní?
Bohužel se zdá, že za tímto postupem německého kancléře je určitý politický kalkul. Před letošními volbami do Evropského parlamentu jsme viděli, že se Olaf Scholz snažil prezentovat jako mírový kancléř, který nechce působit jako ten, kdo bude jen poskytovat vojenskou pomoc, ale jako někdo, kdo se snaží, aby v konfliktu mohla probíhat vyjednávání.

Našlapoval takhle opatrně a našlapuje stále, protože je jeho strana, sociální demokracie, vnitřně rozpolcená. Její část tuto masivní podporu Ukrajině odmítá. Velkou roli hrají i nadcházející volby, které proběhnou v Sasku, Durinsku a Braniborsku.

V těchto východních spolkových zemích má vysoké preference pravicově populistická Alternativa pro Německo, ale třeba i nová strana Sahry Wagenknechtové.

To jsou obě stany, které odmítají i vojenskou a materiální pomoc Ukrajině. Protože mají tak vysoké preference a jelikož na východě je nižší podpora pro dodávky zbraní a materiálů na Ukrajinu, tak se spolkový kancléř snaží v této otázce vystupovat diplomatičtěji, aby tamní voliče nepopudil.

Může zemské volby opravdu rozhodnout otázka, Jestli zmrazit nebo nezmrazit další pomoc Ukrajině, je to tam zásadní téma?
Je to jedním z velkých témat nadcházejících voleb. Postoj Německa k Rusku k podpoře Ukrajiny vnímají východoněmečtí občané velmi citlivě, ale přidává se k tomu i řada dalších otázek typu migrace a nesnadné hospodářské situace. Není to jediné téma, ale je důležité.

Věra Štechrová, kma Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít